Joseph Robinette Biden Jr. se stane 46. prezidentem Spojených států amerických. S tímto sedmasedmdesátiletým mužem nepřijde žádná levicová revoluce, jak před ní varují příznivci Donalda Trumpa.
Můžeme ale za jeho vlády očekávat v USA daleko masivnější zásahy státu do ekonomiky (také v souvislosti s nutnými stimuly pro hospodářství kvůli koronaviru) či tlak na zásadní rozšíření energetických obnovitelných zdrojů. Pokud jde o zahraniční politiku , v případě vztahů s Českem by se nemělo změnit nic zásadního.
Joe Biden na první pohled někdy působí jako zpomalený film, který se někdo ze zákulisí snaží více rozpohybovat. Vzhledem ke koronavirové krizi, která zasáhla Ameriku s obrovskou silou, ale bude muset jeho nová administrativa konat velmi rychle a pružně a bude muset dělat některé kroky, které jsou bezprecedentní. Zejména v případě pumpování dalších peněz do ekonomiky.
Peníze, peníze, peníze
Program, s kterým šel Biden do volebního klání, má 92 stran a věnuje se prakticky všem možným kapitolám života. Je důsledně propracovaný a je vidět, že budoucí americký prezident už má na jednotlivé důležité posty připraveny spolupracovníky.
Prezident, který nastupuje do funkce 20. ledna 2021, se bude muset především vyrovnat s důsledky či možným pokračováním koronaviru. Na rozdíl od Trumpa navrhuje restriktivnější opatření, například nošení roušek (pokud to bude ještě potřeba) na celostátní úrovni. Chce ještě více testování (pro občany bezplatně), trasovat a využívat prvky chytré karantény.
Hlavní opatření k potlačení nákazy hodlá realizovat do 100 dní od nástupu do funkce. Součástí toho má být velmi masivní pomoc podnikatelům, ale i nemocnicím, školám i výzkumným ústavům. Otázkou je, protože každý stát americké Unie má svoji vládu (někde vládnou republikáni, kteří Bidena nemusí) a jiné zákony, zda se mu vše podaří vůbec realizovat.
Bidenovy finanční stimuly pro ekonomiku a společnost, pokud by se naplnily všechny jeho předvolení sliby, dosahují až 7 bilionů dolarů. Zda něco takového může schválit i Kongres, který k tomu hlava státu potřebuje, je zásadní věcí. Spíše očekávejme, že tolik peněz Biden nesežene.
Joe Biden vyznává keynesiánské pojímání ekonomiky (k tomu se kdysi hlásil i Miloš Zeman), takže se dají očekávat velké investice do infrastruktury. Ale také do energetické transformace a tím postupnému přechodu k obnovitelným zdrojům, sílit bude tlak na vytváření vysokopříjmových pracovních míst i zvýšení minimální hodinové mzdy, více peněz má jít i na vědu a výzkum.
Bidenův velkolepý program slibuje 700 miliard dolarů na granty pro malé a střední podnikatele, 300 miliard na využívání amerických materiálů, služeb a technologií, dále 700 miliard má jít do tvorby nových pracovních míst se mzdou alespoň 15 dolarů za hodinu, další granty mají zamířit městům, státům i sdružením, které přispějí ke většímu nastartování ekonomiky ovlivněnou koronavirem. V případě ekologické proměny se počítá až s dvěma biliony dolarů. Zda takové peníze vůbec budou existovat, ale není jasné. Přitom zadlužení USA je už teď obrovské.
Biden má navíc v programu i věci, které skutečně připomínají „socialismus“ či levicové evropské vlády. Dotované jesle, lepší ochrana nájemníků, rozšíření podpory v nezaměstnanosti i delší nemocenskou.
Jednou z metod, kde na tyto programy získat část peněz, je zvýšení daní těm bohatším a korporacím. V těchto případech totiž Trump prosadil v posledních letech určité snížení daní. Biden se chce vrátit tam, kde byla vláda Baracka Obamy. Jak už ale bylo řečeno, k pumpování peněz do ekonomiky potřebuje souhlas Kongresu, takže jen uvidíme, co dokáže nakonec prosadit. Třeba toho bude jen málo. Ovšem levicové Spojené státy, jak s tím někdo pořád straší, ani za jeho administrativy neuvidíme.
Zajímavé bude, jak si Biden poradí s jedním ze svých slibů, který má společný s Trumpem. A to návrat amerických firem ze zahraničí. Ty se tomu brání (týká se to například Číny), zejména kvůli vyšším mzdovým nákladům.
Vztahy s Českem
Pokud jde o vztah se zahraničím, bude se muset Biden vyrovnat s jednou unikátní věcí, která byla pro americké prezidenty netradiční. Donald Trump nezahájil v době svého působení v Bílém domě v cizině žádnou další válku, naopak se snažil o postupné stahování či omezování vojenské přítomnosti z konfliktních oblastí (Afghánistán, Irák, Sýrie).
Biden ale zcela jistě ponechá a bude nadále pomocí nejmodernějších technologií budovat mohutnou odstrašující sílu americké armády. I on chce, aby byly Spojené státy nadále nejvlivnější supervelmocí světa. Ke spojencům bude sice poměrně vstřícný, ale bylo by omylem si myslet, že nebude podobně jako Trump tlačit na plnění slíbených finančních závazků (týká se to i Česka) v NATO.
Spojené státy se za jeho vedení téměř jistě vrátí k plnému členství ve Světové zdravotnické organizaci, která přitom několikrát za koronavirové pandemie pochybila. Také se vrátí k práci v UNESCO, a především ke klimatickýmdohodám z Paříže. Biden se bude snažit pokračovat i v úspěšné Trumpově politice na Blízkém východě, která vedla k urovnání vztahů Izraele s několika arabskými státy. Dostal k tomu silný signál. Většina amerických židovských voličů totiž paradoxně ve volbách nepodpořila Trumpa, jak se čekalo, ale právě jeho.
Pokud jde o vztahy s Českou republikou, tak se s největší pravděpodobností toho moc nezmění. Amerika zůstává kvůli NATO i širokým obchodním stykům našim velkým strategickým i obchodním spojencem a partnerem. Na druhou stranu pro ni nejsme například na rozdíl od Polska, Pobaltí či Rumunska (kde působí američtí vojáci) tak důležití. Do Prahy přijede nový americký velvyslanec či velvyslankyně, ale nedá se očekávat, že by se Miloš Zeman konečně dočkal pozvánky do Bílého domu.
