Současnou politickou situaci, kdy premiérovi v demisi Andreji Babišovi (ANO) ztroskotala jednání o vládě s ČSSD, může posunout prezident Miloš Zeman. Prezidentovy dosavadní manévry při vykládání české ústavy přitom část odborníků znepokojují. Podle politologa Lubomíra Kopečka z brněnské Masarykovy univerzity může prezidenta limitovat pouze Ústavní soud.
Co by měl teď prezident Zeman udělat?
Podle ústavy by měl prezident hrát moderační roli, tj. hledat nějakým způsobem řešení, které by nás co nejdřív dovedlo k vládě s důvěrou. Konkrétně to znamená, že by měl prezident po nějaké debatě s Andrejem Babišem posunout jednání o vládě tak, abychom se té vlády dočkali.
Prezident Zeman je teď tedy na tahu?
Prezident má z ústavy danou nějakou roli ve vyjednávání o vládě. On v podstatě stanovuje mantinely, stanovuje termíny. Ústava je v tomto směru extrémně stručná. Pokud Miloš Zeman řekne, že do června dává prostor Andreji Babišovi, aby jednal, tak se s tím asi nic jiného nedá dělat. Je otázka, jestli to k něčemu produktivnímu povede.
V momentě, kdy Miloš Zeman nějakým způsobem nepřestane hrát roli toho, kdo je jednoznačně vstřícný vůči Andreji Babišovi jako jedinému kandidátovi na premiéra, tak se nemůžeme z této situace nijak pohnout.
Jinými slovy, koaliční potenciál hnutí ANO zásadně snižuje osobnost jejího lídra. Na té osobě ale ta strana prostě stojí. Nepohneme se do toho okamžiku, než Andrej Babiš nebude kandidátem na premiéra. Ve hře je také možnost, že prezident zůstane vůči Andreji Babišovi vstřícný a bude hledat nějakým způsobem další cestu, třeba skrze toleranci jednobarevné vlády ze strany SPD a komunistů.
Hraje roli tady jakési ochlazení vztahu mezi Babišem a Zemanem, o kterém se spekuluje po kauze s vydáním údajného hackera Nikulina?
To uvidíme v úterý. Zeman už v prohlášení na začátku roku poté, co první Babišova vláda nedostala důvěru, dal Babišovi poměrně velký prostor a řekl, že vítěz voleb by měl být premiérem. Jestli do toho vstoupí nějakým způsobem to, co se stalo v posledním týdnu, nebo vypovězení diplomatů a předání Nikulina do USA, to je otázka, já nechci spekulovat.
Přichází v úvahu opět úřednická vláda?
To samozřejmě vyloučené není. Problém je, že podobná vláda by měla možná ještě větší problém najít nějaké zázemí ve sněmovně pro vyslovení důvěry. Teoreticky by se opakoval scénář z roku 2013, kdy Zeman jmenoval Jiřího Rusnoka premiérem a ta vláda nedostala důvěru. Já si nedovedu moc představit, že by to při nynějším rozložení sil ve sněmovně dopadlo jinak. Je to málo pravděpodobné, ale samozřejmě vyloučené není nic.
Taková vláda by navíc musela mít nějaký opravdu omezený mandát, například dovedení země do předčasných voleb. To je v podstatě jediná situace, kdy si dovedu něco takového představit. Problém je, že Zeman říká, že předčasné volby nechce. V tuto chvíli bych to označil spíše za teoretickou než reálnou možnost.
Zeman podle původních vyjádření chce dát Babišovi čas až do června, není to moc dlouhá doba? Jak dlouho může prezident vládu bez důvěry vydržovat?
Nepřiměřeně dlouhá doba to určitě je. Dát člověku, který při prvním pokusu neuspěl, druhý pokus, kde se dá časový termín v řádu několika měsíců, je opravdu dlouhá doba. Bohužel ústava nemá žádné lhůty, kdy by byl prezident nějak limitován. Takže se můžeme dohadovat, že je to nepřiměřené.
Dokud ale někdo nepodá na prezidenta žalobu za hrubé porušení ústavy, tak nezjistíme, zda to z pohledu ústavního soudu je nebo není přiměřené. Ústavní soud je jediný orgán, který do téhle věci může vstoupit.
Pokud selžou všechny pokusy, nabízí se varianta předčasných voleb, kterou Zeman odmítá. Ústava ale zároveň Zemanovi nepřikazuje rozpustit sněmovnu po neúspěšném třetím pokusu. Jak reálně tyto varianty vidíte?
Máme-li prezidenta, který už od roku 2013 vykládá ústavu, jak se mu zlíbí, tak ho v tuto chvíli ho můžeme limitovat jenom tak, že tu bude právě nějaké rozhodnutí Ústavního soudu, že tohle prezident dělat smí, nebo nemůže. Druhou možností je rozpuštění sněmovny, po kterém musí prezident vyhlásit volby. On ale tu sněmovnu rozpustit nemusí. K žalobě musí navíc být politická vůle, a to se mi moc nezdá.
Nyní není politická vůle takovou žalobu podat?
Ty výroky po volbách tu byly poměrně silné, zejména ze strany opozice. Myslím, že nazrála doba, kdy by ty slovní reakce měly nějakým způsobem doplnit i praktické kroky. Připomeňme si situaci z května 2017, kdy se Senát dokázal velmi rychle dohodnout na tom, že když nebude prezident velmi rychle postupovat, pak na něj Senát podá žalobu. Nyní se mi nezdá, že by se horní komora k něčemu podobnému chystala, ale třeba se mýlím.
