Robert Malecký: Prezidentské volby skončily. Ať žijí ty sněmovní
Ač měl v kampani Andrej Babiš častokrát problémy s pravdivostní hodnotou svých výroků, jeden můžeme bez váhání prověřit jako mimořádně platný. Babiš v pátek u volební urny prohlásil, že volby jsou referendem o něm samém. Jediným viníkem a zároveň hybatelem tohoto jevu byl ovšem právě on sám a styl, jakým vede politiku. Lidé ho většinově odmítli. Přesto Babiš v sobotu po prohrané volbě mluvil o famózním výsledku. Je to opět výrok tak podezřele mimoběžný s realitou, že stojí za bližší prozkoumání, co jím měl na mysli.
„Dva miliony tři sta tisíc hlasů je víc než výsledek Spolu a PirSTAN ve sněmovních volbách,“ dodal Babiš a my pochopíme, že hlavou už je u sněmovních voleb v roce 2025. Neboli že jsme se plynule překlopili z kampaně do kampaně, kterou teď hnutí ANO permanentně povede. Mimochodem – nejbližší rok, ve kterém nebudou žádné volby, nastane v Česku až s letopočtem 2027. Od voleb si teď nějakou dobu odpočineme, ale jen do konce jara příštího roku, kdy se volí do europarlamentu. Na podzim pak krajské volby a tradiční třetina Senátu, zejména první zmíněné budou pro ANO ostrým testem na klíčový rok 2025.
Nakonec těch hlasů pro Babiše bylo v pátek a v sobotu přes 2,4 milionu. Domnívat se ale, že takového výsledku je možné dosáhnout ve sněmovních volbách, by bylo hodně zjednodušující. Stejně jako při výsledku Petra Pavla přes 3,3 milionu hlasů není možné tvrdit, že na takovou podporu souhrnně dosáhnou strany pětikoalice.
Důvody najdeme v odhadech popisujících přelivy voličské přízně u obou kandidátů. Když pomineme extrémně vysokou volební účast, Babiš si těžko sáhne na 2,4 milionu hlasů, protože je v nich 330 tisíc voličů SPD. Pro ANO je snaha luxovat voliče SPD dvojsečná, podobně jako to v minulosti bylo u ČSSD a KSČM. Na jedné straně posiluje, na straně druhé se zbavuje potenciálního koaličního partnera nebo možnosti tiché podpory.
Co čeká Česko v roce 2023? Levnější byty i propad koruny:
Voliči stran vládní koalice se na výsledku Petra Pavla podle odhadů podíleli zhruba 2,1 milionu hlasů, což by samo o sobě na porážku Andreje Babiše nestačilo. Na Hrad ho mimo jiné dotlačilo zhruba 700 tisíc voličů neparlamentních stran, dá se předpokládat, že například od sociální demokracie. A také 170 tisíc voličů hnutí ANO, které odradila agresivní Babišova kampaň.
Andrej Babiš má do 8. února čas se rozmyslet, jak dál. O tom, zda setrvá v čele strany a povede ji do dalších voleb, prý má rozhodnout předsednictvo, ale při znalosti poměrů v hnutí se tomu můžeme jen pousmát. Tomu, že by v ANO hrozila nějaká revolta nespokojených, zatím nic nenasvědčuje. Místopředseda Karel Havlíček už jednoznačně podpořil Babiše, další z místopředsedů Alena Schillerová chce „řešit“ hejtmana Ivo Vondráka a ostravského primátora Tomáše Macuru, kteří veřejně Babiše kritizovali a volili Petra Pavla.
Když se Babiše ptali, co dál, mimo jiné řekl, že se chce věnovat své životosprávě. Skoro roční kampaň ho viditelně unavila. Na podzim roku 2025 mu bude 71 let, horizont úspěšných voleb ho posouvá o další čtyři roky premiérování, v roce 2029 mu bude 75, těžké rozhodování. Ale nejde jen o věk, především si musí předseda hnutí ANO odpovědět na otázku, zda je schopen jiné než konfrontační politiky. Porážka v prezidentských volbách ukázala, že největším soupeřem byl Babišovi především on sám.
