Pro samou umanutost „velkou“ volební politikou bychom skoro zapomněli, že zde máme neuralgické body na pomezí exekutivy a justice, a totiž ministra spravedlnosti Pavla Blažka a jeho protivníky ze soustavy státního zastupitelství, konkrétně profesní sdružení Unie státních zástupců. Naštěstí se nám připomněli sami, a tak můžeme sledovat další kolo jejich rohování.
Tentokrát nejde o nic menšího, než je samotná existence právního státu. Zpráva z tisku: „Nejvyšší státní zastupitelství zrušilo trestní stíhání dvou žen, které kriminalisté podezírali z neoprávněného nakládání s nebytovými prostory v domě na Hlinkách v Brně. Na Twitteru o tom informoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).“ Což o to – on o tom ovšem ministr informoval ještě s dovětkem: „Budou se tomu média věnovat stejně jako v době jejich nespravedlivého zadržení a veřejného lynče?“
Pokušení tak trochu si veřejně „pofňukat“ zřejmě bylo příliš silné, ostatně ministr Blažek má ve vrcholné politice velké vzory. Zmíněná zpráva by nebyla sama o sobě světoborná, z hlediska laického čtenáře jde o „technický“ detail trestního řízení, ve kterém se kromě právníků a zainteresovaných osob málokdo přesně orientuje. Obvinění dvou žen bylo zrušeno kvůli nedostatečnému odůvodnění a státní zastupitelství nyní s policií pracuje na tom, aby mohlo být znovu zahájeno.
Nás tedy zpráva začíná zajímat až ve chvíli, kdy ministr Blažek ještě přitopil pod kotlem: „Na četné dotazy sděluji, že systémové selhání represivních orgánů státu je a bude řešeno vrcholnými orgány veřejné moci. Konkrétní být bohužel nemohu. Případ popsaný zde je jen špičkou ledovce.“ Pavla Blažka mnozí podezírají z lecčeho, nikdo, ani jeho největší nepřátelé by ovšem nikdy neřekli, že jakékoli své kroky činí bez rozmyslu.
Můžeme tedy s klidem vyloučit variantu, že ministra postihl záchvat hysterie a nechává ho cloumat jeho majestátem. Tak silná slova Blažek jistě napsal s rozmyslem, což nic nemění na tom, že si jako veřejnost zasloužíme bližší vysvětlení. Prakticky totiž mluví o demontáži základů právního státu, což je vážná věc. Pokud je selhání represivních orgánů systémové, znamená to, že jsou v policii a soustavě státního zastupitelství patra nebo osoby, které ohýbají nebo umožňují ohýbat řádný výkon trestního řízení.
Proti tomu jsou někdejší slova exministryně spravedlnosti o možnosti objednat trestní stíhání čajíček. Co znamená, že selhání budou řešit vrcholné orgány veřejné moci? Ministerstvo? Sám ministr spravedlnosti patří k osobám vybaveným kárnou pravomocí, smí vydat návrh na zahájení kárného řízení – učiní to? Když ale říká „vrcholné orgány“, nemíří výš? Bude věc projednávat na půdě příslušného sněmovního výboru? Nebo dokonce navrhne zřídit vyšetřovací komisi?
Na spory ministra Blažka se státními zástupci se dlouho nahlíželo dvěma způsoby. Někteří ho obviňují ze střetu zájmů, neboť má být v brněnských kauzách sám vyšetřován. Jiní zase vidí jeho snahu jednou provždy zatočit s úniky z trestních spisů a v jeho boji se žalobci mu fandí. A někde v pozadí ještě číhá boj o navrhovaný zákon o státním zastupitelství, kde Blažek prosazuje změny, které v soustavě nejsou právě populární.
Teď Blažek zatroubil do otevřené války a nemá moc cest k ústupu. Jeho slova o systémovém selhání jsou tak vážná, že konkrétní ministr být musí. A pokud nebude, je minimálně na poslancích, aby ho k vysvětlení donutili. Buď se jeho slova potvrdí, a pak máme vážný problém, nebo jen plácl slova do větru, a pak musí odejít. Tak jednoduché to je.
