PROFIL: Příliš svá Mayová. Z britské premiérky je opuštěná tygřice

Britská premiérka Theresa Mayová

Britská premiérka Theresa Mayová Zdroj: ČTK

Britská premiérka Theresa Mayová
Britská premiérka Theresa Mayová
Britská premiérka Theresa Mayová
Britská premiérka Theresa Mayová
5
Fotogalerie

Britská premiérka Theresa Mayová prohrála v úterý v parlamentu hlasování o dohodě, kterou její vláda vyjednala s Bruselem a která má upravit podmínky odchodu země z Evropské unie. Porážka to byla zdrcující a na Mayovou se snesla obrovská kritika. Jenže ona dělala pouze to, co mohla, a co považovala za správné. Ostatně jako vždy ve svém životě.

Je potřeba zvláštního druhu schopností, abyste proti sobě dokázali sjednotit tolik lidí, napsal k výsledku úterního večerního hlasování o dohodě o brexitu v britské Dolní sněmovně list The Daily Telegraph. A dodal, že se jednalo o „naprosté ponížení“ Theresy Mayové. Média tak reagovala na hlasování, které vyznělo jednoznačně.

Pouze 202 britských zákonodárců brexitovou dohodu podpořilo, proti bylo 432 poslanců a poslankyň. Premiérku potopilo i 118 poslanců její Konzervativní strany i všech deset zástupců severoirské Demokratické unionistické strany, která menšinový kabinet podporuje.

Ještě s větší naléhavostí se proto opět rozebírají dva okruhy otázek, které se kolem brexitu objevují už přes dva roky: 1. Co bude dál? 2. Jaký bude osud Theresy Mayové? Premiérka sice připomněla, že „úterní hlasování nám neříká nic o tom, co si tato sněmovna přeje“, ale její odpůrci tvrdí, že za problémy si může především sama.

Mayová, která byla po celou svoji politickou kariéru silným a spolehlivým hráčem, je totiž současně i zvláštní osobností, která nechce být členem žádné zákulisní frakce a je poněkud osamělá. Podívejme se proto, co se může stát teď a proč britská premiérka postupuje tak, jak postupuje.

O tom, jak se situace ve Velké Británii vyvine, se rozhoduje i v těchto hodinách a věci se mohou měnit. Mayová ale v každém případě musí představit do pondělí 21. ledna takzvaný „Plán B“, který by měl nastínit další postup. Zda může takový plán uspět, je ve hvězdách. Něco jiného chce vláda, něco jiného část Konzervativní strany, něco jiného opoziční labouristé. Již dávno ale bylo stanoveno, že 29. března 2019 má Velká Británie opustit Evropskou unii.

Zda to bude na základě nějaké smlouvy, nebo se uskuteční takzvaný divoký brexit, teprve uvidíme. Objevují se i názory, že celá věc by mohla být odložena a Britové zatím EU neopustí, jenže to by museli schválit představitelé členských států unie. Theresa Mayová pak může vlivem brexitových turbulencí padnout. Nutně to nemusí znamenat, že by byly nové volby, ale vyloučit nelze ani to. Hovoří se také o možnosti druhého referenda o vystoupení z EU, ovšem ani v tomto případě není jasné, jak by plebiscit dopadl. Třeba úplně stejně jako 23. června 2016, kdy pro brexit hlasovalo 51,9 procenta voličů.

To vše se týká i osudu samotné Theresy Mayové. Celý její život i politická kariéra jsou výjimečné v tom, že už minulost naznačovala, že ona bude vždy spolehlivě dělat především to, co od ní její voliči požadují. V tomto případě vyjednat smlouvu s Bruselem a dodržet přání obyvatel, že na základě výsledku referenda Británie opustí unii. I když ona sama byla přesvědčena, že to správné není. Její výchova i smýšlení jí ale nedovolují hazardovat s tím, že by porušila své celoživotní zásady. Jaké jsou? 

Už když bylo Therese Mary Brasierové pouhých 12 let, řekla svým známým, že se chce věnovat politice. Dokonce si vysnila přímo pozici premiérky. Theresa, která se narodila 1. října 1956 v Eastbourne, pak prožívala život, který jako kdyby někdo nalinkoval. Na její cestě bylo sice mnoho překážek, ale ona udělala všechno, aby vše zdolala. Na rozdíl od jiných politiků se přitom v souvislosti s její osobou dodnes neobjevily žádné větší skandály. Její profesní i osobní život vypadá neposkvrněně. Je to tak kvůli jejím povahovým vlastnostem, jako jsou spolehlivost, loajalita, preciznost, pracovitost, zarputilost, ale i určitá izolovanost od světa lobbistů a všemožných falešných rádců, kteří svět politiky obklopují. Ovšem to, co je její výhodou, bývá současně označováno za nevýhodu, protože Mayová kolem sebe nevytváří skupiny, které působí v zákulisí. Je to tygřice, ale loví často v politických vodách sama.

Její otec Hubert byl duchovním anglikánské církve a sloužil jako vikář ve Wheatley, nedaleko slavného Oxfordu. Z mládí proto pramení její konzervativní hodnoty, kterými se pořád řídí, ale současně má na pravičáka i solidní sociální cítění. „Doma jsem často s rodiči diskutovala o tom, jak se dá lidem pomáhat a můj otec to dělal celý život,“ řekla Mayová v jednom rozhovoru.

O svém soukromí přitom velmi nerada hovoří, považuje to za zcela intimní záležitost. Není proto ani moc jasné, jak velké trauma musela ustát, když její otec, kterého velmi milovala, zahynul v roce 1981 při autonehodě. Její matka Zaidee, která trpěla roztroušenou sklerózou, zemřela pak o rok později. Tehdy už byla Theresa vdaná za Philipa Maye. Bezdětné manželství trvá dodnes. I to jsou věci, které mohou mít vliv na její jednání.

Vystudovala geologii na univerzitě v Oxfordu a pak nastoupila do Bank of England, kde působila v letech 1977 až 1983. Poté se stala vedoucí oddělení pro evropské záležitosti a hlavní poradkyní ve věcech mezinárodních záležitostí v organizaci APACS, která spravovala platební systémy bank a dalších finančních institucí.

Tam vydržela až do roku 1997. Poté byla zvolena poslankyní Konzervativní strany v Dolní sněmovně za obvod Maidenhead. Svůj mandát několikrát obhájila a drží ho dodnes. Navíc jako ministryně vnitra – 2010 až 2016 – vydržela ve funkci daleko déle než většina ministrů za posledních sto let.

Theresa Mayová na veřejnosti působí poměrně chladně a odtažitě. Podle jejích spolužáků ze studií i jejích známých to není žádná maska, prostě je taková. V soukromí prý dokáže být vtipná, ale skoro nikdo od ní neslyšel žádnou zábavnou historku, kterou by popisovala sama sebe.

„Nejsem nijak nadšená tím, když mě žádají, abych popisovala svůj životní příběh. Důležitější je to, co děláte v práci, na tom můžete ukázat, jací jste,“ tvrdila například před lety v rozhovoru pro časopis Total Politics. Někteří připisují takové jednání její vrozené ostýchavosti a opatrnosti.

Bývá ale někdy i hodně rázná. Někteří mužští kolegové z Konzervativní strany se proto o ní často vyjadřují jen s podmínkou, že jejich jména zůstanou v anonymitě. Podle všech je Mayová sice velmi přímá, ale když se potřebuje „zbavit“ konkurentů, tak tím pověří svůj tým. V tom trochu připomíná německou kancléřku Angelu Merkelovou.

Ta také někdy působí jako dobromyslná teta, ale dokáže si umně pohrát jak s médii, tak s oponenty. Jenže vždy to dělá na veřejnosti slušným způsobem. Podobně jako Mayová. V britské Konzervativní straně, která je plná nejrůznějších exhibicionistických mužských postav, to pak někdy působí, že klidná paní ředitelka Mayová má na starosti plnou třídu vzrušených školních chlapců.

Snoubí se v ní také tradiční britský konzervativismus s moderním pohledem na svět. Proto Mayová podporuje umírněné feministky, souhlasí s manželstvími homosexuálů, podporovala poněkud liberálnější přístup k potratům.

Theresa Mayová, milovnice vaření – má kolem stovky vlastních receptů, procházek v horách a kriketu, má podle všeho jen jednu výraznější „úchylku“ – miluje extravagantní a drahé boty. Když se jí jednou ptali, co by si vzala na pustý ostrov, tak prohlásila, že by tam chtěla celoživotní předplatné časopisu Vogue, který se věnuje právě módě.

Proč ale člověk, který je inteligentní, silný, přímý a důvěryhodný, utrpěl tak velkou porážku v hlasování o brexitu? Někteří lidé si myslí, že právě proto. Theresa Mayová totiž nechce být v žádné stranické frakci, což je v Británii obvyklé. Odmítla hrát tradiční politické hry. Na to je příliš svá.

Její inteligence a pracovitost ji sice dostaly až na politický vrchol, jenže ani to v této práci někdy nestačí. Brexit, který rozkouskoval britskou společnost, je jednou z takových věcí. Ať Theresa Mayová udělala cokoli, nestačilo to. Proto tento zajímavý úkaz ze světového politického nebe za čas zmizí.

Autor je spolupracovník redakce

Theresa Mary Mayová (62)
Vystudovala geografii na Oxfordské univerzitě. V letech 1977 až 1983 pracovala v Bank of England. Do Dolní sněmovny úspěšně kandidovala v roce 1997 za volební obvod Maidenhead. Poslanecký mandát obhájila poté v letech 2001, 2005, 2010 i 2015. Po zformování Cameronovy koaliční vlády v roce 2010 se stala ministryní vnitra. Post zastávala i po volbách 2015. Po Cameronově rezignaci byla 13. července 2016 jmenována premiérkou Velké Británie. Od roku 1980 je provdaná za Philipa Maye. Jejich manželství zůstalo bezdětné.