Život v době (po)virové podle Daniela Drahotského 1: Viru se už nikdy nezbavíme

Sportování s rouškou.

Sportování s rouškou. Zdroj: Profimedia.cz

Většina dnešní zpupné, podzásobené a nepřipravené společnosti takzvaně vyspělého světa stáhla rolety a zavřela se do domácího vězení. Hrozí ji smrt zčásti z vyděšení, zčásti na obezitu, čím dál více však hladem. Nemají-li lidé dál přežívat v režimech ne nesrovnatelných s válečným stavem, ovládaných úzkými skupinkami jedinců a represivními složkami státu, budou se muset době (po)virové přizpůsobit, změnit.

Pohledem realisty, skeptika a v oblasti epidemiologie a virologie nic víc než poučeného laika jsem došel k názoru, že virové nebezpečí nezmizí. Možná se s příchodem vakcíny proti SARS-CoV2 podaří potlačit právě tenhle jeden druh, ale po něm přijdou jeho reprodukčně mnohem chytřejší a agresivnější nástupci zcela odlišné konfigurace a dosud neznámých vlastností.

Viry nelze vymýtit zcela. Budou vznikat lokální epidemie, budou se preventivně uzavírat celé školy, vesnice, města, státy. Zvykneme si. Svět se však změní s razancí a dosahem srovnatelnými s takovými přelomovými událostmi, jako bylo zavedení první transatlantické letecké linky ve 40. letech, příchod mikroprocesorů v 70. letech nebo nástup internetu v 90. letech minulého století. Doba (po)virová přinese změny do každodenního života. Přinese zánik i zrod nových firem, nových odvětví.

I bez křišťálové koule je nabíledni, že velké změny se odehrají v oblastech denního společenského styku, přepravy osob, turistiky, ubytování, pohostinství, plateb, nemovitostí, sportu, kultury a mnoha dalších.

Osobní jednání

Přijít mezi lidi se skleněnýma očima, nekrytým nosem odřeným od kapesníku a kýchající papulí se stalo faux pas již před pár lety. Chřipkoví hrdinové, kteří u všeho museli být a všechno zvládat, vymřeli po konci 90. let. Buď si uvědomili, že ostatní opravdu neradi sdílejí společný uzavřený prostor, do kterého hrdinové prskali viry a bacily, nebo na následky opakovaného přecházení nemocí zemřeli doopravdy, často na infarkty myokardu.

Než se nastaví nějaká pravidla, u obchodních jednání budeme chvíli zažívat trapné momenty, kdy např. na pozdrav napřažená ruka jednoho z partnerů se nesetká s chytem protistrany. Lidé se omluvně pousmějí a místo stisku ruky se ukloní a pokusí třeba o namaste – bezkontaktní pozdrav Hindů a jogínů. Před usednutím k jednacímu stolu se pak navzájem obhlédnou a rozdělí se na dva tábory ne podle jednajících stran, jak bylo zvykem, ale podle toho, kdo má roušku a kdo ne. Poté přes videokonferenci připojí ty, kdo zůstali doma na home office, a jednání začne.

Rouška se stala běžnou součástí oděvu. Začne podléhat módě a dámy jich budou mít více než bot. Metalisti nasadí vzor s úsměvem smrtihlava, vtipálci si na ni nechají vyšít úsměv Jamieho Homera. Když už hadr přes tlamu, tak přeci stylově.  

Kancelářské profese

U profesí, které to umožňují, nebude již home office považován za benefit zaměstnavatele. Naopak zaměstnavatelé budou své lidi vybízet a vytvářet podmínky k tomu, aby zaměstnanec s příznaky onemocnění mohl pracovat z domova a neohrožoval na zdraví ostatní kolegy a chod celé firmy.

Open space

Velkokapacitní kancelář ne nepodobná klecovému chovu drůbeže zůstane již jen v učebnicích historie architektury. Tam, kde si z finančních důvodů nebo povahy práce firmy nebudou moci dovolit rozdělit zaměstnance do uzavřených kanceláří, každé s vlastními filtry ve vzduchotechnice, přibudou fyzické překážky. Pracovní místa se proti kapénkám náhodně kýchnuvších oddělí zástěnami nebo plexiskly. Filtry v klimatizacích se budou měnit mnohem častěji než dnes. Benefitem zaměstnavatele se stane „telefonní budka“ – zvukově a klimaticky separované pracovní místo.

Objeví se firmy, které budou dodávat kancelářské moduly pro 1–2 zaměstnance. Hygienicky a ergonomicky certifikované buňky vybavené od stropního osvětlení přes stůl s přípojkou elektřiny a ethernetu až po antibakteriální koberec se budou skrz výměnný plášť budovy vkládat do skeletů budov a napojovat na centrální kabelové rozvody.

Ze společenských prostor zmizí kliky a madla. Dveře se budou otevírat buď zcela automaticky na fotobuňku, nebo jim přibude patka umožňující otvírání nohou.

Zmizí čtečky dlaní a krevního řečiště, kterými některé pokrokové firmy nahradily čipové karty u turniketů. Bezkontaktní identifikace a ovládání budou nutností. Budou doznívat čipové karty, přibudou čipové náramky, čtečky obličeje a očního pozadí. Ve výtazích zmizí tlačítka, ovládat se bude hlasem nebo apkou v osobním mobilu.

Buďte negativní! Buďte zdraví!

Upozornění 1: Následující text je osobním názorem autora a není prognózou nebo investičním doporučením. J&T BANKA ani J&T Investiční společnost nenesou žádnou odpovědnost za použití spekulativních informací uvedených v textu.

Upozornění 2: Text je součástí šestidílného seriálu, který nabízí neotřelý ale snad inspirativní zamyšlení nad tím, co nás všechny výhledově čeká. Další díl vypustíme ven přesně za 24 hodin.