Nynější Palírna U Zeleného stromu se koupí konkurenční firmy před sedmi lety stala jasnou dvojkou na tuzemském trhu. Pozice na něm se nicméně mohou rychle změnit. „Trh se integruje. V tuhle chvíli jsou ale ceny poměrně vysoko. Nevíme však, co se stane za dva za tři roky,“ říká šéf společnosti Pavel Kadlec.
Nedávno jste se přejmenovali a ze značky Granette & Starorežná Prostějov je nyní Palírna U Zeleného stromu. Původní jméno byla celkem známá značka. Proč jste ke změně přistoupili?
Starorežnou Prostějov jsme koupili v roce 2010. Už tenkrát měla firma v podtitulu jméno Palírna U Zeleného stromu. Připadá nám naprosto správné a logické vrátit se ke kořenům, k podstatě celé palírny. To byl stěžejní důvod, proč jsme se přejmenovali.
Kolik vás to bude stát? To není tak jednoduchá věc přejmenovat firmu a změnit loga.
Chystáme k tomu kampaň a teprve připravujeme rozpočet, takže přesnou částku nevíme. Budou to desítky milionů korun. Ale myslíme si, že se nám to do budoucna určitě vyplatí.
Stála koupě Starorežné za to?
Významně jsme posílili. Akvizicí jsme se stali dvojkou na trhu za Stockem. V rámci naší dlouhodobé strategie jsme si definovali, kterou pozici chceme na českém trhu zastávat – a touto koupí jsme cíl splnili. To neznamená, že se nadále nekoukáme na další potenciální akvizice. Ale podařilo se nám získat značky, o které jsme stáli, což je Hanácká vodka, Starorežná a další. Díky tomu zažíváme druhý rok po sobě dvouciferný růst prodejů. Dáváme do těchto značek nemalé investice, ale myslím, že se nám to vrací. A v rámci našich strategických segmentů, mezi které patří i vodka, jsme jednička. Takže ano – vyplácí se nám to.
Získali jste nějaké nové trhy?
Starorežná Prostějov měla na tuzemském trhu poměrně hodně podobné rozložení. V Česku se nám tak prodeje příliš nezvedly. Jiné to bylo v zahraničí, kde nám Starorežná přinesla zhruba dvacet exportních zemí.
Před několika lety byla Granette & Starorežná ve zhruba dvacetimilionové ztrátě. Pak jste se překlopili do zisku. Co na to mělo hlavní vliv?
Když jsme fúzovali, tak jsme věděli, že nám to přinese určité synergické efekty, které budou znamenat úspory. Obnášelo to například sjednocení logistiky či výroby, protože jsme přesouvali výrobu z Ústí nad Labem do Prostějova. Zisk pro nás není v této chvíli prioritní a není důležité, jestli činí třináct nebo dvacet milionů. Zásadní je posilovat na trhu a hodnota značek. Loni jsme proto do marketingu investovali více než padesát milionů korun. Tyto investice do značek mohou v konečném důsledku se ziskem zahýbat.
Můžete být na českém trhu jedničkou? Nebo je to příliš vzdálená pozice?
V této chvíli máme strategii do roku 2022 a v ní figuruje číslo dvě. Do roku 2022 chceme být dvojkou. Silnou dvojkou.
Je někdo, kdo vás může naopak předběhnout? Že byste se stali trojkou?
Trh se integruje. Je možné, že na český trh přijde někdo další, kdo někoho koupí. Může někdo koupit plzeňský Stock (jedničku na trhu – pozn. aut.), může někdo koupit kohokoli jiného a pak se karty mohou změnit. Takže nikdy to nevylučuji. Samozřejmě je také možné, že někoho koupíme my a staneme se jasnou jedničkou. V tuhle chvíli jsou ale ceny poměrně vysoko a nevíme, co se stane za dva za tři roky.
Před deseti lety jste chtěli koupit Pražskou vodku. Proč to nevyšlo?
Ano, nakonec to koupil Bohemia Sekt. Ta nabídka nebyla výhodná. Usoudili jsme, že když peníze investujeme do našich značek, vybudujeme si lepší pozici, než je třeba Pražská vodka. Takže jsme nakonec nedali tak vysokou nabídku, která by byla pro původního vlastníka zajímavá.
Mění se nějak preference spotřebitelů?
Určitě, zhruba od prohibice (v roce 2012 – pozn. aut.). Všichni víme, co to znamenalo. Zákazníci od té doby preferují jiné druhy alkoholu. Významně se zvedly například prodeje whisky. V posledním roce rostly i bylinné hořké likéry. Doba ovocných ochucených vodek už je dávno pryč.
Jak byste charakterizoval vašeho typického českého zákazníka?
Neřekl bych, že nějaký takový existuje. My se orientujeme na trhu podle jistého životního stylu. Každou oblast ale zastřešuje jistý typ alkoholu, nějaký obecný konzument není. Dosud jsme se pohybovali v rámci středního cenového segmentu. Akvizicemi, které jsme udělali v minulém roce, chceme dosáhnout trochu výš, na movitějšího zákazníka.
Po metanolové aféře se měnila legislativa. Je současná právní úprava dostatečná, aby zabránila podobným excesům?
Myslíme si, že opatření státu byla dostatečná. Se všemi návrhy jsme ale ztotožněni nebyli a podávali jsme nějaké protinávrhy.
Kolik dnes činí černý trh? Před aférou odhadovala Unie výrobců a distributorů lihovin jeho výši na třicet procent.
V tuto chvíli by měl mít černý trh do deseti procent. Je to zhruba stejné jako běžný černý trh všude na světě. Podle našich odhadů to bylo v minulosti zhruba dvacet procent. Ale přesně černý trh nikdy nikdo nezměřil. Byl veliký, významně větší než v zahraničí. Opatřeními, která nás stála dost peněz – museli jsme zavést kamery, kolky a podobně – se černý trh utlumil. Nikdy se však nevymýtí.
Kde je nyní prostor pro černý trh?
Dneska může fungovat v palírnách. Kdokoli si může koupit pálenici. Nelegální pálení není trestný čin, jen přestupek. Někdy vidíme, že se tyto načerno vypálené lihoviny mohou dostat do gastronomie. Pokud by se pálení překvalifikovalo na trestný čin, pomohlo by to. Nemyslím si ale, že jde v tuto chvíli o průchodné téma.
Mělo na váš byznys vliv zavedení EET?
Ještě to neumíme zcela přesně vyhodnotit. Zaznamenáváme, že jsou restaurace, které skončily nebo mají existenční problémy. I proto, že už v nich nejsou hrací automaty, které byly významným zdrojem jejich příjmů. Do budoucna to může mít vliv na náš byznys. Před několika lety bylo v Česku podle našich odhadů zhruba 33 tisíc hospod, dneska je jich asi 29 tisíc.
Předloni jste měli tržby 549 milionů, což meziročně znamenalo pokles o šest procent. Máte odhady za loňský rok?
Loni jsme narostli asi o tři procenta. Ta čísla jsou trošku zavádějící, protože v rámci zákona o významné tržní síle se upravovaly obchodní podmínky s řetězci. Všechny dodatečné platby, které existovaly za letáky či slevy, se převáděly do prodejních cen. Co nás velmi těší, je významný nárůst u našich strategických značek. Třeba u Hanácké vodky už druhý rok po sobě rosteme v desítkách procent – loni to bylo o třicet procent, o rok dříve dokonce o téměř polovinu.
V Ústí máte velký areál, který je zčásti zanedbaný. V rozhovoru před čtyřmi lety jste mluvil o tom, že by bylo nejlepší část prostě zbourat, protože areál je zastaralý, a tím pádem neefektivní. Už víte, co s ním bude?
Naopak jsme chtěli areál rozšířit. Heineken před několika lety zavřel ústecký pivovar, který navazuje na areál likérky. Chtěli jsme jej tehdy koupit, ale nakonec jej získal někdo jiný. Myslíme si, že půda je největší vlastnictví a naše pozemky budou mít vždy nějakou hodnotu.
Pokud by se našel kupec, který by nabídl zajímavou částku, tak o prodeji budeme samozřejmě vážně uvažovat. V této chvíli část nemovitostí v areálu – malé kanceláře a sklady – pronajímáme. K nějakému bourání jsme nepřistoupili, ale do budoucna to zvažujeme. Už se o dotyčné plochy zajímaly i velké obchodní řetězce, že by na nich začaly stavět. Čekáme a uvidíme, co bude dál a jestli to nějak zhodnotíme.
Projevili o prostory zájem developeři, že by tam postavili třeba nějaký bytový projekt? Protože v Praze je velká nouze.
Situace v Ústí je trochu jiná, kupní síla tam není moc velká, bytů je velký přebytek. V Ústí vznikla za předchozího režimu spousta paneláků, takže byty jsou tam velmi levné. Areál se navíc nachází v lokalitě, která není moc žádaná. Na druhé straně – město má v rámci svého rozvoje nějaké územní plány. Je to kousek od Labe, plánuje se další přehrada, mohly by tam jezdit lodě. Okolí je velmi krásné, takže i ty naše pozemky budou mít do budoucna svoji váhu.
| V roce 1994 nastoupil do společnosti Drinks Union, pod niž od roku 1998 patřila i likérka Granette, a to pod dřívějším názvem KB Likér. Postupně prošel různými pozicemi včetně funkce ředitele divize lihovin, zástupce generálního ředitele a člena představenstva až po nynější pozici generálního ředitele firmy, která před sedmi lety sfúzovala se Starorežnou Prostějov. |
