Už jsme dosáhli vrcholu inflace, naopak může brzy nastat krize poptávky a ceny do roka mohou začít klesat, předpovídá v rozhovoru pro deník E15 Petr Smutný, partner poradenské společnosti PwC, kde působí jako vedoucí restrukturalizačního oddělení v regionu střední a východní Evropy. „Pokud nastane krize poptávky, bude tady havárie a bude muset nastat nějaká korekce. Podniky pak sáhnou k dramatické redukci nákladů,“ tvrdí Smutný. Šok by podle něj mohl být relativně krátký.
Proč se podle vás inflace v Česku blíží dvaceti procentům?
Hlavním faktorem je to, že se mezi lidi nasypaly „covidové peníze“, které nešly na nutná opatření v době pandemie, ale jen se tiskly nové peníze.
Inflaci způsobily jen ty dva roky covidové pandemie, nebo už na ni bylo zaděláno mnohem dříve?
Už se to táhne od minulé finanční krize. Problémy se tu vždycky řešily vydáním nových peněz. Peníze se vydávaly deset let a někde se to musí promítnout. Teď se ve velké míře uvolnily do systému. Jeden příklad za všechny je zrušení superhrubé mzdy, které přineslo lidem 150 miliard a to už je vidět. Lidé mají víc peněz a navíc tu máme ještě v této situaci souběh mnoha dalších faktorů.
Co je to stagflace a jak ji pocítíme . • Videohub |
Jak se vysoká inflace propisuje do finančního zdraví českých firem?
Pokud bych očistil vliv energií, tak u ostatních věcí už jsme dosáhli vrcholu. Jeden klient mi zrovna nedávno popisoval, že v jeden okamžik se mu letos zdražily vstupy o 40 procent, ale teď už dva měsíce vstupy nezdražují. Spotřebitelé ale už zvažují, jestli si za vysokou cenu dané zboží koupí. V situaci, kdy jsou drahé energie, budou lidé více omezovat svou spotřebu. Může se stát, že do roka zase začnou ceny klesat, protože může nastat krize poptávky. Určitě se ale nedostaneme s cenami tam, kde jsme byli.
Pokud se stávající krize nabídky změní v krizi poptávky, jak jste zmínil, co pak nastane?
Bude tady havárie a bude muset nastat nějaká korekce. Podniky pak sáhnou k dramatické redukci nákladů. Například my jako PwC jsme se rozhodli, že připravené investiční plány spustíme až později podle situace. Naše strategie je, že nechceme sahat na pracovní místa nebo mzdy. U našich klientů to ale může být jinak.
Daří se například dodavatelům v automobilovém průmyslu postupně zvedat ceny, nebo automobilky dražší výrobky nechtějí akceptovat?
Ty ceny se navyšují, ale je tam samozřejmě časová prodleva mezi tím, kdy se vstupy navyšují a dodavatelé to pak promítají do cen svých výrobků. Řada těch subjektů třeba rok dodává a až na konci roku se dělají cenové dopočty. Paradoxně nemáme mnoho klientů, kteří by měli kvůli inflaci problémy. Hlavním problémem dosud bylo dostat do Česka materiál. Ani banky zatím necítí, že by tady bylo hodně podniků, které nezvládají splácet úvěry.
Ale dobíhají covidové pomoci, banky si zatím zajistily to riziko tím, že stát úvěry zagarantoval. Na podzim by ale mohlo přijít ekonomické ochlazení. Obavy z recese, které slyším ze Západu, už jsou spíš vyšší než nižší. Otázkou stále je, zda to bude zpomalení, zastavení nebo regulérní recese. Může nastat krátký šok, který bude trvat třeba jen rok a půl. Nemuselo by to být něco, co by se vleklo jako v případě poslední krize. Neočekávám propad ve tvaru dvojitého V. Korekce by mohla nastat rychle. Ale těžko se v této situaci, kdy je možné očekávat vypnutí plynu, cokoliv předvídá.
Nepociťují vaši klienti vyšší tlak na zvedání mezd kvůli inflaci?
Naši klienti i my samotní jako PwC jsme teď hlavně v tlaku, abychom dodávali. Takže si můžeme říct cenu za službu, poptávka je zatím velká. Máme stále téměř nulovou zaměstnanost, takže podniky raději přidají, protože vědí, že můžou. Z dlouhodobého hlediska je to ale past.
Jak vysoká inflace a poučení z covidu změní globální byznys?
Fenomén globalizace už je na ústupu už jen z hlediska logistického. Nemůžete spoléhat na dodávky z Číny jako dříve. Říkám podnikům, že nastane trend lokální výroby. I díky tomu, že je dnes přijatelná vyšší cena, si podniky mohou najít segment, kde by mohly být životaschopné. Německo a jiné průmyslově vyspělé státy se budou snažit dělat výrobu lokálně a už ji neoutsourcovat. Je to strategické. I zbrojní průmysl může být velkým stimulem pro evropskou ekonomiku.
Může Evropa dosáhnout vysoké soběstačnosti, ať už v energetice, nebo třeba v automobilovém průmyslu?
Já si hlavně myslím, že Evropa z toho všeho nevyjde jako vítěz, ale jako těžký prohrávající. Teď to vypadá, že Evropa bude vozit z Ameriky zkapalněný plyn. Zaprvé se vůbec neřeší otázka životního prostředí, zadruhé bude Evropa kupovat plyn o 30 procent dráž než dosud. A ten, kdo tyto náklady navíc mít nebude, je Amerika. Ta bude mít konkurenční výhodu. A velkého rozsahu.
Myslíte, že ty kroky, které teď Evropa podniká v rámci Green Dealu, nepřinesou nějaký inovační potenciál například v obnovitelných zdrojích?
I když ten původní záměr je dobrý, jsem k tomu skeptický. Evropa to podniká za cenu obrovského rizika a bude to mít těžké. Já jsem osobně fanouškem omezování emisí formou úspor, protože emise, které nevzniknou, není potřeba snižovat. Ale v momentální situaci, kdy tu působí hodně tlaků z různých stran, to pro řadu podniků a celých odvětví v Evropě bude otázka přežití.
Jak současná situace ovlivní digitální ekonomiku? E-shopy, které během covidu přepálily svůj růst, mají problémy.
Díky covidu digitalizace v Česku postoupila asi o deset let dopředu. Je to nevratný a nezastavitelný krok. Máme několik klientů, kteří provozují síť v obchodních centrech, a tvrdí, že kdyby ji neměli, získali by určitou konkurenční výhodu. Takže spíš je to zátěž.
Takže problémy e-shopů, které vidíme, jsou jen malým zaváháním na cestě, která je nevratná?
E-shopy raktově vyrostly během covidu a neměly vytvořené procesy či IT systémy. Teď dochází ke korekci, během níž si buď standardizují postupy a budou úspěšné, nebo zaniknou.
Budeme svědky pádu dalších firem závislých na dluhopisovém financování, což už jsme viděli například v případu Arky Investments, tedy největšího krachu od 90. let?
Kdo šel do dluhopisu? Ten, kdo nesplnil podmínky u banky. Nebo je splnil a mohl mít u banky úrok dvě procenta, ale prostřednictvím dluhopisů vzal osm procent. Byly to z podstaty věci rizikové projekty. Já už se na každé vydání firemního dluhopisu dívám skepticky.
Vy se ale díváte skepticky na řadu věcí, jak vás tak poslouchám.
Protože jsem vždycky u těch problémů. Lituju ty lidi, že do dluhopisů jdou. Vidí v tom dobrý úrok, ale už nemají informace, co je za tím. Většina dluhopisů v Česku je navíc nezajištěných a není tu sekundární trh jako na Západě. S dluhopisy tady nemůžete obchodovat a nejsou likvidní. Emitent v Česku se navíc často zaštítí tím, že to ČNB schválila, ale centrální banka jen formálně reviduje text emise, ale rozhodně nejde do byznysové verifikace.
Dnes už je úrok u některých dluhopisů srovnatelný s úrokem na terminovaném vkladu. Ochladne poptávka po dluhopisech?
Dluhopisy by dnes měly stát 15 procent, ale nestojí, protože tolik projektů takové úročení nezvládne. Z tohoto pohledu je to super pro toho, kdo si půjčil. Ta poptávka tu vždycky bude, ale vzniknou hybridy, například ve formě tokenů, což je systém převlečený za dluhopis. Bude se třeba nabízet podíl na zisku ve výši 50 procent, ale nikdo už těm klientům neřekne, z čeho se zisk vypočítá. Některé lidi to ale může oslovit. Je také otázka, jak se zachovají banky. Pokud zpřísní financování pro podnikatele, tak ti se budou snažit zajistit si peníze jinak.
PwC se podílelo na vypracování reorganizačního plánu padlé Arca Investments. Máte pro něj podporu u věřitelů?
Jsem přesvědčen, že plán bude přijatý, ale někteří věřitelé proti němu budou zřejmě hlasovat. Tím, že proti němu budou hlasovat, budou mít možnost se odvolat. Může se tedy stát, že se bude čekat na rozhodnutí Vrchního soudu. My jsme věřitelům slíbili strukturu, v rámci níž vznikne nová společnost Noah a do ní se vloží majetek Arky, bude se postupně prodávat pod dohledem nového managementu a proběhne transformace.
Novou firmu Noah ale bude řídit správní rada včetně manažera Arky. Jak zajistíte, že se nebude opakovat stejný příběh a z nové firmy také nezmizí peníze tak, jako zmizely z Arky?
Jeden ze členů správní rady, Petr Janiga, bude zástupce dlužníka. Ale pan Janiga rozhodně není bilý kůň pana Veliče. Jeho hodnotou je, že do toho vidí, ale rozhodně neudělá jen to, co mu někdo řekne. Je jen pojítkem po věcné stránce do minulosti. Nejvíce peněz se v Arce ztratilo špatným investováním do projektů, které byly špatně naceněné.
Noah nebude investovat do nových projektů – to je ten základní princip. Dále jsou jasně dané pravomoci managementu, který má daný pětiletý rozpočet nákladů. Jsou tam mechanismy, že si musí říct o svolení insolvenčnímu správci nebo věřitelskému výboru, pokud se od tohoto rozpočtu odchýlí. Transakce na zpeněžení budou muset být prováděny transparentním výběrovým řízením pod odhledem poradců a insolvenčního správce.
Kdo bude v čele správní rady?
Zatím to nevíme. Je to jedna z věcí, která mě velmi trápí. Věřitelský výbor tohoto člena zatím nenominoval. Můžeme ale schválit reorganizaci, i přestože nemáme zatím jméno předsedy správní rady.
Co říkáte na vyjádření Městského státního zastupitelství v Praze, které vyjádřilo pochybnosti, že zkrachovalá investiční firma Arca Investments myslí své přísliby reorganizace poctivě? Podle státní zástupkyně Anny Markové neposkytovala Arca dostatečnou součinnost insolvenčnímu správci - firma sdělila, že nemá informace o svých offshorových entitách na Kypru, Maltě či Velké Británii, kde skončila značná část majetku firmy.
Insolvenční správce podal odpůrčí žaloby ve výši tři miliardy. Kdyby neměl podklady, tak asi nepodá 174 žalob. Znalec ocenil veškerý majetek Arky. Já nevím, z čeho státní zastupitelství vycházelo, ale můžu říct, že bych nedělal na projektu, který by byl nějak kamuflovaný. Někde jsme možná byli optimističtější. Například jsme přisuzovali nějakou hodnotu pozemkům na Ukrajině, ale když jsou tam teď tanky, tak ty pozemky mají jinou hodnotu.
Jsem přesvědčen, že transformace výrazným způsobem navýší hodnotu pro věřitele, protože majetek se vysune napřímo k nim. Věřitelé se navíc mohou rozhodnout, že dva roky celý Noah prodají. Ale myslím, že právě teď, když očekáváme určité ochlazení trhu, může být během příštích dvou let výhodné konsolidovat firmy, nedávat je na trh a prodat je až později.
Jak chcete majetek Arky v rámci Noahu zhodnocovat? Nezajištění věřitelé mají podle plánu získat zpět 31 procent pohledávek.
Prvním principem zhodnocení je transformace. Uvedu příklad. Arca půjčila do své maltské dcery nemalé prostředky a ta je investovala. Transformací tyto pohledávky dostaneme napřímo pod Arku. Pokud bychom transformaci neudělali, tak Arca musí vymáhat od své maltské dcery, tam nastane konkurz. Maltská dcera to bude vymáhat u další firmy, tam taky nastane konkurz. Takže bychom bez transformace čekali na výsledek dvou insolvenčních řízení ve dvou různých jurisdikcích.
Druhý princip popíšu na příkladu personální agentury Manuvia, která před covidem zaměstnávala 12 tisíc zaměstnanců. Manuvia vznikla spojením asi sedmdesáti firem. Těch firem bude na konci transformace asi dvanáct, takže se ušetří nemalé náklady. Takové agentury se prodávají za desetinásobek EBITDA. Pokud ušetříme na nákladech a vyrosteme na velikosti, je předpoklad, že můžeme realizovat vyšší hodnotu než dnes.
Jaká část Arky je nejhodnotnější? Kde očekáváte nejvyšší zhodnocení?
Určitě je to Manuvia. Dále Silverside, jeden ze tří největších poskytovatelů nebankovních půjček na Slovensku. Potenciál je také z nemovitostních projektů, které jsou v insolvenčním řízení na Slovensku. Otázka je, jak dopadnou pozemky na Ukrajině. Za pár let tam může být Marshallův plán a ty pozemky nabydou na hodnotě. Je to na dobrých místech určených pro logistiku.
Petr Smutný (54)
Vystudoval ekonomii na Vysoké škole zemědělské v Praze. Je partnerem PwC Česká republika, kde působí jako vedoucí restrukturalizačního oddělení v regionu střední a východní Evropy. Poradenství ohroženým firmám v Česku i Evropě se věnuje přes 25 let. Mezi nejznámější restrukturalizace, které vedl, patří Sazka, Nová Huť / Mittal Steel Ostrava, Kordárna, Jablonex Group, Tatra, VPE nebo Zoot. Aktuálně je poradcem pro restrukturalizaci Arca Investments. Je předsedou české oborové Turnaround Management Association.
