Musk je inspirátor, díky němu se kosmonautika rozhýbala, říká Pacner | E15.cz

Elon Musk je inspirátor. Rozběhl novou éru létání do vesmíru, říká expert na kosmonautiku Pacner

Jiří Frydlewicz

Úspěšný let soukromé vesmírné lodi Crew Dragon společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska předznamenává začátek nové éry létání do vesmíru. „Musk je inspirátor, díky němu se kosmonautika opět rozhýbala,“ říká publicista a odborník na kosmonautiku Karel Pacner.

Co úspěšný let lodi Crew Dragon znamená pro současnou kosmonautiku?

Předně to znamená nástup soukromých dopravců do kosmické dopravy. Těch firem v tomto oboru postupně bude víc a budou si mezi sebou konkurovat, takže ta doprava se podstatně zlevní. Když to byl státní monopol, tak to nebylo možné. 

Může se nějakým způsobem v současných letech a operacích podobných letu Crew Dragon angažovat Evropská vesmírná agentura?

ESA se může angažovat, ale zatím jen tím způsobem, že bude přispívat i nadále k existenci Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a že ve výběru na příští lety do vesmíru z Mysu Canaveral jsou i Evropané. Navíc jsou evropští vědci zapojeni do řady experimentů. ESA však zatím nebude mít žádný přínos co se týče samotné dopravy. Budoucí plány Evropské vesmírné agentury jsou sice vybudování měsíční základny, ale to je záležitost tak roku 2030 až 2040.

Přispěje let Crew Dragon k rozvoji vesmírné turistiky?

Přispěje v tom slova smyslu, že bude víc volných sedadel na kosmických lodích. Takže za těch 50 až 90 milionů si budou moci lidé letenku do vesmíru zaplatit. A to nejenom u amerických soukromých firem typu SpaceX a Boeing, který má v plánu příští rok létat do vesmíru s lodí Starliner, ale i ruských společností, které se budou chtít také angažovat.

Američané vyslali do vesmíru svou první loď od roku 2011 a zbavili se tak závislosti na ruských raketách. Využijí toho Rusové k většímu vývoji vlastních technologií a raket?

Rusové nyní vyvíjejí kosmickou loď, kterou dříve nazývali Federacija, dnes nese pojmenování Orel. Ta by měla pokusně bez posádky letět příští rok. Ale vzhledem k tomu, že Putin podfinancoval ruskou kosmonautiku, tak se nabízí otázka, jestli vůbec budou tyto termíny dodrženy, protože je to velice složitý proces. Navíc z Ruska prchli odborníci, kteří neměli možnost pracovat a nebo měli takové pracovní podmínky, že raději sáhli po nabídkách ze Západu. 

Takže se dá říci, že Američané jsou dál v dobývání vesmíru než Rusové?

Jistě. Američané jsou dál. Rusové zaostávají v planetárním výzkumu. Těm se naposledy podařilo přistát na Venuši na několik desítek minut. Od té doby žádnou misi k nějaké planetě, která by za něco stála, neudělali. Zatímco například na Marsu jsou americké stroje jako Curiosity. Dva Voaygery jsou i mimo naši sluneční soustavu.

Důvod je však jasný. Už Stalin zakroutil krkem kybernetice, takže se nerozvíjela elektronika a výpočetní technika. V době, kdy končila éra Gorbačova, si například ruský akademik a bývalý šéf Vesmírného ústavu Akademie věd SSSR Roald Sagdějev stěžoval, že Rusové jsou v elektronice dvacet let za Spojenými státy. To se patrně zlepšilo, ale zase ne tolik, aby mohli vysílat sondy k dalekým planetám.

Může nynější popularizace kosmonautiky přispět k větším investicím do tohoto odvětví?

Myslím že ano, ale hlavní věc je, že Musk je především inspirátor. Stejně jako v šedesátých letech raketový inženýr Sergej Koroljov a konstruktér Wernher von Braun strhli americké a sovětské národní programy k ohromným výkonům, tak totéž udělal v posledních letech Elon Musk. Díky němu se to celé rozhýbalo. Nesmíme zapomínat, že NASA jako státní organizace, je svým způsobem zbyrokratizovaná a není tak tvůrčí a schopná rychlých reakcí jako v šedesátých letech. 

Za jak dlouho jsme schopni jako lidstvo reálně dosáhnout letu na Měsíc či dokonce na Mars?

Americká vláda si vytyčila cíl, který počítá s návratem lidí na Měsíc do roku 2024. Jde jí především o to, aby to bylo v době, kdy bude Donald Trump - pokud bude podruhé zvolen - ještě sedět v Bílém domě. Vzhledem ke stavu příprav je to však šibeniční termín. NASA původně počítala s návratem na Měsíc okolo roku 2028. Myslím si, že rok 2025 nebo 2026 už může být reálný.

Tento první let navíc nebude výpravou, která by měla položit základy stálé základny na Měsíci. Jde o program Artemis, který by měl vytvořit jakousi „kosmickou bránu“. To bude v podstatě jakési „nádraží“, které bude umístěno na oběžné dráze Měsíce a tam budou od Země létat astronauti. Zde se poté zabydlí a poté se budou odtud ve výsadkových modulech spouštět na povrch a časem zde u jižního pólu postaví stálou základnu.

Zatím však nejsou známy jakékoliv termíny. Teprve příští rok se počítá se začátkem projektování. Základny na Měsíci chtějí postavit i Rusové a Číňané, ale ani oni zatím nepředstavili žádné termíny.

A Mars?

Na Mars se podíváme možná v půlce třicátých let. Jde o optimistický termín. Víc však ale ukáže zabydlování na Měsíci, kde se vynoří spousta a spousta problémů, které bude třeba řešit. Ty bude nezbytné vyjasnit, než první lidé zamíří na Mars. Měsíc zkrátka bude odrazovým můstkem pro Mars.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!