Jestli zavření středních škol pomůže zbrzdit tempo, jakým roste počet pozitivních testů, to mohou posoudit jen epidemiologové. Je ale dobré vědět, že toto šlápnutí na brzdu nebude zadarmo. Jak vysokou cenu za něj zaplatíme, to se zatím můžeme jen dohadovat. Splácet ji ale budeme ještě za několik desítek let v nižších příjmech i na daních.
O uzavření 1. stupně základních škol si po jarní zkušenosti s desítkami tisíců rodičů na ošetřovném nikdo zatím netroufá mluvit, dopad na fungování ekonomiky je u něj okamžitý. Uzavření středních škol vypadá proto na první pohled jako dobré řešení, jenže při tom druhém, detailnějším, je spíše kompromisem, a to z mnoha důvodů.
S odstupem času se ukazuje, že distanční výuka není zdaleka tak efektivní, jak bychom si přáli. OECD vydala v září analýzu, jejíž autoři se snaží odhadnout ekonomické ztráty způsobené jarními výpadky školního vyučování. Shromáždili v ní mimo jiné první ohlédnutí za jarem z různých zemí po celém světě, které ukazují, že se toho žáci naučili méně. A to byli ti, kteří se učili. A ne příliš pozitivní výsledky zdaleka nejsou jen otázkou zemí s méně rozvinutým školským systémem. Jako příklad analýza OECD uvádí mimo jiné porovnání dat před a po covidu z online matematických aplikací používaných v řadě předních amerických školských distriktů. Během krize, kdy se v USA stejně jako u nás vyučovalo ve většině škol na dálku, se podle nich pokrok žáků značně zpomalil. Přičemž toto zpomalení bylo zvlášť patrné ve školách působících v sociálně-ekonomicky slabších lokalitách.
To, že čím déle budou školy zavřené, tím větší důsledky to pro vzdělávání žáků bude mít, platí obecně. U českého odborného školství, které trápí řada dlouhodobě neřešených problémů, to ale platí dvojnásob.
Když se během jarní karantény ptala Česká školní inspekce ředitelů škol na to, zda se jim daří zapojit do vyučování na dálku všechny žáky, kladně odpověděli tři čtvrtiny ředitelů gymnázií, ale jen jeden ze čtyř ředitelů škol, které poskytují vzdělávání v nematuritních oborech. Na jaře se online vzdělání neúčastnila čtyři procenta gymnazistů, na učebních oborech to byla více než pětina všech žáků. Zcela bez kontaktu se školou bylo během jarní karantény čtvrt procenta gymnazistů a 1,5 procenta učňů. Podle ředitelů škol se žáci do výuky na dálku nezapojovali kvůli nízké motivaci ke vzdělávání.
Navíc počet těch, kteří se nyní do škol nevrátí, bude pravděpodobně vyšší – i za normálních okolností učební obory nedokončí zhruba každý třetí žák, průměr ze všech typů středních škol je zhruba sedm procent.
Negativní dopady přinese uzavírka a distanční výuka i do budoucna. Pro dobu před koronavirem organizace OECD spočítala, že každý rok vzdělávání navíc znamená, že žák v budoucnu dokáže více vydělat, ze svého výdělku odvede státu vyšší daně. Třetina školního roku bez školy podle těchto odhadů může připravit dnešní děti o tři procenta jejich budoucích příjmů.
Ministr zdravotnictví Roman Prymula přitom vypustil do světa informaci, že v dalších týdnech bude zvažovat, že pošle na distanční výuku vedle středoškoláků také žáky 2. stupně základní školy. Z představy, že se středoškoláci vrátí do školy v polovině října, se tak stává čím dál vzdálenější utopie.
Autorka je členka EDUin
