Zlato není drahé - komentář Pavla Rysky | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak uspět v krizi

Komentář Pavla Rysky: Zlato není drahé. To peněz je moc

Pavel Ryska

Pavel Ryska

Cena zlata překonala tento týden historický rekord a na chvíli byla pouhých dvacet dolarů od hranice 2000 dolarů za troyskou unci. Skok v ceně za poslední měsíce je na první pohled intuitivní.

Pandemie koronaviru způsobila největší šok ve světové ekonomice od krize let 2008–2009. Obecná poučka zní, že zlato se kupuje v době nejistoty jako alternativa k rizikovým aktivům a to letos platí na sto procent.

Toto vysvětlení však nestačí. Cena zlata nezačala růst až s příchodem pandemie. Růstový trend trvá již od roku 2016 a probíhal i v časech konjunktury, kdy firmám rostly zisky a světovou pandemii si nikdo ani neuměl představit. Dělo se však něco jiného. Centrální banky navzdory růstu ekonomik udržovaly mimořádně uvolněnou měnovou politiku, k níž přistoupily po krizi 2008–2009. Americký Fed roky opakoval, že až se ekonomika zotaví, zvýší úrokové sazby a odprodá státní dluhopisy, které nakoupil. Tuto „normalizaci“ však opakovaně odkládal, a když ji konečně započal, takřka bez vysvětlení ji po dvou letech ukončil. Loni v létě již Fed opět sazby snižoval. Evropská centrální banka pak období konjunktury zcela prospala a sazby nezvýšila vůbec. Investoři správně pochopili, že úrokové sazby se dlouho – a možná už nikdy za jejich investiční kariéru – nevrátí tam, kde bývaly.

Zlato prolomilo hranici 1900 dolarů. Rekord padne brzy, očekávají analytici

Právě nízké úrokové sazby centrálních bank jsou jedním z klíčů k pochopení růstu ceny zlata. Levné půjčky motivovaly investory k nákupům státních dluhopisů. Jejich ceny rostly a kuponové výnosy klesaly až do bodu, kdy ani nepokrývaly inflaci, a evropské státy dokonce vydávaly dluhopisy bez jakéhokoli nominálního výnosu. V ten moment do hry vstupuje zlato. To sice úrokový výnos ze své podstaty nenese, ale když je výnos státního dluhopisu také u nuly, nebo dokonce záporný, zlato se stává jeho konkurentem. Má navíc tu výhodu, že nenese riziko nesplacení.

Letošní reakce hospodářské politiky na dopady pandemie COVID-19 už je pouze extrémním vyhrocením těch politik, které centrální banky v minulých letech používaly. Například americký Fed se zavázal nakoupit cenné papíry v hodnotě cca 20 procent hrubého domácího produktu Spojených států. To je bezprecedentní krok. Na tyto nákupy vydává nové peníze, které se dostávají do ekonomiky, zvyšují ceny aktiv a dále stlačují výnosy.

Půjčování digitálních mincí slibuje tučné úroky. Tomu ovšem odpovídá riziko

Současné události však vedle nízkých výnosů dluhopisů zvýrazňují ještě jeden rozměr věci. Deficity vlád a emise nových peněz centrálními bankami se dostaly do takových rozměrů, že se objevuje obava ze znehodnocení měn – ať už vnitřího skrze inflaci, nebo vnějšího skrze oslabení měnového kurzu. Investoři se proti tomuto znehodnocení chtějí ochránit a zlato tuto ochranu nabízí. Má totiž jednu unikátní vlastnost: nemá žádného emitenta, který by je mohl „natisknout“, aby vládám a dalším dlužníkům ulevil od dluhů. Celkový objem již vytěženého zlata ve světě se mění zcela minimálně. Naproti tomu množství dolarů se za posledních 10 let zdvojnásobilo. Zlato je proto dobrým nástrojem na ochranu před rizikem ztráty kupní síly, které nesou papírové měny.

Pokud někteří pozorovatelé uvádějí, že cena zlata je extrémně vysoko, dívají se na špatnou stranu rovnice. Cena zlata je pouze odrazem znehodnocení měn, které probíhá nebo v budoucnu může proběhnout. Politika nízkých úrokových sazeb a tisku peněz prospívá dlužníkům a škodí střadatelům. Ti tak budou zlato pravděpodobně dále vyhledávat.

Autor je analytik J&T Banky

Blíží se začátek zlaté horečky? Je zlato opravdu bezpečný přístav?

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!