Zakladatel výrobce elektromobilů Tesla Elon Musk si už vysloužil řadu označení, k obvyklým patří vizionář, miliardář či inovátor. Nabízí se však ještě jedno velmi trefné označení: manipulátor. A to hodně velký.
Musk na začátku února prohlásil, že Tesla bude přijímat platy bitcoinem, a nakoupil digitální měnu za 1,5 miliardy dolarů, aby v květnu prohlásil, že z ekologických důvodů přestává bitcoiny přijímat. Výsledkem byl propad kryptoměnové jedničky o více než patnáct procent.
V únoru asi Musk nevěděl, že bitcoin představuje energeticky nejnákladnější druh transakce v historii lidstva. Následně ale předvedl parádní obrat čelem vzad, když uvedl, že nadále kryptoměny podporuje, čímž je zase nakopl vzhůru.
Možná však jen potřeboval levně nakoupit. Tesla totiž na prodejích elektromobilů v prvním čtvrtletí rozhodně nevydělala. Zisk nahnala na prodejích emisních povolenek a rovněž části bitcoinů. Ostatně právě oblast kryptoměn si Musk pro své tweety oblíbil. A zřejmě nikoli náhodou, protože právě tento trh je jen chabě regulován.
Svými tweety tak může fakticky hýbat cenou digitálních měn, jak se mu zlíbí. Ostatně ne náhodou se vtipkuje, že bitcoin je aktivum kryté tweety Elona Muska. Svými názory totiž ovlivňuje chování mas, které se projevuje na burzách.
Na stranu retailové armády se ostatně Musk postavil i při investicích do takzvaných meme akcií, což je GameStop či AMC. Musk totiž nesnáší spekulanty na propad akcií, kteří mohutně sázeli právě na pokles zmíněných titulů. Ostatně kvůli tomu, že si pohrál s akciemi Tesly, musel podle dohody s americkou Komisí pro cenné papíry odejít z představenstva společnosti.
V srpnu 2018 totiž Musk prohlásil, že uvažuje o stažení akcií Tesly za cenu 420 dolarů. „Financování je zajištěno,“ uvedl Musk. Komise ale uvedla, že ve skutečnosti věděl, že je transakce nejistá, nejednalo se o ceně ani o dalších parametrech obchodu.
Za narušení celého trhu dostal Musk jen pokutu dvacet milionů dolarů a stejnou částku musela zaplatit firma. Analytická společnost S3 Partners pak odhadla ztrátu spekulantů na propad na 1,3 miliardy dolarů.
Musk tak vyvázl neuvěřitelně lacino ve srovnání s jinými narušiteli burzovních pravidel. Konkrétně Ivan Boesky, který v osmdesátých letech zneužíval při obchodování neveřejné informace, vydělal na úkor ostatních účastníků trhu okolo sto milionů dolarů. Za to vyfasoval 3,5 roku vězení a pokutu sto milionů dolarů, což v té době byly astronomické peníze.
Boesky se stal dokonce předobrazem filmového burzovního zloducha Gordona Gekka z filmu Wall Street, kterého zobrazil Michael Douglas. Musk je naopak stále opěvován jako vizionář, přestože Tesla po většinu své existence jen pálí peníze. A Musk si zahrává s trhem kryptoměn naprosto bez postihu.
Vysvětlení je celkem prosté. V dobrých časech, které trvají už více než dekádu, se narušitelům pravidel hry odpouští více než během krizí. A regulace sice lpí na detailech a vyplňování stovek stran formulářů, ale reálně je čím dál bezzubější. Zvláště když se přečinů dopustí člověk s puncem globální celebrity. Lze si totiž jen těžko představit, že by podobné manipulace trhu procházely Muskovi v osmdesátých letech.
Realita by nejspíš vypadala tak, že místo o Boeskym by se psalo o Muskovi. Oproti „technokráli Tesly“, jak zní oficiální Muskova pozice ve firmě, vypadají Boesky i Gekko jako žáčkové církevní školy.
