Indové v Praze protestují: „Musíme státu dokazovat, že jsme občany“
Už od podzimu otřásají Indií stotisícové protesty proti novému zákonu o občanství a Národnímu registru občanů. Připojili se k nim i Indové žijící v Česku. Novou legislativu považují za diskriminační a xenofobní. Vláda podle nich ničí Indii jako sekulární a otevřený stát, na který jsou jeho obyvatelé hrdí, tvrdí organizátorky pražského shromáždění Shivangi Tripathi a Meera Sankar.
Minulý týden jste v Praze uspořádaly protest proti národnostním zákonům indické vlády. Proč?
Shivangi Tripathi: Protestuje se v celé Indii. Chtěly jsme vyjádřit podporu těm, kteří násilnými akcemi vládních složek trpí nejvíce.
Kolik lidí se sešlo?
Shivangi Tripathi: Asi 50 až 60.
Meera Sankar: Hodně lidí, hlavně turistů, se u nás zastavovalo a ptalo se na to, co se děje v Indii. Mnoho lidí o událostech v Indii vůbec nevědělo. Byli šokovaní. Západní média o tom samozřejmě píší, ale někde na straně šest nebo osm, lidé čtou tak možná první dvě strany.
Shivangi Tripathi: Média hodně píší o tom, co se děje v Hongkongu, ale o Indii mlčí. Většina společnosti na Západě má problém s tím, jak to funguje v Číně. Ale Indie nikoho neznepokojuje, asi proto, že se tu západním firmám snadno podniká. Indie poskytuje mezinárodním společnostem obrovské pobídky.
Chystáte další protesty?
MS: V ideálním případě ano. Je samozřejmě otázkou, zda dokážeme zapojit více lidí, protože nejde o místní téma. Máte tu vlastní problémy, ale Česko je zemí, která věří ve svobodu a lidská práva, takže si myslíme, že by to tu mohlo někoho zajímat.
ST: Stručně řečeno - pokud dokážeme zapojit více lidí, budeme pokračovat.
Máte informace přímo od účastníků protestního hnutí v Indii?
ST: Ano, všichni máme rodiny a přítele, kteří se toho účastní.
Kdo je tahounem indických protestů?
ST: Společnost je rozdělená. Určitá skupina lidí s vládními kroky souhlasí. Protestní hnutí vedou převážně mladí, tedy ti, kteří nezažili války a nepokoje před 50 a více lety. Známe jenom mírovou, demokratickou Indii. Pro nás je dělání rozdílů mezi lidmi na základě náboženství něco jednoznačně špatného. Mnozí konzervativci jsou ale přesvědčeni, že vše je v pořádku. Věří narativu, že muslimové usilují o ovládnutí Indie a islamizaci Indie. Miliony Indů věří, že existuje jakési masové podzemní muslimské hnutí. A ti věří vládní propagandě a souhlasí s těmito zákony.
Jde protestujícím spíše o zrušení nového zákona o občanství, nebo připravovaného Národního registru občanů (NRC)?
MS: NRC je jádrem protestů. Stáváme se jednou z mála zemí, kde to, že máte její pas, ještě neznamená, že jste i jejím občanem. To je šokující. Občané Indie jsou žádáni, aby prokázali, že jsou Indy, a to dvě generace nazpět. To, že máte indický pas nebo občanský průkaz, nehraje roli. Možná když máte peníze, tak dokážete obstarat potřebné důkazy. Ale pokud jste chudí, jak budete cestovat do své rodné vesnice a pátrat po dokladech, že jste Indy?
ST: Nová legislativa má dvě části. Představte si to jako dvě sítě. Pokud prokážete, že vaši předci v Indii žili po dvě generace, jste v bezpečí, zachytila vás první síť. Pokud jí propadnete a nejste muslim, dostanete identifikační číslo a můžete o občanství opět požádat. Vláda opakovaně deklarovala, že kdokoliv, kdo není muslimské víry, bude moci v Indii zůstat. Vyznavači islámu, kteří nedoloží svůj původ, mají skončit v detenčních táborech nebo budou poslání zpět „domů“. Kam pošlete někoho, kdo v zemi žije desítky let nebo i po několik generací, to není jasné. Žiju v Česku něco přes dva roky, a když mi někdo nařídí, že mám odejít, vrátím se do Indie, to není problém. Ale kam se mají vrátit tito lidé? Je to směšné. V ústavě se píše, že jsme sekulární zemí. A vždy jsme byli zemí, která přijímala všechny imigranty. Tak by to mělo zůstat.
Indický Nejvyšší soud ale zákon posuzoval a odmítl odložit jeho účinnost…
MS: Jenže například jeden ze soudců Nejvyššího soudu dal najevo odmítavý postoj vůči zákonu a byl okamžitě přeložen k soudu nižší instance.
Mají vaši příbuzní či přátelé osobní zkušenost s policejním násilím, o kterém referují média?
MS: Ano, jde o docela běžnou věc. Moje kamarádka v Bengalúru musela několikrát na policejních stanicích skládat kauce za své zatčené přátele nebo jim shánět právníky. Protesty jsou nyní už více organizované, takže ona je nyní kontaktní osobou pro případ, že je někdo odveden na policejní stanici.
ST: Co se týče policejní brutality, situace je nejhorší v metropoli. Nové Dillí, odkud pocházím, je svazové teritorium. To znamená, že zatímco v jiných indických státech řídí policii lokální vláda, v metropoli je to jinak. Policie kontroluje centrální vláda, a proto když se protestuje proti centrální vládě, vláda vyšle policii, aby protesty potlačila.
Pokud by vláda skutečně hodlala internovat muslimy, kteří nedoloží svůj původ, jednalo by se pravděpodobně o desítky milionů lidí. Odhodlá se vláda k tak velkému kroku?
MS: Poté, co davy před dvěma týdny v metropoli rabovaly v převážně muslimských čtvrtích, vypalovaly muslimské obchody a policie nezasáhla, je to představitelné.
Byla nová legislativa opravdu takovým nepředvídatelným krokem? Vláda premiéra Nárendry Módího se přece svými prohinduistickými postoji nikdy netajila.
ST: V tom s Vámi musím souhlasit, věci se zhoršovaly postupně. Ale nikdy bychom si ani nepomyslely, že dojde prakticky přes noc k takto obrovské změně. Když se na to teď díváme zpětně, tak to šokující není, ale tehdy to tak bylo. Nikdo neočekával, že by vláda mohla přijít s takto jasně xenofobním zákonem.
MS: Byly zde drobné náznaky. Například nové učebnice pro základní školy jsou hodně prohinduisticky orientované. Teď ale vláda otevřeně říká, že vítáme všechny, tedy až na muslimy.
ST: Vždy když v historii nějaká vláda vyloučila určitou skupinu lidí, byl to jen začátek. Vždy následovaly další čistky krok za krokem.
Očekáváte tedy, že konečným cílem indické vlády je vytvoření výhradně hinduistického státu?
ST: Určitě se toho obáváme. Nemůžeme samozřejmě vědět, jaké budou další vládní kroky, ale tato obava je důvodem našich protestů.
Vidíte souvislost s loňským rozhodnutím vlády zbavit Kašmír zvláštního statusu a rozdělit jej na dva správní celky?
ST: Vnímáme to jako souvislý řetězec rozhodnutí. Rozhodnutí, která většina obyvatel nechce.
MS: Ještě než jsme se vzpamatovali z jedné věci, už přišla další, mnohem horší.
ST: Vláda se rozhodnutím o Kašmíru jasně zaměřila na část populace. Navíc tím dala najevo, že si může dělat, co chce. A pak přišlo druhé rozhodnutí ve stejném duchu, jen horší. Vláda se zjevně přestala bát toho, že bude nepopulární. Vládní strana od vyhlášení zákona o občanství prohrála všechny volby v jednotlivých státech, to se za posledních sedm let nestalo. Dokonce i metropoli Nové Dillí vede jiná než vládní strana.
Protesty v Indii trvají už několik měsíců. V jaký výsledek doufáte?
ST: Doufáme, že vládní strana BJP prohraje příští parlamentní volby a zákon o občanství i národní registr občanů budou zrušeny. Nemůžeme realisticky očekávat, že tato vláda svá rozhodnutí změní. Vždyť proti novým zákonům protestoval i Vysoký komisař OSN pro lidská práva a odpověď vlády zněla, že jde o vnitřní záležitost, do které OSN nic není.
Mohou ale protesty vydržet až do příštích voleb? Vždyť ty se mají konat za čtyři roky.
MS: Do protestů se zapojilo tolik lidí, že máme celkem velkou šanci.
ST: Je to poprvé za dlouhou dobu, co proti sobě nějaká vláda poštvala lidi takovým způsobem. Jsme hrdí na to, že Indie je skutečně mnohonárodnostním státem. A tato vláda nám to chce sebrat.
