Evropa se v udržitelnosti posouvá od idealismu k realismu, říká Hana Kovářová z Komerční banky
Není to odklon od vytyčených cílů, spíše nastavení realističtější cesty k nim. Tak hodnotí letošní korekce zelené tranzice a další iniciativy z dílny Evropské komise ředitelka pro brand strategii a komunikaci v Komerční bance Hana Kovářová. V podcastu Trendy v udržitelnosti, který přináší ve spolupráci s e15 projekt [ta] Udržitelnost, také říká, že zvlášť Evropa a Česko mají šanci být „zeleným tygrem“.
Evropská komise letos představila řadu iniciativ, kterými reagovala na klesající konkurenceschopnost evropských firem a jejich výhrady k požadavkům spojeným s udržitelností. Představila zastřešující Kompas konkurenceschopnosti, na který navázala Dohoda o čistém průmyslu nebo Akční plán pro dostupné energie. Velký ohlas měl také balíček Omnibus zmírňující některé udržitelné regulace. Šéfka komunikace jedné z největších tuzemských bank Hana Kovářová tyto aktivity vnímá jako snahu posunout se od idealistických vizí k reálným, časově zvládnutelným plánům.
Klimatická změna a její dopady se dějí a samy od sebe nezmizí, takže je podle Kovářové správné, že se Evropa udržitelnosti věnuje. „Dohoda o čistém průmyslu potvrzuje všechna pravidla a cíle, zejména dekarbonizovat do roku 2040 o 90 procent. Vnímám to spíše jako příležitost, než že by nás to mělo ekonomicky diskriminovat,“ říká. Zároveň dodává, že v tomto případě zůstává Evropa hodně ambiciózní.
Je tak podle ní důležité pečlivě naslouchat zpětné vazbě velkých firem, ocelářů, automobilového průmyslu či stavařů, kteří jsou snahou o bezuhlíkovou ekonomiku silně ovlivněni a mají obavu z nereálných ambicí, nedostatečného financování nebo vysokých nákladů. Důsledkem totiž může být propad konkurenceschopnosti vůči Spojeným státům nebo Číně.
Kovářová je ale spíše optimistkou. Nedávná studie poradenské společnosti McKinsey podle ní ukazovala Česko jako „zeleného tygra“. Mohla by jím být i Evropa, jen nesmí na cestě k zelené ekonomice zůstat outsiderem a musí nastavovat podmínky tak, aby její hospodářství obstálo i v soutěži s těmi, kteří takové cíle nemají.
Byznys zároveň potřebuje předvídatelnost, a byť se Evropská komise letos snažila reagovat na realitu, pořád se pohybuje spíše na strategické úrovni, která je skutečnému světu dosti vzdálená. „Není úplně zřejmé, jak se k ambiciózním cílům, které Dohoda o čistém průmyslu potvrdila, máme dostat a jak to zafinancujeme. Možná je to domácí úkol, který si máme odpracovat jako Česká republika, jako jednotlivé sektory a ministerstva,“ soudí Hana Kovářová s odkazem na to, že nelze jen čekat, co vzejde z Bruselu.
Obavy z velkého skoku
Téma udržitelnosti podle ní zůstává polarizující a například zkratka ESG ve veřejném povědomí není zapsána příznivě. „Dělali jsme průzkum mezi firmami a 80 procent jich považuje nefinanční reporting a administrativu s tím spojenou za obtěžující. Vnímají to naprosto negativně,“ načrtla realitu Kovářová. Těžko se tomu podle ní divit, protože zatím z udržitelnosti plynuly spíš povinnosti než přínosy, například v podobě zvyšování konkurenční síly. Evropa totiž celé téma uchopila za regulatorní konec, čímž se z něj stalo nutné zlo.
Evropská komise se pokusila zlepšit zmíněné negativní vnímání balíčkem Omnibus, ve kterém navrhla úlevy ve vydávání zpráv o udržitelnosti. Mimo jiné vznikly zjednodušené standardy pro malé a střední podniky a jsou už i v české verzi. Zůstávají ale dobrovolné. „Banky data od klientů potřebují, takže doufáme, že dobrovolnost bude vysoká. Výraznější obavy ale máme z posunu limitů u větších firem. Tady se z původní vize, že reportovat budou všechny od 250 zaměstnanců, dostáváme na tisíc zaměstnanců, a to je obrovský skok,“ dodává Kovářová.
Banky, které reporty musely vydat už letos za loňský rok, a mají za úkol vyhodnocovat „zelenost“ svých portfolií a tedy klientů, přitom žádnou úlevu nedostaly. Naopak na ně dopadají nové regulace. Zároveň potřebují správně stanovovat rizika spojená s klimatickou změnou, což lze bez údajů od klientů těžko. „Říkám si, jestli to není takové pomyslné kyvadlo, které se z extrému, kdy bylo v nefinančním reportingu definováno tisíc datových bodů, vychýlilo úplně druhou stranu a dostáváme se do dalšího zcela nerovnovážného stavu,“ vysvětluje Kovářová. Na druhou stranu ale neztrácí přesvědčení, že se najde zlatý střed, kdy finanční reporting nabyde funkční podoby.
Mění svůj přístup banky, jimž byla v zelené transformaci přiřknuta klíčová role? Jaký pojem umí přinést do rozporuplného tématu pozitivní vnímání? A proč je pro finanční svět stále významnější součástí udržitelnosti kyberbezpečnost? Nejen to se dozvíte v rozhovoru s Hanou Kovářovou.
