Sarkozy si přitom hodlá vyřídit nejen účty na levici, slibuje, že odloudí voliče i krajně pravicové Národní frontě Marine Le Penové. Neztrácí proto čas, o víkendu v médiích přetřásal své hospodářské plány. Podotkl, že v podstatě není možné, aby Francie stagnovala a její nezaměstnanost rostla. Podle něj stačí stvořit správný daňový systém, jenž uleví byznysu, umožní mu tvořit pracovní místa a zamezí odlivu mladých mozků za hranice. Zní to tak jednoduše, že tomu možná leckterý socialistickou impotencí zklamaný Francouz uvěří.
Sarkozy však ze všeho nejdříve musí udělat pořádek ve Svazu pro lidové hnutí, jemuž nyní vládne triumvirát. Návratu exprezidenta se tak možná nejvíce nebojí Hollande a Le Penová, ale jeho spolustraníci, kteří snili o stěhování do Elysejského paláce. „Zápas začal,“ konstatoval jeden z lídrů Alain Juppé. „Otázka nezní, kdo může porazit Hollanda. Teoreticky kdokoli. Otázkou je, kdo může Francouze sjednotit. Nejsem pro kult spasitelů, ale myšlenek,“ přidal se další, François Fillon.
Jenže se zdá, že Francouzi nejsou ničím více unaveni než myšlenkami, od nichž je daleko k realizaci. Sarkozymu se tak otevírá napoleonská cesta návratu, na které se může pomstít rivalům, znovu ovládnout Francii a promluvit do evropské politiky.
