Chceš jet autem a ne na kole? Fajn, pojedeš déle, říká šéf Rekol Vít Ježek

Zakladatel a šéf bikesharingové společnosti Rekola Vít Ježek.

Zakladatel a šéf bikesharingové společnosti Rekola Vít Ježek. Zdroj: E15 Michael Tomeš

Zakladatel a šéf bikesharingové společnosti Rekola Vít Ježek.
Zakladatel a šéf bikesharingové společnosti Rekola Vít Ježek.
Zakladatel a šéf bikesharingové společnosti Rekola Vít Ježek.
4
Fotogalerie

České hlavní město nabídne čtvrthodinku na sdílených kolech zdarma všem držitelům alespoň měsíčního kuponu. Na cyklo-infrastruktuře však musí Praha ještě zapracovat. Je klíčová, říká zakladatel sdílených Rekol Vít Ježek: „Pokud se budou uživatelé bát, tak na kolo neusednou, i kdyby bylo zdarma. Pokud ne, rádi zaplatí násobek dnešních cen.“

Praha umožní držitelům časových kuponů do městské hromadné dopravy 15 minut bezplatného používání sdílených kol. Co si od projektu slibujete?

Byli jsme už u jeho začátku, příprava zabrala hodně času. Původně jsme ho chtěli spustit dříve, ne na podzim, trochu se to kvůli technikáliím protáhlo. Jsem ale rád, že to město v říjnu spustí.

Jak bude vypadat spolupráce města a provozovatelů sdílených kol?

Bude otevřená pro všechny možné operátory kol. To je klíčové. Město nebude tendrovat jediného provozovatele. Byť by to pro město možná bylo jednodušší. Myslím si ale, že zvolený postup je lepší pro Pražany. Oni de facto každou svou jízdou tendrují poskytovatele, který je podle nich ten nejlepší. Město pak bude platit poskytovatelům za dané jízdy. To už koncového uživatele v podstatě nemusí zajímat. Propojí se jeho profil na lítačce s aplikací bikesharingu. Projekt otestujeme do konce roku, prvotní rozpočet města pro začátek činí 2,4 milionu.

V čem vidíte hlavní přínos projektu?

Dlouhodobě se snažíme s MHD spolupracovat, nejen v Praze. Snažíme se nabídnout alternativu vůči cestování autem. A kombinace MHD s bikesharingem může představovat nejrychlejší cestu.

Pražanů s časovým kuponem, kteří na růžových kolech zatím nejezdili, může být hodně. Čekáte, že vám výrazně přibude uživatelů?

Snad ano. O využívanosti bikesharingu v jakémkoliv městě ale na prvním místě rozhoduje úroveň infrastruktury. Pokud se budou uživatelé bát, tak na kolo neusednou, i kdyby bylo zdarma. Pokud se nebudou bát, rádi zaplatí násobek dnešních cen.

Prohloubí se spolupráce Prahy s firmami na trhu „sdílených“ dopravních prostředků, nebo je to jen nahodilá akce?

Rádi bychom, aby nahodilá nebyla. Nedávno přiškrtila uzavírka Vyšehrad, poskytli jsme tam náhradní cyklodopravu. Dříve též na Libeňském mostě. Tehdy to ovšem bylo „na pankáče“. Postavili jsme tam kola a až pak diskutovali s městem. Dnes bychom postupovali jinak. Víme, že jsme ve veřejném prostoru a jak jednoduché je ho poškozovat, byť neúmyslně.

Kdy jste se takto „spálil“?

Na začátku podnikání jsem třeba vůbec netušil, že u paty baráku může kolo někomu překážet. Slabozrací ale patu používají jako slepeckou linii. Když tam zaparkujete kolo, nemálo jim zkomplikujete život. Také maminky s kočárky se musí vejít na chodník. Snažíme si na to dávat pozor.

Jak se liší přístup pražského magistrátu a jednotlivých městských částí k bikesharingu a podobným službám?

Hodně. Každý to vidí jinak. Velmi rádi spolupracujeme třeba se „sedmičkou“. Infrastruktura tam postupně vzniká. Nemyslím tím jen odkládací stojany, ale i omezení rychlosti na 30 km/h. Neříkám, že je kolo jediný vhodný dopravní prostředek. Je to o správném mixu. Ranní toast si také nedělám plamenometem. Když jedu z Letné na Jungmaňák, tak neusednu do auta, ale sáhnu po kole. Pro tuto trasu je nejrychlejší. Jindy zase vezmu MHD, auto, nebo si prostě jen tak vykračuji.

Kde v zahraničí by se měla Praha inspirovat, která města nachází vhodný kompromis?

Hodně skloňovaná je Paříž. Už druhé volební období drží tamní primátorka koncept „patnáctiminutového města“. Je spojený s mikromobilitní infrastrukturou, zlidšťováním měst. Role města myslím spočívám v tom, aby dalo svobodu všem obyvatelům ve stejném poměru. Zajímavě své cyklostezky vyřešili ale i Nizozemci.

Jak?

Pokud je na silnici určitá maximální povolená rychlost, tuším 30 km/h, tak musí být cyklostezka fyzicky oddělená od silnice. Barevně oddělený pruh na silnici je fajn, život vám ale nezachrání. Oddělená infrastruktura má dál růst i v Praze. Inspirativní je i velmi tiché Oslo. Nastavilo nízkou maximální rychlost pro auta, celé Norsko podporuje nákup elektromobilů. Město projedete naskrz násobně rychleji na sedle kola než za volantem. Potřebuješ něco převézt? Jasně. Chápeme. Pohodlnější to budeš mít na kole. Nechceš? Fajn. Ale budeš to mít delší. Město není nafukovací, v tom je kolo fajn, je malé.

Nicméně i vůči malým kolům může vznikat velká averze, pokud musí obyvatelé překračovat kola pohozená na chodníku.

Snažíme se zlepšovat. V hodně městech jdeme cestou stanicového modelu, kde kolo odkládáte do stojanu. Tento model vyžaduje dostatek takových míst. Některé pražské městské části to odmítají, pozitivním příkladem je ale Praha 3. Vybudovala stovky odkládacích míst. V médiích se objevilo, že městské části nejsou schopné domluvit se s poskytovateli koloběžek, například s firmou Lime. „Trojka“ to přitom zvládla a poskytovatelé respektují stanicový model na daném území. Trh se postupně kultivuje.

Když jsme v roce 2013 začínali, kola byla recyklovaná, natírali jsme je štětkou o víkendech a popíjeli přitom. Od té doby se posunula firma i vnímání kola obecně. Dříve je používali jen nejzapálenější fanoušci, dnes je to normální způsob dopravy. Spousta lidí v nich nachází relax a jde se jen tak projet. V zahraničí to platí dvojnásob. Města přesvědčila některé občany, aby během pandemie neprchali z MHD do aut, nebo aby v nich alespoň nejezdili do center a usedli na kola.

Vydělala si na sebe Rekola od svého založení?

Už dávno. Samozřejmě jsme si ale třeba loňský rok představovali jinak. Utržili jsme podobně jako předloni, zhruba 26 milionů. Nejvíc nás covid postihl v tom, že jsme měli kola objednaná na začátek roku, reálně ale přišla výrazně později. Jsme na růstové trajektorii.

Takže uživatelů a jízd přibývá?

Postupně ano, aktuálně máme přibližně 340 tisíc uživatelů a dva tisíce kol, z toho polovinu v Praze. Výpůjček je do 150 tisíc měsíčně. Měli jsme i elektrokola a řešíme, jak s nima dál. Snažíme se, aby jízda byla pohodlná a uživatelé ji mohli integrovat do svého přepravního kalkulu. Jízda na analogovém kole bude ještě hodně dlouho levnější než na elektrokole. Otázka je, zda si lidé budou chtít připlatit za elektrokolo. Rychleji mohou elektrokola přibývat v menších městech, která mají tendenci být ochotnější za ně platit.

Přidáte nová města?

Chceme se rozrůst do těch nad padesát tisíc obyvatel. Byznys musí fungovat buď na základě jízdnosti, kdy platí uživatelé, nebo na základě B2B partnerství. Takhle spolupracujeme třeba se Staropramenem, Lidlem či Jyskem, stejně tak když máte multisport kartu, jedete bezplatně. To nám umožňuje vstup do menších měst. Ty nejmenší bikesharing tendrují.

Desítky milionů do Rekol investoval Ondřej Fryc, vrátila se mu investice? Přijdou do Rekol další investoři?

S touhle návratností je to složitější. Vstup dalšího investora je jednou z alternativ. Diskuse nyní budou probíhat, uvidíme, jaké se naskytnou možnosti na trhu. Řešíme počet kol a jejich umístění: Česko, Slovensko, zahraničí. Díváme se hlavně na východ a vidíme hodně možností, jak lidi rozpohybovat. Třeba v Bratislavě.

Liší se přístup slovenské metropole a Prahy k bikesharingu?

Hodně držím Bratislavě palce. Nejspíš má méně spletitou legislativu a město dělá s infrastrukturou báječné věci - roste mnohem rychleji než ta pražská. Bratislava dala Praze lekci, naše metropole se může inspirovat.

Plánujete ve firmě zůstat, nebo máte v hlavě možný prodej?

Pořád mě to baví. Máme co nabídnout, pořád jsme na začátku příběhu a lidi rozježďovat umíme. Kdybychom prodávali mobil, byli bychom ve fázi, kdy přišly na trh prvotní Motoroly. Ve fázi „smartphone“ ještě sdílená kola nejsou.

Za koupi nového kola si dnes lidé musejí často připlatit, navíc na něj déle čekají. To ztěžuje život jistě i vám…

Je to složitější. Dodací lhůty jsou delší, a to i u komponent. Musíme mnohem pozorněji plánovat. Máme problémy hlavně s opravami. Náhradní díly nejsou k dostání. Na šaltpáku čekáme i rok. Námořní přepravní kapacita, kterou putují kola či komponenty do Evropy, se až desetinásobně zdražila. To promlouvá do růstu cen.

Jaká je budoucnost sdílených služeb?

Sharingy dávají svobodu. Kolo nebo auto odložíte a už vás dál nezajímá. To může u mladých do budoucna fungovat. V centrální a východní Evropě dosud kola nebyla chápaná jako dopravní alternativa. To se mění. Je otázka, jestli uživatelé nebudou migrovat jinam, propojení s MHD nám ale může určitě pomoct.

Blíží se sněmovní volby, podpoříte Piráty? Mimo jiné z jejich působení na pražském magistrátu se může zdát, že ti mají ke konceptu sdílených služeb nejblíže.

Nejdřív se podívám na kandidátky. Budu volit buď Piráty se STAN, nebo koalici Spolu. Rekola nejsou politická, nepolepíme je stranickými propagačními materiály. Zvažujeme ale, že dáme všem jízdy k volbám zdarma - ve jménu demokracie.

Vít Ježek

Zakladatel a šéf bikesharingové společnosti Rekola Vít Ježek.Zakladatel a šéf bikesharingové společnosti Rekola Vít Ježek.|E15 Michael Tomeš

Zatímco svou první cílovou skupinu správně neodhadl a pohořel, na druhý pokus se trefil a rozjel byznys růžových kol. Původně si Ježek sliboval největší příjmy od turistů v Praze, růst Rekola ale umožnila až preorientace na dejvické studenty. Ježek se specializuje na IT řešení, spoluvlastní technologické studio Mangoweb, jenž vyvíjí různé aplikace a weby. V podnikání ho nejvíce ovlivnila kniha Running Lean.

Video placeholde
Největší světoví znečišťovatelé a jejich emisní cíle • Videohub