Digitální technologie už zasahují do všech sfér soukromého i pracovního života. Jejich kritici je ale obviňují z ničení mezilidských vztahů i rozvoje nových závislostí. Jak upozorňuje lektor institutu pro osobní rozvoj GrowJob Matěj Krejčí, o příliš přehnaná tvrzení nejde. „Velkou roli hraje dávkování. Jakmile si dáme občas skleničku vína, není to nic proti ničemu, dokonce to může být zdraví prospěšné. Ne tak když vypijeme denně sami celou flašku,“ dodává Krejčí.
Varujete před vedlejšími účinky moderních technologií. Jejich kritici často zmiňují vznik nových druhů závislostí. Jak lidé poznají konkrétně třeba závislost na telefonu, o které se hodně mluví?
Závislost na telefonu připomíná závislost na alkoholu. Ráno se probudíte a místo toho, abyste políbil ženu vedle vás, zaklapnete budík a otevřete si sociální sítě. Jdete na záchod, držíte telefon, sprchujete se, máte zapnutou hudbu z telefonu.
Velkou roli hraje dávkování. Jakmile si dáme občas skleničku vína, není to nic proti ničemu, dokonce to může být zdraví prospěšné. Ne tak když vypijeme denně sami celou flašku. Existují i vědecky podložené studie, které prokazují, že závislost na technologiích se podobá závislosti na alkoholu, drogách a jiných návykových látkách.
Takže odvykání pak probíhá stejně jako při odvykání od drog?
Přesně tak. O takové „odvykačce“ vydal Daniel Sieberg knihu s názvem Digitální dieta, v níž popisuje, jak se závislosti na moderních technologiích zbavit. Čím déle vydržíte mít mobil vypnutý, tím lépe. Obecně si ale myslím, že je dostačující třeba jen hodina denně off-line. Důležité je ale si opravdu uvědomit, že jste na dietě, kterou je třeba důsledně dodržovat.
Je ale vůbec možné v dnešní době zvrátit trend být online 24 hodin denně, sedm dní v týdnu?
Zvrátit to lze, digitální prostředí nicméně stojí proti nám. Naší snahou by však nemělo být se naprosto odvrátit od tohoto trendu, ale užívat technologie chytře a v přiměřeném rozsahu.
Technologie nám velkou měrou pomáhají v oblastech zdravotnictví, strojírenství, výzkumu či rozvoje potenciálu. U běžných uživatel je však nebezpečí nepřetržitého online přístupu, což může mít negativní dopad na pozornost, sociální vazby, zvyšuje se míra úzkosti, deprese a klesá empatie.
Jak souvisí míra empatie s nadužíváním technologií?
Je to spojené se samotnými sociálními vazbami. Americká studie Kent State University uvádí, že lidé, kteří navazovali vztahy před érou sociálních sítí, jsou schopni je dobře rozvíjet a navázat i nyní.
Naopak děti a mladiství, kteří značnou část času tráví na internetu, mají sice na sociálních sítích „přátel“ zdánlivě mnoho, ve skutečnosti ale reálné vztahy nebudují, a tak u nich míra empatie klesá. U dětí je obecně užívání technologie velmi problematické.
Děti totiž nedisponují plně rozvinutým kritickým myšlením, tudíž nerozeznají, zda je pro ně například denní hraní videoher špatné nebo ne. A právě krvelačné, násilné a brutální hry míru empatie prokazatelně ovlivňují.
Poukazujete na negativní dopady užívání technologií, zároveň ve svých přednáškách hovoříte o používání aplikací, které pomáhají v osobním růstu. Nestřetávají se trochu tyto dva postoje?
Musíme si uvědomit, že pokud využíváme jednu nebo několik aplikací, ať už nám pomáhají s lepším plánováním času, úkolů, soustředěností nebo meditací, je důležité se soustředit vždy na danou činnost a nepřepínat.
Jakmile totiž máme mobil v ruce, máme tendenci okamžitě řešit všechna ostatní upozornění, feedy, fotky, nové aplikace a tak dále. Je tedy potřeba jistá dávka sebedisciplíny.
Není tedy nakonec lepší mobil vypnout úplně?
Častokrát ano. Pro člověka, který má slabou vůli a ví, že místo několika minut strávených používáním užitečné aplikace, skončí hodinu brouzdáním po internetu, je nejlepší zapisovat si na starý dobrý papír.
Jaké aplikace máte konkrétně na mysli?
Jsou to aplikace, které pomáhají s organizací úkolů, vedením statistik soustředěnosti, s meditací a tříděním myšlenek. Jmenovitě například EverNote, Headspace nebo ClearFocus.
Co je vlastně na nadměrném používání technologií nejnebezpečnější?
Viděl jste seriál Black Mirror? Tam je v jednotlivých příbězích různě demonstrováno, jak se může používání technologií naprosto vymknout kontrole. Pro nás je to zatím sci-fi, ale s rychlostí, jakou jsou digitalizovány veškeré služby, jsou podle mě mnohé z těchto vizí reálné.
Momentálně ale zmíním třeba to, že lidé přestávají přemýšlet. Přenášíme zodpovědnost na technologie, místo toho, abychom se nad něčím alespoň na okamžik zamysleli, a jen tupě následujeme. To, co je nám servírováno, nakonec ani nekonzumujeme do hloubky a vnímáme pouze povrchově. Kdybychom ale telefon na chvíli odložili, bojíme se, že by nám něco uteklo, tomuto jevu se říká fear of missing out. V neposlední řadě se už ani neumíme nudit, lidé jsou místo toho znuděni sami sebou, ne nedostatkem podnětů.
Spoluzakladatel projektu Dobrokáva a zakladatel konference Svět patří smělým v Liberci. V rámci GrowJob Institute řeší problematiku dlouhodobé spokojenosti, směřování jednotlivců a firem.  |
