V zahraničí chceme hrát první ligu v IT. Chystáme se na burzu, říká šéf skupiny Aricoma Milan Sameš | E15.cz

Chceme hrát první ligu v IT, míříme na burzu, říká šéf Komárkovy skupiny Aricoma Sameš

Ondřej Souček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Skupina Aricoma Group každoročně kupuje několik firem a v současné chvíli je největší IT firmou v bývalém Československu. V nákupech chce navíc pokračovat, a to jak doma, tak v zahraničí. „Do konce roku bychom jednu takovou akvizici mohli mít hotovou. V souhrnu by nás akvizice v Česku měly stát ještě stovky milionů,“ říká Milan Sameš šéf skupiny Aricoma, kterou ovládá Komárkova KKCG.

Vaše dceřiná společnost Autocont nedávno získala jednu z největších současných evropských IT zakázek. Za jednotky miliard má dodat a čtyři roky spravovat datová centra pro unijní instituce. Bude podobně velkých kontraktů přibývat? 

V Belgii jsme založili pobočku Autocontu, kde budujeme mezinárodní tým. Zatím má deset lidí, ale tento počet nyní hodně rychle poroste a postupně chceme pobočku využít pro růst byznysu v celé západní Evropě. Věříme, že nově získaná zakázka je dostatečný signál k tomu, aby nás tam začali brát vážně. Na další podobné zakázky jsme rozhodně připraveni.

Bude se tato pobočka zaměřovat pouze na veřejný sektor?

Zpočátku to tak může být. V budoucnu se ale budeme zabývat i soukromým sektorem. 

Kolik chcete mít v bruselské pobočce zaměstnanců v konečné fázi?

Konečnou fázi nyní neřešíme. Mohu říci, že v segmentu dodávek IT infrastruktury pro unijní a jiné mezinárodní instituce počítáme se zapojením desítek pracovníků jak v Belgii, tak v České republice. Na naší západní expanzi se ale musíme dívat z pohledu celé Aricomy, s níž uvažujeme i o neorganickém růstu. To může znamenat akvizice firem s vyššími desítkami až stovkami pracovníků. Takové firmy je však nesmírně těžké najít a získat.

Autocont se do užšího výběru Evropské komise na IT tendry dostal už před třemi lety. Je to první zakázka, kterou jste získali?

Předně je třeba říci, že tehdy jsme spolu s dalšími čtyřmi firmami získali pouze právo k tomu, abychom o tento balíček zakázek vůbec mohli usilovat. Celkem jsou v něm tendry za v přepočtu asi 16 miliard korun. Od té doby jsme jich pár menších vyhráli, ty ale byly v souhrnu určitě do stovky milionů.

Když ještě zůstaneme u veřejných zakázek, jak je na tom Česko? Téměř každá firma z oboru si na ně buď stěžuje, nebo už je rezignovaně nekomentuje.

Je pravda, že Česká republika v oblasti digitální transformace zaspala. Zamrzli jsme asi před deseti lety a od té doby jsme se takřka nepohnuli. Státy jako Litva, Lotyšsko a Estonsko nám dramaticky utíkají. Ambice Aricomy je, aby se to změnilo, aby se Česko stalo v digitalizaci státu výkladní skříní alespoň pro střední Evropu.

Kde je problém?

Jsem přesvědčený, že je jedno, kdo zrovna vládne, o tom to není. Je to mix různých problémů. Například z kulturního hlediska je špatně to, že lidé informační technologie a digitalizaci obecně vnímají jako něco, co je ve firmě nebo na úřadě „někde bokem“. U podniků se to změnilo, digitalizace se u nich vlivem konkurenčního boje stala součástí jejich obchodní nabídky i firemní strategie. Jinými slovy, dnes už manažer nemůže oddělit byznys od digitalizace a v rohu kanceláře mít dva „ajťáky“, to je pravěk. Dnes už musí být digitální technologie přirozenou součástí celé byznysové kultury firmy. U státu by mělo dojít k podobné změně myšlení, ale neděje se to.

Mluví se o tom, že problém by mohl být i u státních úředníků, jejichž motivace k tomu, aby se stát rychle a efektivně zdigitalizoval, nemusí být zrovna největší.

S tím tak úplně nesouhlasím. Myslím, že tu máme spoustu šikovných úředníků, kteří by stát chtěli skutečně zmodernizovat. Často ale mají svázané ruce legislativou. Naše právo je nastavené tak, že úředník má dělat přesně to, co mu říká zákon. Paradoxně se tak může stát, že má úředník vůli inovovat rychleji, než má povoleno, a může být státem i potrestán. Současný vládní zmocněnec Vladimír Dzurilla například dělá jistě maximum, co může, je ale zkrátka omezen celkovým nastavením státu a legislativou.

Co má stát zlepšit?

Správným krokem je například loni schválený zákon o právu na digitální služby. Je to ale zatím de facto jen deklarace, což znamená, že stát má před sebou ještě hodně práce. Cílem by mělo být, aby se občan mohl k digitální službě dostat pokaždé, kdy to potřebuje. Čím dříve to bude možné, tím lépe.

Je téměř pravidlem, že vysoutěžené firmy tendr nezvládnou na sto procent a jejich digitální služby pak mají minimálně při spuštění problémy. To je běžné i v zahraničí?

To je třeba rozdělit. Bylo by skvělé, kdyby všechno fungovalo hned, pokud má ale kompletní a složitá digitální služba výpadky jen prvních pár hodin, tragédii bych z toho nedělal. Problém je, pokud servery vypadávají dlouhodobě, nebo třeba i vyhoří. Pokud je podceněna kvalita, kapacita, bezpečnost. To je špatně a opět to souvisí s naší kulturou. Někteří pořádají happeningy, v rámci nichž ukazují, že za víkend vybudují e-shop a že stát je marný, protože to nezvládne ani za půl roku. Ve skutečnosti se ale ukazuje, že takové akce k žádnému kvalitnímu řešení nevedou a ani nikdy vést nemohou. U státu je klíčové, aby vybudovaná informační infrastruktura byla promyšlená, dostatečně robustní a hlavně bezpečná. 

AutoCont už několik významných veřejných zakázek získal, specializuje se na ně i vámi nově získaná společnost Komix. Jak důležitý je pro vás nyní veřejný sektor z hlediska tržeb v porovnání s tím soukromým? 

Veřejný sektor pro nás tvoří menšinu tržeb, ale to neznamená, že není důležitý, právě naopak. Digitální transformace veřejného sektoru v České republice i v Evropě je naprostá nutnost a bude jistě přinášet další příležitosti.

Mluvili jste o akvizičních plánech v zahraničí. Je už něco před podpisem?

Určitě ještě nakupovat budeme, ale nyní nedokážu říci, kdy a co koupíme jako první.

Můžete alespoň popsat, jakou máte v akvizicích strategii?

Naším cílem bylo, abychom byli v bývalém Československu v IT službách jedničkou. To se nám již z hlediska tržeb a zisku podařilo, takže tu už žádné obrovské akvizice neplánujeme. Budeme zde nakupovat spíš střední až menší firmy se stovkou zaměstnanců, které nám zapadají do mozaiky, abychom měli kompletní portfolio služeb. Jde například o oblasti, jako je byznys intelligence (analýza podnikových dat - pozn. redaktora) nebo CRM (systém pro vztahy se zákazníky - pozn. redaktora) a další. Do konce roku bychom jednu takovou akvizici mohli mít hotovou. V souhrnu by nás akvizice v Česku měly stát ještě stovky milionů.

A zahraničí?

I zde máme rozjednané akvizice, ale kdy bude podepsaná smlouva, opět nedokážu říci. Očekávám, že do příštího léta. V porovnání s domácím trhem je ale naše zahraniční strategie jiná. Bylo by naivní si myslet, že zde někdy budeme lídrem. Máme ovšem vytipované tři oblasti, ve kterých chceme hrát první ligu. Za prvé je to vývoj velkých softwarových celků (CAD – custom application development), kyberbezpečnost a nakonec cloudová řešení pro firmy. Do pěti let bychom chtěli mít zisk zhruba kolem sto milionů eur, přičemž nadpoloviční většina by měla pocházet ze zahraničí. 

Můžete dát příklady, co si představit pod pojmem komplexní softwarové celky například z pohledu běžného zaměstnance, klienta či managementu firmy?

U velkého softwarového vývoje většinou pracujeme s většími komerčními subjekty, například bankami, telekomunikačními firmami nebo průmyslovými podniky. Bankám můžeme dodat třeba klíčový systém, přes který funguje internetové bankovnictví. Stejně tak náš systém využije zákazník při platbě kartou nebo když bance podává elektronické dotazy. 

Kolik máte na akvizice připraveno?

Takhle to nebereme. Chováme se v tomto spíše oportunisticky – v tom dobrém slova smyslu – a hledáme to, co nám do skupiny nejlépe zapadá. Na akvizice nijak nespěcháme, máme čas.

Dá se říci, kolik dnes stojí IT firmy v poměru k provoznímu zisku (EBITDA)?

Obecně jsou v oboru nejdražší produktové firmy, jejichž cena jde v průměru do hodně vysokých násobků (EBITDA), klidně i desetinásobku a víc. Cena IT firem z oblasti služeb, o které usilujeme my, se nejčastěji pohybuje od pěti do osminásobku EBITDA. Samozřejmě to nelze brát paušálně, mohou být výkyvy jak směrem nahoru, tak dolů.

Dlouhodobě mluvíte o tom, že jste největší IT holding v bývalém Československu. Kdo je ve střední Evropě větší?

Takto o tom nepřemýšlíme, nějak víc se tím nezabýváme ani neanalyzujeme konkurenci. Je pravda, že někdo takový asi bude, ale nevím přesně kdo, zřejmě někdo z Polska, například společnost Asseco. Přesná čísla ale neznám. 

Jak si loni vedla celá Aricoma?

Máme asi 8,5 miliardy korun konsolidovaných tržeb a zhruba 900 milionů korun zisku (EBITDA). Když odhlédneme od akvizic, tak byl meziroční organický růst v oblasti zisku zhruba desetiprocentní. Letos bychom chtěli pokračovat podobným tempem. 

Zmínil jste, že u vás má hrát čím dál větší roli velký softwarový vývoj (CAD) a kyberbezpečnost. Jak se loni tyto části podílely na celkových tržbách?

CAD nám dělá z hlediska tržeb zhruba 30 procent, přičemž velmi rychle roste, pilíř kyberbezpečnosti roste také, ale i tak loni utržil výrazně méně, asi 500 milionů korun. Zbytek obratu dělá infrastruktura, například datová centra či cloudová řešení, a také veškeré služby s takzvaně rozvinutou infrastrukturou související. 

Co mělo na loňské výsledky největší vliv?

Na začátku pandemie podniky hodně nakupovaly technologie a služby, které pracovníkům umožňovaly využívat takzvanou vzdálenou komunikaci. Pak tento trend poměrně rychle pominul, ale o to víc začaly přicházet nabídky na komplexní digitální transformaci firem, které si začaly uvědomovat, že tento krok už nelze více odkládat. 

Aricoma má dnes tři tisíce zaměstnanců. Jaké plány máte v této oblasti?

Každoročně chceme růst o jednotky procent, vždy o něco více než trh. Nabírali bychom více, ale situace na trhu práce tomu bohužel neodpovídá. Není kde brát. Koukáme se po celé Evropě, hlavně na východě, ale ani tam není situace o moc lepší. I tak už máme mimo Česko více než tisícovku pracovníků, tedy přes třetinu všech zaměstnanců.

Vzhledem k plánované zahraniční expanzi očekávám, že se ten podíl zahraničních pracovníků bude zvyšovat. Je to tak? 

Určitě. S tím počítáme.

Problém s nedostatkem IT pracovníků se v médiích skloňuje dlouho. Co je hlavní příčinou?

Částečně to je způsobené rychlou a překotně rostoucí poptávkou po těchto dovednostech. Řada firem tento nedostatek řešila například tím, že outsourcovala pracovníky například z Indie nebo Číny. Tento přístup má ale své limity, evropští zákazníci totiž chtějí pracovníky ze stejné časové zóny a stejným kulturním zázemím. 

Ve školství problém nevidíte?

Pouze částečně. Trvám na tom, že na tak rychle rostoucí poptávkou lze jen těžko reagovat. Zároveň je třeba říci, že v porovnání se zahraničím jsou Češi v tomto oboru kvalitativně na špičce.

Co Aricoma dělá pro to, aby nalákala zaměstnance?

Nejdůležitější je, aby zaměstnanec pracoval na projektech, které mu dávají smysl, a pracoval ve stabilní a dobré firmě. To všechno se jim snažíme nabídnout. Ale do ničeho inovativního, jako je například čtyřdenní pracovní týden, se zatím nehrneme. Práce máme bohudík víc než dost.

Zkusme se podívat více do budoucnosti. Co pro váš byznys může přinést 5G síť?

Povede k tomu, že se veškerá komunikace zrychlí. Velké změny nás čekají v automobilovém průmyslu, který se začne hodně rychle digitalizovat. Auta budou nově schopna komunikovat mezi sebou, a to si vyžádá nová softwarová řešení. Svět se stane celkově propojenějším, s čímž souvisí i to, že postupně poroste důležitost kyberbezpečnosti. 

A bude Aricoma usilovat o IT zakázky z oblasti 5G sítí?

To je zatím trochu vzdálené, ale v budoucnu o to nejspíš usilovat budeme. Stejně tak nás zajímá otázka autonomního řízení, ale i zde je předčasné cokoliv naznačovat. Dovolím si nicméně alespoň osobní názor: bavíme-li se o vozu kompletně bez volantu, pak tu autonomní řízení ještě několik desítek let nebude. Mám na mysli auta, která úplně sama dojede z Liberce do Brna po našich opravovaných dálnicích nebo okreskách. Má to zatím legislativní, společenské i technologické limity.

Dříve jste naznačil, že Aricoma by mohla ve střednědobém horizontu zamířit na burzu. Jak je to daleko a jak je to pravděpodobné?

Aricoma je dlouhodobý projekt a jeden z nejpravděpodobnějších scénářů skutečně je, že v horizontu pěti a více let zamíří na burzu. Je pravděpodobné, že bychom část našich akcií kótovali na nějaké západní respektované burze, například v New Yorku nebo v Londýně. Víc k tomu ale zatím říci nemohu, není to aktuální. Je to spíše taková vize. 

Peněz zatím máte dost? Neuvažujete, že by Aricoma mezitím vypsala dluhopisy? 

V tuto chvíli ne, ale kdyby se blížil veřejný úpis akcií, je velmi pravděpodobné, že bychom předtím vydali i dluhopisy. Chceme, aby se investorská komunita s námi sžila a vybudovali jsme si u ní důvěru.

Milan Sameš (53)

- Šéf Aricoma Group.

- Založil firmu Enrian Partners, která se pohybuje v oblasti digitální transformace a inovací.

- Od roku 2018 řídí Autocont a o rok později se dostal do čela celé skupiny Aricoma.

- Je absolventem Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video