Po více jak roce má společný podnik původně české kyberbezpečnostní společnosti Avast a amerického firmy NortonLifeLock nové jméno Gen Digital. Dvojkou v novém technologickém obrovi bude Ondřej Vlček, který dosud šéfoval Avastu. V rozhovoru pro deník E15 Vlček popisuje, kam se nová firma posune. „Jako Avast jsme byli defenzivní, v Genu ale chceme také budovat nové technologie a systémy,“ říká Vlček. Podle něj má nová firma výhodu ve vysokých každoročních ziscích, které z velké části může investovat do akvizic menších firem.
Došlo konečně ke spojení Avastu i Nortonu, konečně máte i nové jméno. Je už vše naplno dotažené?
K formálnímu uzavření došlo 12. září, už jsou to dva měsíce, čile pracujeme na integraci.
Měl jste pochybnosti, že ke spojení skutečně dojde, když britský regulátor představil své výtky?
Pochybnosti jsem měl, ale věřil jsem, že se to povede. Většinu času jsem strávil plánováním toho, jak to bude vypadat, když k fúzi dojde. Zároveň jsem ale chtěl mít plán B, tedy jak by vypadala budoucnost Avastu, kdyby ke spojení nedošlo.
VIDEO: Z(a)tracená čísla 10. díl
Měl jste pochopení pro pochybnosti, které britský úřad vznesl a kvůli kterým vaše spojení zdržoval?
Moc ne, hodně mě překvapilo, že na tradičně nejcitlivějších trzích, například v USA nebo v Německu, to prošlo bez větších výtek. Ve Velké Británii je to více politické, myslím si, že úroveň analýzy, kterou udělali v prvním kole, nebyla tak důkladná jako v případě amerických nebo německých úřadů. Proto jsem pro jejich postoj moc pochopení neměl.
Ve zprávě, kterou v první fázi vydali, nevzali nebo nechtěli vzít v potaz argumenty, které Američané nebo Němci uznali. Podle mě si nedali příliš práce s tím, aby tu analýzu provedli. Sami nakonec asi uznali, že to prvotní rozhodnutí nebylo správné, když to nakonec povolili.
Říkal jste, že integrace obou firem je v plném proudu. Jak se změní vaše práce?
Prezident je titul, který není v korporátních strukturách úplně běžný. V případě Genu to znamená, že jsem osoba číslo dva po generálním řediteli Vincentovi Pilettovi. Všichni lidé, kteří reportují Vincentovi a kteří reportují mě, společně tvoří exekutivní tým. Pokud by byl nějaký konflikt nebo nesouhlas, tak on bude tím, kdo udělá rozhodnutí, což respektuji. Připomíná to strukturu, kterou jsem dříve zažil v Avastu pod Vincentem Strecklerem.
Takže víte, do čeho jdete?
Vím, ale chci přemýšlet o tom, že to není jen milník na cestě Avastu, ale že stavíme novou firmu se vším všudy, chceme jí vnuknout novou identitu. Zakládáme novou firmu, která má obrovský luxus v tom, že má velkou koncentraci talentů, skvělé produkty i nastavené procesy, ale zároveň je to něco nového a nechceme to odfláknout.
Berete to tedy jako čerstvý start. Kam bude Gen směřovat?
Jenom nahoru. Definovali jsme si, že naším mottem bude Powering Digital Freedom, ani nevím, jak jsme to přeložili do češtiny. (V tiskové zprávě, kterou Avast vydal při oznámení společného podniku, bylo v češtině použito spojení „posílení digitální svobody“, pozn. red.) Jsou tam dvě zásadní slova: freedom a powering. Slovo Freedom je pro nás půvabné v tom, že je otevřené, nepředepisuje to, že jsme jen kyberbezpečnostní firma nebo jiná jedna konkrétní kategorie, ale že poskytujeme všechno, co lidé v digitálním prostředí pro efektivní a svobodnější pohyb potřebují. Tedy že jim to pomáhá dělat věci lépe a zároveň to eliminuje rizika, která na ně číhají. To všechno je v naší kompetenci.
Powering má zase znamenat, že to není jen o ochraně, o které byl hodně Avast. Byli jsme defenzivní, kdežto v Genu bychom chtěli stavit nové systémy a technologie. Jediný příklad, který v současné době mohu uvést, jsou digitální identity, v tomto odvětví Avast v posledním roce provedl dvě akvizice. Není to jen ochrana před krádeží či ztrátou identity, ale je to nová vrstva pro internet, která přinese správu identit, což lidem pomůže efektivně pracovat se službami na internetu. To je v zobecněném slova smyslu svoboda, kterou lidem přineseme.
Koncept svobody je něco, s čím si lámou hlavu filosofové napříč staletími, je to těžko uchopitelný pojem. Co chápete pod digitální svobodou, o kterou se opíráte?
Když vezmeme Maslowovu pyramidu lidských potřeb, tak úplně dole bude jídlo a další základní potřeby. Nad tím je bezpečí, tedy v našem případě „antivirák“, naše kořeny. Pak tam jsou tři další stupínky, jak se člověk může realizovat jako svobodný a lidský element ve světě. Je to samozřejmě vágní a hůře definovatelné, ale vnímáme, že v digitálním prostředí jsou nějací zlí lidé, kteří nás chtějí v něčem omezovat, ať už se jedná o umělou inteligenci nebo boty. Valí se toho na nás v tomto ohledu opravdu hodně, je proto podle mě užitečné, že je tady firma, která má jako misi tyto věci sledovat a přicházet s řešeními a produkty, které pomohou lidem tomu čelit. Nevím, jak to bude vypadat za 5 až 10 let. Proto neoznamuje žádný nový produkt, ale jen záměr a odhodlání se těm věcem věnovat. To nyní stačí.
Když jste představovali nové jméno a misi, tak jste mluvili o algoritmické manipulaci. Co si pod tím máme představit? Já jsem si pod tím představil sociální sítě.
Algoritmická manipulace se týká hlavně toho, že už dnes na sociální sítích obsah, který vám je servírován, je založen na základě modelů, který o vás platformy vytváří, ať se vám to líbí, nebo ne. Vysvětluje to například dokument The Social Dilemma. Vy nad tím modelem nemáte žádnou kontrolu a svým způsobem autor modelu rozhoduje o tom, co a jak je vám servírováno. Myslíme si, že jsme všichni strašně chytří a že kdyby nás někdo chtěl manipulovat, tak to poznáme. Ale není to tak snadné. Je velmi obtížné tomu čelit. Na sociální sítích je to nejzávažnější z důvodu, že stihnete zpracovat jen jednu miliontinu obsahu. Není to jen o vašich známých, ale o tom jak se obsah prioritizuje a jaké reklamy se vám zobrazují.
Myšlenka, kterou tady rozvíjíme, je taková, že vy byste jako uživatel zřejmě chtěl mít přehled o tom, jak ten váš behaviorální model vypadá a mít možnost se podívat i na jiné modely, tedy jak by to vypadalo, kdybyste je měl. Z toho už byste si mohl vytvořit kritický obrázek. Není úplně snadné z takové myšlenky udělat produkt. Nechceme postavit produkt, který by byl příliš složitý pro uživatele, nebo který by byl špatně použitelný. Rozhodně to vnímáme jako problém.
Druhý termín, co mě zaujal při vašem představení, byla kognitivní manipulace. Tím máte na mysli různé podvody?
Ano. Ten vhled, který máme, je, že v posledním roce překvapivě lehce klesl počet kybernetických útoků tradičního typu, tedy metod jako ransomware a podobně. Bylo to po dlouhé době a asi to souvisí s konfliktem na Ukrajině, protože odtamtud a z Ruska dříve přicházela celá řada útoků. Tím, že jsou ty státy zaměstnané, tak mají možná jiné starosti, než posílat Ransomware. Na číslech to vidíme.
Naopak výrazně rostou podvody spojené se sociálním inženýrstvím, tedy techniky jako phishing, nebo různé manipulace přes chatovací aplikace. Není to nic nového, jen je to sofistikovanější obdoba nigerijských princů, kteří tady byli i před deseti lety. Díky češtině jsme trochu chránění, jelikož jsme díky jazykové bariéře méně zajímaví pro globální útočníky, ale v angličtině je to velmi propracovné. Není to vyřešený problém, narozdíl například od SPAMu, který je do značné míry minulostí. Phishing je překvapivě účinný. Když se podíváte na kyberanalýzy třeba telekomunikačních operátorů, tak z toho vyplývá, že přes 90 procent kyberútoků začíná sociálním inženýrstvím, člověk je nejslabším článkem řetězce.
Když se oznamovala fúze, tak se mluvilo o tom, že budete muset propustit některé lidi, protože zdvojovat některá oddělení nemá smysl. Kolik jste nakonec propustili lidí? Nepromítla se do toho i makroekonomická situace?
Číslo, které jsme říkali před rokem, bylo kolem 25 procent. Toho se držíme, není tam žádná aktualizace. Jestli se ptáte, zda nás zhoršující se ekonomika ovlivnila, tak nikoliv, číslo zůstává tak, jak bylo.
V posledním roce jste provedli minimálně dvě akvizice a jednu investici. Bude toto tempo a směr pokračovat i po spojení?
Možná ještě zesílí. Norton také prováděl nějaké akvizice. Poslední rok byl speciální v tom, že obě firmy byly v očekávání spojení, a tak tyto aktivity utlumily. Akcelerace bude možná díky tomu, že jedna z velkých výhod nové firmy je, že generujeme zhruba 1,5 miliardy dolarů ročně. A ty peníze musíme nějak použít. Můžeme je poslat akcionářům ve formě dividendy, ale myslím, že to je velice krátkodobé zhodnocení. Mnohem účinnější a strategičtější bude pomoci si formou akvizic a fúzí.
Máte na to vyčleněný nějaký rozpočet?
Dá se říct, že veškeré volné prostředky. Na dividendách posíláme ročně nějakých 300 milionů dolarů. Jediné dvě další použití pro ty peníze je zpětné odkoupení obchodovaných akcií nebo akvizice. Ale nějakou dobu ještě budeme splácet dluh, který vyplynul ze spojení.
Jste blízko nějaké akvizice?
Nemáme žádnou blízkou oznámení. Celá firma se soustředí na to, aby dopadla integrace správně, tedy vytěžit co nejvíce synergií, zejména technologické a komerční.
Pro Deník N jste loni zmiňoval, že nemáte rád “korporátní sedimenty”, tedy lidi, kteří v korporátech jen sedí a vezou se s ostatními. Gen bude mít kolem čtyř tisíc zaměstnanců, což je dvakrát více, než bylo v samostatném Avastu. Hlídáte si to?
Hlídáme. Otázka propouštění je citlivé téma pro každého, koho se to týká, nechci to zlehčovat. Ale pro firmu samotnou věřím, že nejhorší, co může udělat, je v takové situaci lidi, kteří jsou najednou zbyteční, tam nechat a neřešit to. Korporát v negativním slova smyslu vzniká přesně takto, tedy že tam jsou masy lidí, kteří tam být nemusí a všichni to ví, ale přesto tam jsou a firma to neřeší. To je největší riziko, které rostoucí firmy mají. Věřím, že nejdůležitější je zachovat si zrychlenou akceschopnost. Ty sedimenty to zhoršují. S tím souvisí i propouštění.
A daří se vám to tedy?
Já doufám, že ano. První věcí je, že máme správný počet lidí, který potřebujeme. A druhý je mít ty správné lidi a správnou kulturu, na tom se snažíme pracovat. Gen chce mít jinou kulturu, než měl Avast i Norton, takže to je jedno z témat, co nás zaměstnává. Máme sedm týdnů od uzavření, na hodnocení je brzy, ale je to pro nás priorita.
