Elektromobilem napříč Českem: Cesta z Prahy do Ostravy zabere přinejlepším pět hodin

Škoda Enyaq 80iV nás dovezl z Aše do Ostravy.  

Škoda Enyaq 80iV nás dovezl z Aše do Ostravy.   Zdroj: Anna Křížková

Začátek cesty v Aši. Byli jsme překvapení, že v Aši a jejím blízkém okolí na území Česka není žádná nabíjecí stanice.
Nabíjecí stanice Ionity v Nupakách u Říčan.
Nabíjecí stanice ČEZ v Karlových Varech u restaurace McDonald`s
Enyaq je velice robustní vůz, který je na dlouhé cesty pohodlným služebníkem, ale problematický je stále relativně malý dojezd na dlouhé cesty a hlavně nedostatečně rozvinutá nabíjecí síť.
5
Fotogalerie

Aš–Ostrava. Trasa od západního k východnímu cípu Česka trvá za běžných okolností zhruba šest a půl hodiny. Ale jak dlouho ji řidič jede, pokud se rozhodne pro cestu novým elektromobilem Škoda Enyaq? Je nabíjecí síť v Česku už v takovém stavu, aby umožnila nerušený výlet po republice? Vydali jsme se na cestu z Aše do Ostravy a mimo jiné zjistili, že místa u rychlonabíječek se rychle plní. Doplňování energie může jízdu prodloužit o hodiny. 

Cestování elektromobilem může být zábavné a příjemné v souvislosti s jeho jízdními vlastnostmi, nemusí už ale být komfortní v situaci, kdy je cestující limitovaný časem. Aby si vlastníci elektromobilů užili opravdu pohodlnou cestu, je nutná spolehlivá nabíjecí síť. Ta však v tuzemsku stále ještě vzniká. Když v Česku narazí na rychlonabíječku Ionity, která tady zatím jako jediná nabízí rychlé nabití přibližně do půl hodiny, mají obrovské štěstí. 

Aš je sice městem, kde lze potkat a zažít leccos, pokud tedy řidič nehledá nabíjecí stanici. Nenachází se ani nikde v okolí na české straně hranic. První dobíjecí zastávku si může udělat v Chebu nebo až v Karlových Varech, například u stanice od ČEZ u McDonald’s. 

Tady je ale třeba připravit se na čekání nejen na nabití baterie, ale i na zdržení na cestě k ní. Než se dostanete k nabíjecímu stojanu, je třeba vystát frontu k výdejnímu okénku McDrive. Jiná cesta k nabíječce neexistuje – pokud nemá dojít k porušení předpisů. Nabití přibližně padesáti procent baterie nás nakonec vyšlo na 248 korun. 

„O této komplikované situaci víme. Je to ale především kvůli tomu, že každý elektromobil má nabíjení z jiné strany a ty nabíječky tedy svým umístěním vyhovují jen někomu,“ vysvětluje vedoucí restaurace McDonald’s v Karlových Varech Martin Kozma. „Zatím se tady ale stane málokdy, aby se využívaly obě nabíječky najednou,“ dodal. Přesně to se však během našeho nabíjení stalo. 

Prohlédněte si fotogalerii:

Při příjezdu do Prahy po dálnici D6 ukazovala baterie dojezd pouhých 40 kilometrů. Během jízdy městem se ale kvůli neustálému zpomalování a brzdění podařilo baterii dobít až na dvojnásobek – tedy na dojezd až 80 kilometrů. 

Pokud by však nastala krizová situace, elektromobil disponuje nabíjecím kabelem pro domácí použití, který lze zapojit do klasické zásuvky. Nabití elektromobilu ale v takovém případě trvá přibližně pět hodin. 

Směr z Prahy do Ostravy po dálnici D1 je na rychlonabíječky o něco málo bohatší. V Nupakách za Prahou je možné zamířit k první rychlonabíječce od sítě Ionity, čehož jsme s radostí využili. Měli jsme štěstí, protože zde stály pouze dvě nabíječky, z nichž jedna už byla obsazená. Během několika minut k nabíječkám dorazil další enyaq. Když zjistil, že řidič druhého vozu není na místě a že my mu naše místo uvolníme až za půl hodiny, rozhodl se odjet. „Pospíchám do Prahy na schůzku, tak nemůžu čekat. Zkusím pomalejší nabíječku na okraji Prahy,“ řekl řidič elektrovozu. 

Nabití ze čtyř procent na devadesát stálo téměř 1450 korun, což je ale cena za nabíjení bez jakéhokoliv předplaceného paušálu, který by cenu snížil. Obecně se doporučuje elektromobil dobíjet na osmdesát procent.

Další a zároveň poslední rychlonabíjecí stanice Ionity před územím Moravy se nachází u čerpací stanice OMV Pávov u Jihlavy, kde byly ve směru na Brno celkem dvě nabíječky. Ani jedna však nefungovala. „Ten stav nabíječky na OMV Jihlava směr Brno byl stejný už přede dvěma týdny. Čekal bych, že se o to Ionity postará,“ postěžoval si na Twitteru technologický konzultant Lukáš Sochor. Nás zachránily funkční stanice v opačném směru na Prahu.

Z Jihlavy do Ostravy je to ještě 260 kilometrů, což první čistě elektrická škodovka zvládla na jedno nabití. Nutno podotknout, že D1 je plná zúžení, takže se rychlost enyaqu většinou pohybovala kolem sta kilometrů za hodinu. Při častém brzdění vůz výrazně rekuperuje, takže jsme s dojezdem do Ostravy neměli problém.

Cesta z Prahy do Ostravy zabrala celkem něco málo přes pět hodin. Navigace ale ukazuje, že za normálních okolností by to mělo trvat necelé čtyři hodiny. Důvodem takového zdržení jsou z velké části zastávky na nabíjení. Pokud by chtěl řidič elektromobilu dojet z Prahy do Ostravy na jedno nabití, rozhodně si nebude moci dovolit rychlejší jízdu. Po dálnici by pak neměl jet v průměru rychleji než 120 kilometrů za hodinu.

Podívejte se, co (ne)může Česku přinést obří továrna na baterie do elektromobilů:

Video placeholde
Gigafactory Volkswagen v Česku - pozitiva a negativa • Videohub

Druhý den náš enyaq načerpal „sílu“ u ostravského nákupního centra Avion Shopping, kde se na parkovišti v blízkosti Kauflandu nacházejí nabíječky od ČEZ. A opět byla volná jen jedna. U ostatních stály elektromobily od Volkswagenu, které využívá společnost Dáme jídlo k rozvážkovým službám. Nabití 85 procent trvalo něco málo přes hodinu a cenově vyšlo na 430 korun.

Jako zpáteční cestu jsme tentokrát zvolili „severní trasu“ přes Litomyšl a Hradec Králové. Jedná se možná o pohodlnější cestu než po dálnici D1, ale s rychlonabíječkou se setkáte až v Nupakách před Prahou. Využili jsme tak stanici od ČEZ v Hradci Králové u vodní elektrárny Hučák, v jejíž blízkosti se nachází pár restaurací, a tak lze spojit příjemné s užitečným. Elektromobil se nabil na 55 procent, tedy přibližně na dojezd 215 kilometrů, což do Prahy vystačilo. 

Časově se celá cesta opět protáhla. V deset hodin ráno jsme v Ostravě začali nabíjet, což trvalo hodinu a půl. Nabíjení v Hradci Králové nám pak zabralo 35 minut. Cesta by měla podle navigace trvat přibližně čtyři hodiny a deset minut. Když nebudeme počítat ranní nabíjení v Ostravě, nýbrž pouhou cestu z Ostravy do Prahy, pak se naše cesta protáhla na pět a půl hodiny. Značný podíl na tomto prodloužení nesla i četná omezení po cestě a výrazné zpomalení rychlosti před závěrem cesty kvůli nízkému dojezdu.

Pro platby za dobití nám posloužily mobilní aplikace, protože jsme neměli k dispozici žádné dobíjecí karty nebo čipy. Překvapilo nás, že aplikace Ionity i Future Go od ČEZ byly velmi rychlé i spolehlivé a žádný problém nás při placení nepotkal.

Ve Škodě Enyaq je ovšem poměrně příjemné trávit čas. Jde o velmi pohodlný, relativně robustní vůz, ve kterém se řidič cítí bezpečně a který nabídne požitek z jízdy. Vozidlo už ale tolik neohromí svým reálným dojezdem. Na popojíždění po městě nebo na kratší vzdálenosti je to však velmi vhodný společník. Odhlédneme-li od velikosti auta, která je na městské poměry nepříliš praktická.