Komentář Petra Bartoně: Ministerstvo zkrácené práce

„Antivirus zafungoval,“ říká Maláčová. Nezaměstnanost je na třech a půl procentech

„Antivirus zafungoval,“ říká Maláčová. Nezaměstnanost je na třech a půl procentech Zdroj: Blesk

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v pořadu Otázky Václava Moravce (23.8.2020)
2
Fotogalerie

Program Antivirus byl prodloužen o dva měsíce. Jako obvykle u prodlužovaných vládních programů tím oddalujeme řešení problému za cenu ještě vyšších problémů v budoucnosti.

A to v budoucnosti ještě vzdálenější, než jsou nejbližší volby – bezprostřední to důvod prodloužení Antiviru. Druhým důvodem pro jeho prodloužení je pak to, že „zdroje jsou“. Z původního čtyřicetimiliardového deficitu pro rok 2020 by oněch 4,25 miliardy korun, jež prodloužení o dva měsíce bude stát, činilo více než 10 procent. V současném půlbilionovém bianko šeku to je však jen zrnko písku. Konec roku se blíží a nejhorší, co se vládě může stát, je „nedočerpat“ peníze, které si ve sněmovně odhlasovala, aniž měla plán na jejich využití.

Ano, Antivirus byl z trojice státních programů – na podporu zaměstnanců, OSVČ a podniků – tím nejzdařilejším. Ne snad že by byl skvěle nastaven, to jen ty ostatní byly nastaveny a zprocesovány katastrofálně. Antivirus však měl skončit nejpozději s koncem plošné karantény. Protože je příliš plošný. Zatímco v programu Antivirus vyplácí stát firmám buď 80, nebo 60 procent mezd podle toho, zda byla firma zasažena státní karanténou přímo, či nepřímo, skutečný kurzarbeit, který ho má nahradit, proplácí jen skutečně neodpracované hodiny. Tedy třeba jen 42 procent mzdy, pokud kvůli chybějícím zakázkám pracovník neodpracuje jen 42 procent času. Systém je spravedlivější, protože dokáže zachytit konkrétní podmínky v dané firmě.

Mnohé státy fázi plošné podpory přeskočily a již na začátku karantén zavedly cílený kurzarbeit. Jeho oddalováním jen plýtváme časem. Jednou budeme muset odpojit ekonomiku od kapaček – už jen proto, abychom zjistili její skutečné zdraví. Možná na tom ani nejsme ekonomicky tak špatně – poslední čísla například hovoří o růstu nových průmyslových zakázek téměř na předcovidovou úroveň. Máme stále nejnižší nezaměstnanost v EU – ale netušíme, zda kvůli stavu ekonomiky, nebo kvůli přehnaně plošnému programu Antivirus.

Regulace a dotace se lehce zavádějí, ale těžko se potom odvyká. Tuto zkušenost potvrzují mnohé zahraniční trhy práce. Velká Británie například také prodloužila státní výplaty do konce října – ale udělala to už v květnu. A dnes pokračuje tlak na ministra financí, aby systém dále prodloužil. Lidé často odmítají nastoupit zpátky do zaměstnání, i když k tomu nejsou epidemiologické důvody.

Víme však, že nejpozději v lednu má Česko na kurzarbeit přejít. Možná tou dobou už nebude vůbec potřeba. Ještě horší než samo zpoždění je však to, že kurzarbeit nemá být jen „výjimečným opatřením pro výjimečnou situaci“. Ministerstvo připravuje pravidla, podle kterých by se „využíval při případných krizích, epidemiích či přírodních pohromách“. Zdá se to neškodné. Nový rámec však povede k tomu, že sebemenší hospodářský pokles bude pro stát záminkou pro nový kurzarbeit. Když máte v ruce kladivo, všechno vypadá jako hřebík. Víme přitom, že při skutečné pohromě stát „něco jako kurzarbeit“ dokázal zavést i bez předešlého rámce. Připravený kurzarbeit je přesně tím dlouhým stínem našich krátkodobých opatření, před kterým ekonomové varovali nejvíce.

Odvykací kúru z plošných výplat na „chytré“ výplaty kurzarbeitem bylo potřeba začít už v červnu, ne až v listopadu, či dokonce v lednu, jak nadále zvažuje ministerstvo práce. Kéž bychom měli v duchu významu slova kurzarbeit ministerstvo zkrácené práce – byla by to velmi sociální věc.

Autor je hlavní ekonom skupiny Natland