Chceme mít po Česku tři a půl tisíce sdílených kol, říká ředitel Nextbike Petr Horký
K pestrobarevným kolům, která nabízejí ke sdílení ve stojanech nejrůznější firmy, přibyl před rokem další provozovatel. Modrostříbrná značka Nextbike se nyní rozšířila do třinácti českých měst. Její kola pro tuzemský trh vyrábí hořovický Olpran. „Během pandemie zájem o kola vzrostl na dvojnásobek, věříme, že takový zůstane,“ říká ředitel společnosti Petr Horký.
Kde se vzala v Česku značka Nextbike?
Firma vznikla v roce 2004 v Lipsku a nyní funguje ve 27 zemích světa. Využíváme jejich značku a aplikaci, jejich vývoj a technologie pro kola, která mají GPS. Jedná se vlastně o franšízu.
Kolik kol od startu v loňském roce provozujete?
Loni na jaře jsme začali v Prostějově, Havířově a Ostravě s osmi sty koly. Od letošního března postupně nasazujeme kola také v Brně, Praze a jedenácti dalších městech. Jejich počet narostl na více než tři tisíce. Chceme nyní dosáhnout na 3500 sdílených kol, určitě ale budeme v budoucnu ještě počet navyšovat. Po roce fungování máme zhruba 75 tisíc registrovaných uživatelů a přes 800 tisíc zápůjček.
Byl o kola během epidemie koronaviru větší zájem?
Jelikož jsme v Praze a Brně tou dobou začínali, tak pro tato města nemáme srovnání. Je ale pravda, že v Havířově a Ostravě zájem při uvolňování opatření narostl. Počet výpůjček jednoho kola za den v podobném období narostl v některých lokalitách ze dvou až tří až na dvojnásobek. Věříme, že ten zájem zůstane.
Je ve velkých městech místo pro více provozovatelů?
Myslím, že ano. V Praze určitě prostor je, ale pomohlo by, kdyby jednotlivé radnice měly shodný přístup. Snažíme se více orientovat na okrajové části, ne jen na centrální. Jednou věcí je dostatečná infrastruktura, tedy kromě odkládacích stanic také provázanost cyklostezek a cyklotras a jejich logické plánování. Druhou pak přístup vedení radnice, zda takovou dopravu vůbec nějak podporuje.
Souhlasíte s tím, že by měly mít radnice vůči provozovatelům větší pravomoci?
Už dlouho se Praze jedná o memorandu se všemi provozovateli, které nyní znovu vzniká. Myslím, že je dobře, když pro tyto služby budou platit pravidla a řád. My preferujeme systém domluvených stanic, tedy stojanů, na která se mají kola vracet. V Praze jich je zhruba 350. V aplikaci máme jasně vyznačená místa, kam v okolí kolo vrátit. Pokud to zákazník neudělá, dostane poprvé jen upozornění, při dalším porušení pravidel už strháváme pokutu 250 korun. Daly by se vytvořit i virtuální stanice, problém je, že ne vždy místo zákazník snadno najde, pokud není nějak označené.
Jak je to s pražským memorandem? Podle informací magistrátu byl návrh rozeslán všem provozovatelům v Praze. V parlamentu se však nyní řeší novela zákona o silniční dopravě. „V případě schválení umožní zavedení silnější regulace. I proto jsou práce na memorandu pozastaveny do doby vyjasnění vývoje legislativy. Rozhodnutí očekáváme do konce léta,“ uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman. Mluvčí sdělil, že k memorandu se hlásí všichni provozovatelé, někteří však požádali o další úpravy, o kterých se má ještě jednat. „Návrh je přísnější vůči provozovatelům, zejména v určení závazků ve vztahu ke kvalitě veřejného prostoru a bezpečnému provozu,“ dodává Hofman. |
Většina stížností obyvatel měst míří na sdílené elektrokoloběžky, co si myslíte o jejich fungování?
Je to byznys jako každý jiný. Problémy ale nastaly navázáním na turisty v centru Prahy, kteří neřeší nějaké pokuty, jezdí i v protisměru či na chodníku. Další věcí je odkládání kol a koloběžek kdekoliv. Bude dobré, pokud memorandum či nová právní úprava určí jednotná pravidla pro odkládání. V Praze se také každá městská část dívá na sdílená kola a koloběžky trochu jinak. Tam, kde navyšují počet stojanů, problém s kumulací na jednom místě pak není tak velký, jako tam, kde jejich výstavbu nepodporují.
S kterými radnicemi tedy máte aktuálně dobrou zkušenost?
Rozvinutou infrastrukturu mají a sdílení kol podporují například Praha 7 a Praha 3. Mimo metropoli to jsou například Říčany, kde jsme nyní také začali fungovat. Tam jsou rozsáhlé cyklostezky do okolí. Ve spolupráci se soukromým subjektem nyní připravujeme spuštění pilotního provozu prvních elektrokol v kopcovitém Berouně.
Nebude v menších městech o sdílená kola menší zájem?
Jízdy mohou být jiné, ale využití mají i tam. Lidé mohou dojíždět k vlaku, do nemocnice na nákup nebo třeba do restaurace. Jde o návyk, že nemusíte přemýšlet dopředu, jak pojedete. Rozhodnete se až na místě, že pojedete. To je výhoda sdílených kol.
Podílíte se také na budování stojanů?
Používáme veřejné stojany nebo se domlouváme s radnicí na jejich vybudování. V Berouně stavíme vlastní stanice, jinak udržovat taková místa, aby nebyla přeplněna námi a konkurencí, není jednoduché. Na to máme týmy, které se o to starají a počty kol upravují. Záleží vždy na dohodě, například v Brně už memorandum o mikromobilitě existuje.
Prozradíte, jaké jsou náklady na vaše kola a na jejich provoz?
Jedno kolo nás vyjde na zhruba 500 euro (zhruba 13 tisíc korun - pozn. aut.). Další náklady máme spojené se servisem a údržbou.
Kdy asi očekáváte návratnost investic, třeba do pěti let?
Věříme, že o něco dříve. Zájem se nyní zvyšuje o krátké trasy do 15 minut, nyní to je 90 procent výpůjček, a takové jízdy jsou cílem mikromobility. První půlhodina stojí 24 korun, nebo si můžete koupit měsíční tarif s neomezeným půjčováním na jízdy do 30 minut. Některá města půjčování finančně podporují, například Ostrava či Říčany, kde díky tomu můžete jet prvních 15 minut zdarma.
Petr Horký (52) Vystudoval Technickou Univerzitu v Ostravě a mezinárodní obchod na Central London College v Anglii. Zhruba 25 let působil ve výkonných manažerských pozicích nadnárodních firem jako Ford, Philips a Daikin. Má tři děti a bydlí na Říčansku u Prahy. Nyní je výkonným ředitelem Nextbike Czech Republic. |
