Bojujeme proti šedé ekonomice, říká Nováková k fondu na rozšíření bezhotovostních plateb

Marta Nováková

Marta Nováková Zdroj: Michael Tomeš E15

Marta Nováková
Marta Nováková
3
Fotogalerie

Reálně by měla činnost bezhotovostního fondu, kde spolupracuje veřejná a soukromá sféra, odstartovat v roce 2020. První peníze - 150 milionů korun - do něj vkládá Mastercard.

Kde se vzal nápad udělat něco takového jako fond pro bezhotovostní platby?

Vzniklo to zdola, ale pochopitelně jsou v tom byznysové záležitosti, které se týkají jednotlivých subjektů. Banky i kartové společnosti mají zájem, aby se rozšiřoval systém. Na druhou stranu podpora z naší strany - vlády či MPO - je, že to skutečně pomůže v aktivitě proti šedé ekonomice. K té opravdu cashová tržba svádí. Mnohokrát se mi stalo, že si podnikatelé, kteří mají hotovostní tržbu myslí, že tržba je zisk.

Pokud občan chce od státu služby v podobě zdravotnictví, školství, dopravy či další infrastruktury, musí i stát vytvářet podmínky, aby se občané chovali korektně. A klíčová povinnost v tomto směru je platit daně. K tomu bychom měli dělat všechny kroky a když je můžeme dělat nenásilnou formou, o to lépe, že to není restrikcí, regulací, ale motivací. Pro zákazníka je to i výrazně pohodlnější. Ani já v 90 procentech případů v peněžence hotovost nemám.

Nemůže to ale být vnímáno tak, že stát zasahuje do volného trhu? Přece se umí zákazník rozhodnout sám, zda jde do provozovny, kde se platí hotovostí, jak vůbec chce platit?

Možnost hotovosti tady pořád je, nikdo ji neruší. Zákazník pořád bude mít možnost volby. Všechny velké obchodní, restaurační a podobné systémy to nabízejí standardně, ani malým a středním firmám či živnostníkům se v cashi nebude bránit. Jen se dá možnost zákazníkovi, zda chce zaplatit kartou.

Dobře. Teď ale budete dávat platební terminály živnostníkům zdarma, když jste je předtím donutili mít terminály na EET. Proč se ta věc nemohla udělat dohromady, když už si terminál pořizovali, mohli mít jeden kompletní s oběma řešeními?

Tehdy jsme hledali možnosti, jak podnikatelům s terminály pomoci, byla jsem ještě na Svazu obchodu. Tehdy EET a veškerý boj proti EET bylo čisté politikum, z pragmatického pohledu tam nebylo téměř nic. Pak je obtížné hledat jakoukoliv finanční podporu. Nikdo mi tehdy nechtěl dát ani korunu či pomoci - ministerstvo financí se bálo, průmysl to nezajímalo. Tehdy se prostě na podporu podnikatelů nenašly zdroje, kvůli zpolitizování celé věci. Chtěli jsme na to i peníze z evropských fondů, ale administrativa byla nákladnější, než celé pořízení.

Teď ale tato iniciativa nepochází od státu a stát do toho nedá ani korunu. Peníze dají soukromé subjekty. Jinak by se mohlo stát, že narazíme na politikum, jak to, že stát někoho podporuje a někoho ne, ještě by to začala zkoumat EU z hlediska veřejné podpory a podobně.

Peníze do toho dají soukromé subjekty, ale ony je dají do nějakého fondu, odkud se budou vyplácet peníze malým firmám a živnostníkům, aby si pořídili terminál. Jenže soukromé subjekty zpětně podnikatelům zpoplatní užívání terminálu odvodem s tím spojených poplatků. Stejně to ve své podstatě znovu zaplatí obchodník, jen to vypadá, že něco dostává zadarmo.

Musíme si srovnat pojmy. Všechny tyto subjekty jsou podnikatelské subjekty, které podnikají za účelem zisku. Nikdo z nich tady není dobročinná organizace, která přišla někomu přispívat. A i karetní systémy i banky vykonávají činnost, za kterou dostanou zaplaceno...

...ale proč jim s tím tímto způsobem pomáhá stát? Ten má přece jen zajistit, aby fungovaly na otevřeném trhu za rovných podmínek.

Stát jim nepomáhá, stát jediné co dělá je, že podporuje jejich iniciativu. Protože vede k rozšíření bezhotovostních plateb a je to rozšíření aktivit proti šedé ekonomice. Jinak jim v tom stát nijak nepomáhá. To, že oni se rozhodnou založit nějaký fond, do kterého budou přispívat, je jejich aktivita. Ne naše.

Administraci toho fondu bude dělat kdo?

Budou se muset dohodnout, to není naše věc. S aktivitou přišel Svaz obchodu a cestovního ruchu, tak předpokládám, že se o to nějak podělí na úrovní asociací. Neměl by to být soukromý subjekt, ale asociace. Podobný fond už začal vznikat v Polsku, jsou také zatím ve fázi přípravy, ale bude docházet k výměně zkušeností, jak to udělat. I když Poláci nejdou tak doširoka jako my, když chceme zapojit i banky i kvůli velikosti poplatků. Banky mají nastaven princip, že čím větší objem obchodních transakcí, tím nižší procento poplatku za transakci. Malým obchodníkům ale zůstává velké procento, které i v jejich případě je zase velká částka v porovnání s objemem tržeb. Je zapotřebí jednat s bankami, protože pro ně to samozřejmě není žádná signifikantní část zisku.

Mluvilo se o tom, že by to měly být prostředky až pro 200 tisíc živnostníků. Kolik je tedy vklad do fondu, kolik tam bude peněz?

To si musí všechno nachystat. Dostat banky a poskytovatele platebních systémů do aliance. Pak vybrat pilotní typ živnostníků, na kterém nastaví základní podmínky. Identifikují, kdo bude vhodný, aby dostal terminál zapůjčený, komu to určitě významně sníží administrativu a kde to i zákazníci uvítají. Třeba kadeřnictví, instalatéři a podobně, u kterých se platí vyšší částky, ale dosud jde o hotovostní platby, protože to prostě nemají.

Co lékaři? Mají od příštího roku mít EET, bude už úvaha, aby měli jeden terminál na obě tyto věci?

To bychom mohli jít dál třeba k notářům, zubařům a podobně. Ale cílem jsou primárně malí živnostníci a malí podnikatelé. Při vší úctě se do této kategorie lékaři či zubaři nepočítají. Běžně se stává, že tam lidí platí hotově, přitom by to principiálně neměly být cash platby, navíc často jde o větší peníze.

Vraťme se k objemu financí ve fondu. Kolik tam bude peněz?

Teď bude první vklad Mastercardu, který do toho dá 150 milionů korun. A předpokládáme, že se k tomu budou přidávat další partneři. Terminály by pak měly být zdarma a asi by měla být dohoda, jak budou řešeny bankovní poplatky a mělo by dojít asi k určité nivelizaci poplatků. Ale to už předjímám, tohle by měli nachystat do tří měsíců iniciátoři.

Jak se bude vybírat ten typ živnostníka, dle obratu, nebo budou soutěžit?

Zatím je to v první fázi úvah, mělo by to být na asociaci, aby každá zvážila, jak k těm malým přistoupí. Měly by rozmyslet, koho vyberou do pilotu, na někom se to vyzkoušet musí. Vhodný typ živnostníka je takový, co nebude zásadně proti platbám kartou a bude mít paletu služeb širokou, aby se to dalo odstartovat.

Tři měsíce jsou tedy na dohodu, pak pilot. A reálné datum startu?

Uvítala bych, kdyby to bylo od roku 2020.

Je to cesta k bezhotovostní české ekonomice?

Rozhodně je to start.

Nastane podle vás skutečně čas bezhotovostní české ekonomiky?

Úplně stoprocentní bezhotovostní ekonomiky se já nedožiju, ale v budoucnu bude.

Mluvíte o tom, že to má eliminovat šedou ekonomiku. Dělali jste si analýzu dopadu tohoto opatření?

Je to jeden z úkolů, který po nich chci. Udělat odhad, kolik podnikatelů to zasáhne. A pak vycházíme ze statistik nějakého procenta šedé ekonomiky, která je. Zbytek je jen trojčlenka.