Evropská komise navrhla víceletý finanční rámec pro období po odchodu Británie z Evropské unie. V letech 2021 až 2027 klesnout prostředky na zemědělskou politiku a na politiku soudržnosti. Podle tajemníka Agrární komory České republiky Jana Doležala to bude pro české zemědělce problém, protože dostanou méně peněz, přitom jejich náklady porostou kvůli zvyšujícím se cenám půdy i mzdám pro pracovní sílu. Naopak ztrojnásobeny mají být například peníze na ochranu hranic, migraci a azylovou politiku.
Evropská komise navrhla rozpočet, podle kterého mají klesnout prostředky na zemědělskou politiku o pět procent. Co to bude znamenat pro české zemědělce?
Mluví se o pěti procentech, ale je potřeba si uvědomit, že pět procent dnes a v roce 2021, kdy začíná nové období, je rozdíl. Když poroste HDP v členských státech, poroste i celkový rozpočet, ale výdaje na společnou zemědělskou politiku zůstanou více méně konstantní.
Navíc pětiprocentní snížení je v takzvaných běžných cenách. To znamená, že nekalkuluje s inflací. Za stejné peníze si v roce 2027 koupíte mnohem méně. To je pro české zemědělce poměrně velký problém.
Nemáme euro, což je další problém. Dá se předpokládat, že koruna bude vůči euru posilovat a do konce roku 2027 euro nepřijmeme. Dalším aspektem jsou rostoucí mzdy v České republice, které budou patrně růst rychleji a dohánět západní státy. Tím pádem budou růst náklady na prcovní sílu. Poroste i cena půdy, i když podle některých pomalu dosahuje maxima. Zato dotační podpory budou spíše konstantní nebo budou v reálné hodnotě klesat.
Souhlasíte s kritikou Francie či Polska, podle kterého rozpočet přistupuje nevyváženě k potřebám členských států?
Vnímáme to podobně. Po zemědělcích bude Evropská unie vyžadovat čím dál víc a bude jim na to dávat méně peněz. To je hlavní problém.
Tím myslíte třeba klimatické cíle? Nemůže je vlastně omezení rozpočtové kapitoly zkomplikovat?
Ano, samozřejmě. Ty cíle jsou čím dál tím ambicióznější. Po zemědělcích se toho chce čím dál víc a mají zvýšené náklady, pokud chtějí produkovat stejné množství potravin.
A trend je takový, že za potraviny neustále dostávají podobné ceny. Když se podíváte na křivku růstu cen potravin, tak není nějak výrazně stoupající. Oproti tomu náklady se zemědělcům zvyšují, ať už jsou to nájmy za půdu, protože její cena v České republice neustále roste.
Jak pohlížíte na zastropování přímých plateb pro zemědělce?
Evropská komise chce do své politiky promítnout to, čemu říká nespravedlnost. Je to nerovnováha v tom, že osmdesát procent zemědělců pobírá dvacet procent dotačních podpor, jedná se většinou o malé zemědělce. Těch zbývajících dvacet procent zemědělců tedy pobírá osmdesát procent. Takže oni se to snaží vyřešit takzvaným zastropováním dotací, což je pro Česko problém. Máme tady zhruba 1850 podniků, kterých by se to týkalo.
Takže Agrární komora se přidává ke kritice zastropování dotací?
Ano. Na Českou republiku to bude mít asymetrický vliv. Daleko větší, než to má na Francii. Tam je zemědělců s půdou nad pět set hektarů procentuálně méně než v Česku.
Na druhou stranu by pak mohlo přibýt malých zemědělců.
My zastupujeme jak ty větší zemědělce s půdou nad pět set hektarů, tak ty malé zemědělce kolem dvaceti třiceti hektarů. Budeme rádi, když ti malí zemědělci dostanou více peněz, protože samozřejmě oni nemohou čerpat úspory z rozsahu.
