Eurokomisařka Věra Jourová je nominovaná na post místopředsedkyně Evropské komise a má mít v gesci dodržování evropských hodnot, právního státu a transparentnost. Sama to považuje za úspěch, přitakává jí i premiér Andrej Babiš (ANO), který ji nominoval. Opozice a odborníci se ale shodují, že jde spíše o slabší portfolio a rozhodně ne ekonomické. Politolog Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů míní, že jde o chytrý tah předsedkyně komise Ursuly von der Leyenové.
Jak hodnotíte portfolio, na kterou byla eurokomisařka Věra Jourová nominována? Měla by být místopředsedkyní Komise pro dodržování hodnot EU, právního státu a transparentnosti.
To portfolio je podle mého názoru důležité pro celé fungování unie. Nepovažoval bych ho za nějak extra slabé, jak to nazývají opoziční politici. Zvlášť v kontextu vývoje posledních pěti let, nebo prakticky už od vstupu Rumunska a Bulharska do unie, ty otázky právního státu a hodnot EU tak nabíraly na důležitosti. Je potenciál, že se tam budou dít velké věci jako reforma nějakých mechanismů a kontroly, možná lepší definice dodržování těchto hodnot, napojení na evropské fondy. To jsou všechno potenciálně důležité věci nejen pro země střední a východní Evropy, ale i fungování unie tak, jak ji známe.
Na druhou stranu je to obrovský neúspěch v kontextu toho, že jsme chtěli silné ekonomické portfolio.Takže když premiér Babiš říká, že je to úspěch a dobré portfolio, tak to samozřejmě říká jen navenek, ale myslím si, že uvnitř tomu sám nevěří. On teď samozřejmě nic jiného říct nemůže, protože by musel přiznat, že neuspěl.
Někteří analytici říkají, že je to mnohem slabší portfolio, než to, které Jourová dosud zastávala. Tedy spravedlnost a ochrana spotřebitelů.
To se velmi těžce hodnotí. Samozřejmě ochrana spotřebitelů bylo poměrně důležité portfolio pro fungování vnitřního trhu. Přestože to není ekonomické portfolio, má to přímou vazbu na unijní trh. Z toho ekonomického, každodenního dopadu na občany, co si nakupují výrobky a produkty, je to důležitější.
Na druhou stranu, aby mohl fungovat jednotný trh a vůbec politika EU, tak musí fungovat unijní státy na nějakých sdílených základních hodnotách. Ty když nebudou, tak nebude fungovat ani jednotný trh, Schengen ani výměna justičních informací a tak dále. Do budoucna, třeba v kontextu příštích 15 let, mohou být aktivity spojené s dodržováním základních hodnot jedním z nejdůležitějších bodů pro fungování unie. To může mít mnohem větší dopad na životy lidí, byť to není něco, co by běžně řešili. Ale opravdu jde o portfolia, která se velmi těžko porovnávají.
Věra Jourová je nominována i na místopředsedkyni Evropské komise. Není to spíš takový kosmetický úspěch, když není výkonnou místopředsedkyní?
Místopředsedů je osm, když k tomu přidáte předsedkyni komise, tak prostou matematikou dojdete k tomu, že vzhledem k 27 zemím máte třetinovou šanci, že post dostanete. Takže bych to tolik nepřeceňoval, byť je to jisté ocenění práce komisařky. Je vidět, že spoustu místopředsedů má už druhé portfolio, takže je to ocenění toho, že už mají nějakou zkušenost. Z tohoto pohledu je to jisté ocenění Jourové za to, že je tam již podruhé a vykonávala tam dobrou práci. Mnohem důležitější pozici mají samozřejmě Frans Timmermans, Margrethe Vestagerová a Valdis Dombrovskis, kteří jsou ti výkonnými představiteli.
Někteří opoziční politici říkají, že je paradoxní, že na právní stát má dohlížet nominantka za ANO a že jde o takový šťouchanec do Česka. Myslíte, že měla šéfka komise Ursula von der Leyenová takovou motivaci?
Já si myslím, že je to velmi chytrý tah. Pokud se Věra Jourová stane komisařkou pro tuto oblast, tak to neznamená, že dostane nějakou výraznou autonomii. Zvlášť u takových věcí, jako právní stát, se dá předpokládat, že to nejsou úplně technické věci, ale spíše politické. Ona nemůže přijít a říct, že v tom Polsku vlastně není žádný problém. Ten tlak ostatních komisařů i institucí bude takový, že se tam něco špatného děje, a komise na to má odpovídat. Komisaři mají větší autonomii u techničtějších věcí, ale tady to Věra Jourová nemá a bude pod politickým tlakem.
Věra Jourová bude muset činit bez ohledu na to, z jakého je regionu. Bude muset reagovat, kdyby se něco špatného dělo v Maďarsku či Polsku nebo nedejbože u nás. Ale nebude moci proti ní být použit ten argument, který byl použit proti jejímu předchůdci Nizozemci Timmermansovi, a to, že ze Západu na nás valí svůj pohled a hodnoty. Nyní bude komisařka z tohoto regionu. Může to být legitimizace toho, že jde opravdu o právní stát a evropské hodnoty a nejde o to, někoho za něco trestat.
Takže země V4 ztrácí část svých argumentů?
Od von der Leyenové je to tak velmi chytrý tah. Jourová nebude mít moc velkou autonomii, komise se totiž rozhoduje většinově, a zbavíte se toho, že se zemím střední a východní Evropy nebude líbit, že jim někdo ze západních zemí něco přikazuje ohledně dodržování práva a hodnot. Ty země nemohou použít argument typu „vy nerozumíte tomu, jak to v našem regionu funguje“, protože ona odsud také pochází.
Jourová je nominantkou hnutí ANO Andreje Babiše, který je obviněn z dotačních podvodů, nepřímo ovládá přes svůj holding média...
Já bych to nevnímal tolik v kontextu Andreje Babiše. Samozřejmě, že to může být paradoxní, že je Babiš premiérem u nás a vlastní média, to ale samo o sobě není porušování právního státu. Můžeme se bavit o tom, že to není z pohledu demokratického fungování dobré, ale není to porušování právního státu. Otázka eurofondů taky nesouvisí s právním státem, to je prostě dotační podvod. Byť my tady potíže s právním státem v poslední době také máme, tak to není na takové úrovni jako v Polsku nebo Maďarsku.
