Byty zdraží víc, než si lidé připouštějí, říká šéf nemovitostní skupiny Mint

Sebastien Dejanovski, Mint

Sebastien Dejanovski, Mint Zdroj: E15 Michael Tomeš

Článek ze speciálu
Realitní trh e15
Partner obsahu

Do médií zatím rodilý Francouz Sebastien Dejanovski příliš nechodil. V Česku přitom už dvacet let vede s partnery nemovitostní skupinu Mint Investments, jejíž portfolio postupem času dosáhlo hodnoty až jedné miliardy eur. Z komerčních nemovitostí se nyní skupina chce postupně přeorientovat na bydlení. „Navýšení inflace z posledního roku se v nemovitostech do pár let projeví a nedostupnost bytů bude dál bobtnat,“ vysvětluje plynulou češtinou Dejanovski, proč skupina mimo jiné spustila rezidenční fond s nájemním bydlením.

Jste Francouz, který v Česku žije už více než třicet let. Jak vás napadlo podnikat právě v realitách?

Pocházím ze smíšeného manželství, moje maminka je Francouzka a tatínek Srb, sám jsem vyrůstal v Paříži. Během vysoké školy jsem si dal na půl roku pauzu a cestoval. Kvůli tomu, že část rodiny pochází z východní Evropy, mě to sem vždycky táhlo. Táta měl v Česku retailový byznys, a když jsem viděl, kolik v těch obchodech platí nájem, tak jsem si řekl, že by bylo chytřejší být na druhé straně.

A proč zrovna Praha?

Vždycky mě bavila architektura a urbanismus a Praha mě úplně oslnila. Ve Francii byla tehdy dost silná ekonomická krize a bylo těžké najít v tomto oboru práci, ten trh byl daleko víc saturovaný. Do Čech jsem přišel šest let po sametové revoluci a viděl jsem tu velice dynamickou energii, člověk cítil, že tato země má obrovský potenciál. Seznámil jsem se s lidmi na trhu, pracoval jsem například pro developerskou společnost AFI nebo General Electric, abych pochopil, jak funguje nemovitostní byznys, jak funguje jeho financování, cenotvorba, marketing. Bylo to extrémně zajímavé. Po několika letech jsem cítil, že chci jít dál, naučit se nové věci. Jsem totiž celoživotní samouk, stále se vzdělávám a byznys má tu výhodu, že zasahuje do mnoha oblastí –makroekonomie, mikroekonomie, sociologie, demografie a dalších. Vždycky mě nejvíc zajímala finanční stránka byznysu.

Vy jste dnes nejenom investorem, ale i developerem. Proč jste se rozhodli sami stavět? 

V roce 2004, když jsme s partnery vytvořili Mint, jsme investovali zejména do dokončených komerčních projektů, hlavně kancelářských budov. Ten trh měl ale jen určitou velikost a nebylo tu dost kanceláří k dokončení. A my stáli před rozhodnutím – expandovat zeměpisně do dalších států V4, nebo investovat do dalších segmentů na trhu a stát se tak největšími odborníky na český realitní trh. Rozhodli jsme se pro to druhé, stali jsme se správci kancelářských budov, investovali jsme do developerských projektů, do obchodních center.

Obchodních center už v portfoliu zdaleka tolik jako dřív nemáte, proč ten odklon?

V nemovitostech je nesmírně důležité nejen pochopit světové trendy, ale zároveň rozumět vašemu trhu. V České republice vládli čtyřicet let komunisté a nevzniklo tu spoustu staveb, které by se za jiných okolností s ohledem na rozvoj společnosti, ekonomiku a demografii stavěly. Po roce 1989 tak bylo nutné tyto mezery vyplnit. V Česku bylo jen několik obchodních domů typu Kotva, a tak byla po těchto nákupních centrech přirozeně velká poptávka. Když jsem byl ještě v AFI, jezdili jsme do Jeruzaléma a Tel Avivu, abychom se podívali, jak fungují moderní obchodní centra, jak se chovají nakupující, kudy se mají vést eskalátory, jak veliká ta centra jsou. Proto to byla příležitost. Trh s obchodními centry se ale postupně nasytil a my jsme tak museli upravit naši strategii. Jak Češi bohatli, už nechtěli utrácet své peníze jen v obchodních domech, a my viděli příležitost v investici do bytů. 

Pokračujte ve čtení vytvořením bezplatného účtu nebo přihlášením

Pokračovat