Tyran Musk. Za Neuralink zaplatilo životem už přes 1500 zvířat | E15.cz

Tyran Elon. Tlak Muska na tempo výzkumu v Neuralinku vedl ke stresu, chybám a k úmrtím zvířat

Třesk Marka Schwarzmanna
Třesk Marka Schwarzmanna
• 
ZDROJ: Jan Štěpánek
Marek Schwarzmann

Marek Schwarzmann

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

I negativní reklama je reklamou, zní staré byznysové rčení. A té negativní má aktuálně Neuralink Elona Muska na rozdávání. Vedle skvělého oznámení, že by jeho firma mohla do půl roku zahájit testy svého zařízení, jež překládá nervové signály do strojově srozumitelných pokynů, totiž rezonuje mediálním prostorem informace o federálním vyšetřování firmy kvůli podezření z týrání zvířat. Pojďme se podívat na to, jak vlastně mohla být zvířata týrána, kolik jich bylo a co přesně je, abych si půjčil slova klasika: prohnilého v království Muskově.

Celou kauzu a aktuální bolehlav nejbohatšího muže planety otevřela skvěle „vyfutrovaným kusem“ reportérka agentury Reuters Rachael Levyová. Vedle informací o tom, že zmíněné federální vyšetřování bylo zahájeno „někdy v předchozích měsících“, citovala k celé věci také zainteresované, byť anonymní zdroje – z nichž však více než dvě desítky osobně konfrontovala –, desítky interních dokumentů Neuralinku, řadu nahrávek a dalších záznamů komunikací mezi výzkumníky a dalším personálem firmy.

Chaotický výzkum vedl k utrpení zvířat

Ve zkratce: vědci Neuralinku podle všeho s výzkumem příliš spěchali, třeba neměli předem jasně definované operační procedury a v průběhu experimentů často procesně, ne-li přímo odborně pochybili, což ve výsledku vedlo k nadměrnému utrpení pokusných zvířat (opic, ovcí, prasat, potkanů i myší), jež musela být následně utracena. Mimochodem v řadě případů se zvířata po procedurách stejně utrácejí.

Neuralink však po dobu svého intenzivního výzkumného procesu usmrtil více než 1500 tvorů. Až deset procent z nich při tom údajně více než nutně trpělo. A právě to vyšetřovatelé ministerstva zemědělství (USDA) nyní prověřují. Zajímavým faktem je také, že oficiálně tak činí na základě takzvaného Animal Welfare Actu (tamní obdobou zákona na ochranu zvířat), v rámci kterého se podle aktivistky a kritičky Neuralinku Delcianny Windersové v posledních letech v USA vyšetřovaly hlavně psí a kohoutí zápasy.

Zpackané pokusy na opicích i prasatech

Z nejmarkantnějších chyb bylo už v únoru ochránci zvířat sdruženými ve „Physicians Committee for Responsible Medicine“ obviněno pracoviště firmy při University of California v Davisu (od roku 2020 integrováno do prostor Neuralinku). Pracovníci měli zavinit úmrtí dvou opic, u nichž při dvou rozdílných operacích, což je prý nejvíce alarmující, zaměnili typy tkáňových lepidel, která urychlují scelení operačních ran. Opice měly po proceduře natolik trpět, že musely být utraceny, jiné se pak potýkaly s řadou pooperačních komplikací, kterým však prý šlo zabránit, pokud by se řádně a důsledně plánovalo a nebyly zmatky v tom, co se na nich bude vlastně provádět.

Další neštěstí prý potkalo na 86 pokusných prasat. Některým byly voperovány implantáty o špatné velikosti (které byly následně voperovány do ovcí), dalším byly implantáty usazeny na špatné obratle (čemuž šlo zabránit při předoperační přípravě prostým správným počítáním!), většina vepříků pak v rámci operací trávila pod anestetiky extrémně dlouhou dobu, což pro ně „bylo zbytečně náročné“. Vše kvůli špatnému plánování procedur a řezů.

Často prý docházelo ke změnám „na poslední chvíli“, těsně před zahájením operací či experimentů, což následně vedlo ke znehodnocení testů nebo snížení jejich relevance. Kvůli tomu bylo nutné je později zopakovat, přičemž „pod kudlu“ šla zvířata, která by pod ni – pokud by bylo vše řádně naplánováno – vlastně ani nemusela.

Výhrady mají samotní zaměstnanci

Je tedy Neuralink plný tyranů a amatérských řezníků, kteří pod Muskovým logem prováděli nějaké zvrhlé experimenty? Sotva – i když v rámci objektivity je nutné připustit, že přítomnost nějakého patologického tyrana nelze nikdy stoprocentně vyloučit.

Reportáž Levyové vedle vyšetřování týrání totiž odhaluje, že sami výzkumníci v interních dokumentech velmi aktivně varovali před tím, v jak toxickém tempu a stresu jsou nuceni provádět pokusy a operace. Absenci empatie nelze najít ani v citovaných dokumentech dokládajících zmíněné incidenty, kdy řada pracovníků vyjadřovala nespokojenost s Muskovým tlakem na udržení tempa výzkumu a operací a soucit se „zbytečným utrpením těch tvorů“.

Je nutné se tedy ptát, kdo nese vinu. Ten, kdo pochybil, nebo ten, kdo dotyčnému, který pochybil, vytvořil takové pracovní podmínky, které k chybě vedly? To bude patrně velkou částí zmíněného vyšetřování USDA. Že padne pár hlav, je asi očekávatelné. Zda mezi nimi bude i ta Muskova, která pracovní stres a nebezpečné tempo výzkumu přivodila, je těžko odhadnutelné.

Musk je znám nejen svým vizionářstvím, silnou vůlí a tahem na bránu, ale také sliby časových termínů, jejichž splnění ani při nejlepší vůli nejde stihnout, a jejich až psychopatickým vynucováním. Ostatně poslední „košt“ si přede dvěma týdny užili zaměstnanci Twitteru, kteří museli z Muskova nařízení buď přijít pracovat přes víkend, anebo se do svých kanceláří po inkriminovaném víkendu ani nevracet. 

ELON MUSK

Video se připravuje ...

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery