Architekt, muzikant a politický aktivista Matúš Vallo už téměř rok z postu primátora Bratislavy bojuje za lepší život ve slovenské metropoli. Za sebou má regulaci parkování, před sebou změnu veřejného prostoru. Inspiraci pro své kroky hledá v ostatních evropských městech, i v Praze. „Například Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy je za mě naprosto fantastickou institucí, podobnou jsme vytvořili i v Bratislavě,“ říká v rozhovoru Vallo.
Je Bratislava nejkrásnějším evropským městem?
V Evropě je strašně moc skutečně krásných měst, kde by jistě stálo za to žít. A já bych žádné z nich nechtěl o tento titul připravit. A samozřejmě i naše Bratislava je krásným a skvělým městem.
Na primátorský post jste kandidoval s tím, že chcete udělat z Bratislavy lepší město. Daří se vám to naplňovat?
Minimálně jako vedení města ukazujeme, že nám skutečně na přeměně k lepšímu záleží. Hodně se snažíme komunikovat s lidmi. Samozřejmě ne všechny změny se podaří realizovat tak rychle, jak bychom si představovali.
A věří vám?
Soudě podle zpětné vazby, kterou dostáváme, se zdá, že ano.
I přesto, že jste zavedli nepopulární regulaci parkování, která s sebou přinesla jeho zdražení?
Zavedli jsme pravidla pro parkování tak, jak si nikdo před námi netroufl. V příštích dvou letech je budeme implementovat. Nešlo o příliš populární rozhodnutí, trvalo mi pět měsíců, než jsem občanům dokázal vysvětlit, že jde o správné rozhodnutí. Uvědomují si, že sice za parkování budou platit, ale že pokud chceme minimalizovat počet aut ve městě, jinak to nejde.
Auta jsou největším problémem Bratislavy?
Auta jsou problémem všech měst, nejenom Bratislavy. Počet aut roste každý rok, ulice ale nejde rozšířit. Snažíme se proto jejich počet regulovat, inspirovali jsme se v dalších evropských metropolích a to nejlepší od nich jsme přenesli do Bratislavy.
Na co se vrhnete teď?
Příští dva roky budou pro Bratislavu hlavním tématem veřejný prostor a ekologie. Plánujeme vysázet do ulic nové stromy a kompletně zrenovovat ulice, od laviček až po novou dlažbu.
Je Bratislava ve srovnání s ostatními evropskými městy pozadu?
Určitě ano. Beru to ale vlastně jako obrovskou výhodu. Můžeme se totiž inspirovat u dalších měst, která již problémy, s nimiž teď bojujeme, vyřešila před námi.
Inspirujete se i Prahou?
Velmi. Například Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy je za mě naprosto fantastickou institucí, podobnou jsme vytvořili i v Bratislavě.
A co se vám v Praze nelíbí?
Myslím, že zde máte hodně velký problém s overturismem a nijak se to neřeší. Turistický ruch úplně vymazává autentickou atmosféru, kterou si pamatuju z dětství a mládí. Bratislava jako menší město má v tomto ohledu výhodu, s takovým návalem jako vy tady nebojujeme.
Vytvořit z Bratislavy město, které přitáhne davy turistů, tedy pro vás není prioritou?
Samozřejmě chci Bratislavu zatraktivnit, ale prioritou jsou pro mě naši obyvatelé. Ptám se, co budou mít Bratislavané z většího počtu turistů? Možná peníze, ale ani to není zcela jisté.
Chybí Bratislavě významná budova?
Chybí nám koncertní sál, přišli jsme o něj. Vedení města v roce 2005 prodalo pozemek, na němž kulturní dům stál, developerům.
Jak si představujete lepší Bratislavu?
Jako město, které se příliš nerozrůstá do okolí. Ať zůstane tak veliká, jak je a přesně taková, jak ji lidé milují. Naším cílem není vytvořit z Bratislavy velké město, ale místo, ve kterém se bude dobře žít především místním. Tedy otevřené, funkční a bezpečné město.
Developeři mají v Česku často negativní pověst. Je to stejné na Slovensku?
Je to úplně stejné. Rovněž na Slovensku má slovo developer negativní kontext a po pravdě si to někteří z nich zaslouží. I to se ale postupně začíná měnit, z praxe znám i ty, kterým záleží na kvalitní výstavbě a na rozvoji města.
Mají developeři vždy jasně stanovená pravidla?
Bohužel v případě Bratislavy to tak není. Nejsou napsaná ani jasně, ani kvalitně, což přináší řadu nejasností, konfliktních a šedých zón. Chceme proto regulace přepsat a stanovit pevná pravidla a meze.
Uvažujete o tom, že se stanete profesionálním politikem?
Zatím jsem o tom nepřemýšlel. Je fakt, že stát se primátorem patřilo vždy k mým snům. Ale jediné, co mě aktuálně zajímá, je zlepšení životních podmínkem pro život v Bratislavě. Město mě vždy fascinovalo, a je mým největším koníčkem.
Jak vám pomáhá vaše původní řemeslo v tom současném?
Velmi výrazně, jako architekt nemůžete fungovat bez týmu a jste závislá na spoustě dalších lidí, od stavařů a úředníků po památkáře. Architekt musí umět lidi spojovat, což je i podstatou primátorské funkce.
