Zápisník Marka Schwarzmanna: Ekonomika her

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Wolfenstein: Youngblood
Figurky od Hasbra
7
Fotogalerie

Už i do byznysu s videohrami pronikl jev, který se mu drahnou dobu vyhýbal – zdražování. V posledním roce se tak stále častěji objevují na pultech kamenných i virtuálních obchodů tituly s cenovkami nejen nad 50 eur, ale často i blížící se kulaté stovce. Cože se to stalo? K cenovému skoku jsou minimálně tři důvody.

Zaprvé: hry obecně velmi dlouho nezdražily – ceny AAA titulů se v posledních letech držely kolem 40 eur a ceny DLC kolem 25 eur. Přiznejme si, že to je optikou tržní ekonomiky věc nevídaná a neslýchaná. A samozřejmě vyžadující nápravu.

Zadruhé: videoherní průmysl dospěl. Zajímá se o něj více subjektů než jen ti „tlustí asociální kluci se čtyřmi dioptriemi“. Herní byznys už zlákal velké investiční fondy, vývojáři kotovaní na burze mají dokonce vlastní index, nedávné prize money z e-sports turnaje v Counter Striku byly dokonce vyšší než odměna za výhru ve Wimbledonu! Hraní her chce proniknout na olympiádu… Větší potenciál prostě potřebuje větší koláč na dělení.

No a zatřetí: řada vývojářů si uvědomila, jak toxické je opičit se po mobilních hrách a do herního prostředí zakomponovávat nenáviděné mikrotransakce. Ušlý příjem z nich je ale třeba nahradit.