Proč banky zajímá biodiverzita? Závisí na ní polovina světového HDP, říká Blanka Beranová z ČSOB

Když v Česku nastala kůrovcová kalamita, mezi její příčiny patřil stav lesa a přetrvávající smrkové monokultury. Důsledkem pak bylo zejména zaplavení trhu dřevem, což ve spojení s jeho nižší kvalitou vedlo k poklesu výnosů v lesnictví. Dobře známá historie ukazuje vztah mezi biodiverzitou a ekonomikou.

„Úplně typický příklad, který teď rezonuje celosvětově, je cena kakaa, která za poslední dva tři roky vzrostla trojnásobně. Příčinou je ztráta biodiverzity a zásadních ekosystémových služeb, které jsou pro pěstování kakaa potřeba, speciálně v oblastech jako je Latinská Amerika. Produkce je výrazně nižší, což se pak promítá v ceně,“ vysvětluje Blanka Beranová, která řídí aktivity v oblasti udržitelnosti v ČSOB.

Na konkrétních dějích současnosti i nedávné minulosti manažerka ČSOB předestírá, proč jsou dopady na biodiverzitu a její ochrana stále důležitějším tématem pro banky. Jejich základním úkolem je totiž řídit kapitál a zároveň rizika s jeho umisťováním spojená. „Úbytek biodiverzity má přímý dopad do stavu ekosystému. Stav ekosystému pak má dopad do dodavatelsko-odběratelských řetězců, které následně ovlivňují bonitu klienta,“ vysvětluje. Banka se pak tím, že směřuje kapitál do činností, které ovlivňují přírodní rozmanitost nebo jsou jí ovlivňovány, stává sama na této skutečnosti závislou.

Rizika rostou

Sílu vazby ekonomiky na přírodu ukazují i nejnovější studie. Podle nich na takzvaných ekosystémových službách, a tedy na stavu biodiverzity, závisí více než polovina světového hospodářského výkonu. K podobným závěrům dospěla i analýza z roku 2023, v níž Evropská centrální banka zkoumala velké množství firem a úvěrové portfolio ve všech evropských bankách. A více než tři čtvrtiny úvěrů v EU podle ní dostaly firmy, pro které je životně důležitá minimálně jedna klíčová ekosystémová služba.

Tato čísla podle Beranové jasně dokládají, že ekonomická rizika spojená s ničením biodiverzity jsou velká, a navíc dál rostou. „My samozřejmě v našich lokálních podmínkách zatím přímé dopady tolik necítíme, ale nárůst v čase je obrovský. I proto si EU dala závazek v rámci EU Nature Restoration Law, že se bude snažit pokles biodiverzity zastavit. Je tam podobný milník jako v případě klimatické změny, a to rok 2030, kdy se cílí na zastavení úbytku a pak přijetí opatření, která napomohou zvrácení trendu,“ přibližuje Beranová.

Zájem finančního sektoru na řešení biodiverzity je podle ní největší posledních pět let. Souvisí to i se zelenou transformací, kterou Evropská unie rozjela přijetím Green dealu a balíčku Fit for 55. Zároveň bylo zhruba ve stejné době celosvětově uznáno, že úbytek přírodní rozmanitosti představuje jedno z největších systémových rizik, dodává Beranová. Například Evropská centrální banka tak vydala pro banky přímo návod, jakým způsobem mají závislost na biodiverzitě zohledňovat v řízení rizika.

V ČSOB začali u lesů

Finanční domy mohou svým rozhodováním zároveň ochraně přírodní rozmanitosti prospívat. V ČSOB začali u lesů. „Ty jsou dnes největším ohroženým ekosystémem, speciálně v Jižní Americe a Asii, kde jejich mizení způsobuje obrovský úbytek biodiverzity – jak živočichů, tak rostlin,“ říká Beranová s tím, že to má za následek erozi půdy, zavedení invazních druhů nebo rozšíření škůdců.

Banka proto nastavila politiku, která zajišťuje, že kapitál nebude směřovat do činností podporujících nebo způsobujících odlesňování. Propisování ochrany biodiverzity do směřování finančních toků bude podle šéfky udržitelnosti v ČSOB pokračovat.

Co je pro finanční sektor při zohledňování ochrany biodiverzity největší problém? Proč letos navržené změny v evropských regulacích nepřinesou kýžené ovoce? V čem Česko aktuálně neslavně vyniká? Sledujte celý rozhovor s Blankou Beranovou.