Ján Lučan: Podniky i banky, které nepůjdou „zelenou“ cestou, neobstojí | E15.cz

Podniky i banky se buď vydají „zelenou“ cestou, nebo neobstojí, varuje Ján Lučan z ČSOB

Anna Křížková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Tlak na dodržování udržitelného provozu a zavádění nových ekologických opatření u podniků sílí. Včetně bankovnictví. Člen představenstva ČSOB Ján Lučan ale považuje tlak na udržitelnost jako obrovskou příležitost. „Naši klienti nebudou chtít, abychom financovali něco, co je špatné,“ upozorňuje Lučan a varuje, že pokud někdo bude chtít získat kapitál z veřejného fondu, ale nebude dostatečně „zelený“, bude mít podstatný handicap. 

Platí, že být zelenější je zároveň dražší?

Zelená řešení dnes už často nejsou dražší než ta nezelená. Někdy dokonce bývají i levnější, nemluvě o tom, že postupně regulace bude zatěžovat ta řešení, která nejsou udržitelná. Budou tam buď nějaké sankce, penále, koneckonců emisní povolenky už fungují velmi dlouho. Hlavně ale bude řada zelených řešení požadovaná našimi klienty a ve svém důsledku obchodně úspěšnější. 

Co obecně znamená větší tlak na udržitelnost pro politiku ČSOB a ostatních komerčních bank?

Vnímám to jako obrovskou příležitost, ale i tlak zároveň. Otevřeli jsme například nový typ služeb, kterým je poradenství v této věci ohledně udržitelných strategií. Příležitost je to pro nás ale i v tom, že vyhodnocujeme konkurenceschopnost jednotlivých firem a následně pak můžeme úvěrovat potenciálně úspěšné podniky, nicméně těch příležitostí je tam spoustu. Vedle toho je to ale samozřejmě i tlak prostředí na nás. Naši klienti nebudou chtít, abychom financovali něco, co je špatné. Když má nějaká strojírenská firma určitý výrobek, tak koneční odběratelé nebudou chtít, aby ho vyráběla způsobem, který ničí životní prostředí. Takhle vzniká ten tlak, který je nejvýraznější zatím na Západě. U nás v Česku toto myšlení ještě není tak silné, ale už se to u velké části klientely projevuje. A pokud budou firmy zelenější, přitáhnou si zároveň více mladých zákazníků i pracovníků. 

Chápu to správně, že se cítíte být do těch zelených strategií trochu zatlačen?

Ne, pokud chceme dělat svou práci dobře, tak musí dávat smysl. Jestli máme financovat firmu, která nebude dostatečně reagovat na současný vývoj světa, tak ta firma bude mít za pět nebo za deset let problém. My se tedy musíme s tou firmou začít bavit o tom, jestli ji přestaneme úvěrovat, nebo jestli se ta firma začne ubírat udržitelnějším směrem. Tady opravdu nejde tolik o to, jestli budu „Greenpeace native“ nebo naopak skeptik. Pokud chci dělat svou práci dobře, nesmím zakrnět v minulém století a musím jít udržitelnějším a modernějším směrem. Mimo jiné chci upozornit na to, že většina lidí z ČSOB už takto opravdu přemýšlí a jsme přesvědčeni o tom, že jdeme správnou cestou. Za to mluví i naše budova na Radlické, která byla vystavená přibližně před třinácti lety a byla v té době jednou z nejzelenějších. A vlastně i ta budova přilákala spoustu lidí a zaměstnanců, kteří tomuto směru fandí.

A co taková odvětví, která nemohou „zezelenat“ tak rychle? Přijdou kvůli tomu o moderně a udržitelně smýšlející zákazníky i pracovníky?

Udržitelnost je v současné době zásadním tématem pro všechna odvětví. Pokud jste ale ekologicky smýšlející člověk, který bytostně stojí za udržitelnými směry, asi nikdy nepůjdete dělat mluvčího uhelného dolu. Je ale pravda, že pro některá odvětví to bude obrovská výzva. Například takové slévárenství. Představit si hutě bez jakéhokoliv oxidu uhličitého není vůbec jednoduché, ale i to je možné. Budou zapotřebí velké investice, se kterými už počítá i Evropská unie. Železo budeme asi vždycky potřebovat. I kdyby někdo chtěl nejzelenější dům s nejzelenější elektřinou nebo i rychlovlaky, nikdy se úplně bez železa neobejde. Nicméně i to železo lze vyrobit udržitelným způsobem.

Víte, jaké projekty byste mohli v rámci zelených strategií přestat financovat?

My už jsme některé takové projekty financovat přestali a jako první banka v Česku máme nulu v těchto firmách. Nemluvil bych tak o firmách, které přestaneme financovat, protože v současné době jsou na stole firmy, které se v tomto ohledu zlepšují. Kdyby například přišel náš klient s tím, že chce rozšířit výrobu, a to rozšíření bude spočívat v tom, že tam namontuje uhelný kotel, tak to je příklad toho, co financovat nebudeme. 

Projeví se to například při financování developerských projektů? 

To se všechno neoddělitelně prolíná. Když se dnes podíváte na nové developerské projekty, tak se výrazně prezentují i z hlediska své ekologické náročnosti, je povinné mít štítky a podobně. Takže ano, pokud někdo přijde s developerským projektem, který bude velice energeticky neefektivní, tak si myslím, že bude mít velký problém získat financování. To, co jsme ale v poslední době financovali my s ČSOB, to jsou všechno velice udržitelné developerské projekty a opravdu si nevybavuji žádný do očí bijící, špatně navržený projekt, který bychom v poslední době financovali.

A co například rekonstrukce starších objektů, které často udržitelné nejsou?

Ano, tam je to něco jiného. Pokud si někdo bude chtít vzít hypotéku na starou budovu a nebude tam jasná strategie na to, co dělat s ekologickou stránkou budovy, tak si myslím, že přijdou nějaké regulace, které to budou komplikovat. My zatím žádné regulace neděláme, protože lidé nemají moc na výběr. Bytový fond v Česku vypadá, jak vypadá, a to je realita, se kterou musíme nějak nakládat. 

Takže úvěrů pro domácnosti, zejména pak hypoték se to také dotkne?

Teď a v dohledné době určitě žádné restrikce v oblasti bydlení neplánujeme. Tam je potřeba systémová změna. Ale pokud by si někdo chtěl vzít spotřební úvěr na uhelný kotel, tak mu ho asi nedáme. V oblasti bydlení bude největší výzvou vytápění domácností. Poměrně vysoké procento domácností je vytápěno uhelnými teplárnami, což není nutně věc lidí, kteří v těch bytech bydlí, ale hlavně měst a tepláren. V této oblasti budou ty regulatorní limity velice tvrdé, protože tepláren je tady v Česku opravdu hodně. Uhelné teplárenství není udržitelné a jednoho dne skončí úplně. 

Jak byste přistupovali k financování jaderné energetiky? Je to dostatečně zelené?

To je něco, co si musí Evropská unie pořádně zodpovědět. Tady ta odpověď jasná není. Z pohledu oxidu uhličitého je jaderná energetika v pořádku. Co už ale není v pořádku, je dlouhodobá udržitelnost, protože uran také nebude existovat navěky. A samozřejmě je tady politická otázka bezpečnosti, což je primární důvod, kvůli kterému se mnoho evropských zemí rozhodlo od jaderné energetiky odklonit. Konečně bych zmínil stránku ekonomickou, protože postavit jadernou elektrárnu při určité ceně elektřiny nedává smysl. Myslím si, že jádro má v energetickém mixu své místo, ale já osobně bych ho nepřeceňoval. 

Nakolik tlak na udržitelnost vychází z politiky banky a nakolik je to výsledek regulací a nových právních předpisů?

Je to mix. Dokonce bych řekl, že to začalo tím, kdy zejména na banky v západní Evropě apelovalo jejich okolí: akcionáři, klienti, společnost. Ti požadují od bank, aby se chovaly udržitelně a ekologicky. Regulace přichází následně, takže teď to už není jenom o tom, že něco chtějí akcionáři, něco klienti, ale je to promítnuto i v regulaci. Ta byla do určité míry iniciována poptávkou spotřebitelsko-investiční části západní Evropy, která to cítila jako problém. Primárně je to ale problém vědecký a, nezlobte se, navzdory různým názorům je ten dopad na životní prostředí jasně prokazatelný. 

Hovoříte primárně o tlaku ze Západu. Znamená to, že „Východ“ zatím tolik ekologicky neuvažuje?

Nechtěl bych říkat Západ-Východ… Nicméně například Rusko jako hlavní vývozce ropy, uhlí a plynu tu udržitelnost určitě nemá nastavenou jako prioritu. Celkově by se ale svět měl rozhodnout, v jakém století chce žít. Bohužel když dnes slyším některé politiky, připadá mi, že chceme vybudovat špičkovou ekonomiku osmdesátých let. 

Koho všeho se ve finančním sektoru dotkne „zelená vlna“?

Všech. A to nejen všech ve finančním sektoru, ale všech odvětví. Pokud někdo bude chtít získat kapitál z veřejného fondu, tak bude mít podstatný handicap, pokud nebude dostatečně zelený. Je velice málo těch, o kterých bych řekl, že se jich udržitelné strategie nedotknou. Například v automobilovém průmyslu výrazné změny a zelené tendence vidíme už teď. 

Elektromobily někteří označují za ekologický zločin kvůli lithiovým bateriím. Myslíte tedy, že je elektromobilita zelenějším řešením?

Lithiové baterie se určitě budou vyvíjet, za deset let už budou dost možná úplně jiné, než jsou teď. Je také dost pravděpodobné, že se k výrobě baterií vůbec nebude používat lithium. Všechno to chce jenom čas. Když jsem začínal pracovat v bance, mobilní telefon vážil pět kilo, vydržel pět hodin a nabíjel se celou noc. A to ještě nic neuměl oproti dnešním mobilům, které nabijete za třicet minut, vydrží celý den, zvládají stonásobně více věcí a váží pár gramů. A to je krátká historická doba, takže lithiové baterie mohou být za pár let úplně jiné. Věra Jourová to řekla moc pěkně, a sice že Evropská unie počítá s financováním i těch technologií, které ještě neexistují. Je naprostý nesmysl dělat budoucí strategii pouze na současných technologiích. 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video