Sílící ambice velkých zemí na globální scéně postavit kolem svých ekonomik ochranářskou zeď může ochladit růst na dlouhá léta dopředu. „Když jsem se před více než čtvrtstoletím po pádu železné opony vrátil z Kanady do Evropy, zažili jsme celosvětový rozmach, kterému v dějinách není rovno a který mnoha zemím přinesl bohatství. Byla by škoda, kdyby se tento vývoj obrátil,“ míní člen představenstva německé Commerzbank Roland Boehm.
Od srpna do konce léta přišla Commerzbank na burze o 14 procent své hodnoty. Stalo se v působení banky něco tak zásadního, co by takový propad vysvětlovalo?
Stanovení kurzu našich akcií přísluší kapitálovému trhu, nikoli nám. Tento negativní vývoj akciového kurzu je příznačný pro celé odvětví a je způsoben tím, že se i nadále nacházíme v prostředí nízkých úrokových sazeb. Spustili jsme spoustu pozitivních věcí, které je nicméně třeba dokončit.
A samozřejmě akcionáři teď čekají na to, až uvidí výsledky. Banka má velice ambiciózní program, který nyní musíme zavést, ale už nyní nese své první plody, tedy tlak na náklady a na digitalizaci.
Restrukturalizační program představila banka již v září 2016. Nečekal trh trochu rychlejší výsledky?
Od tehdejšího vyhlášení naší strategie náš akciový kurz vzrostl o zhruba padesát procent. Trh tedy reaguje velmi kladně. V ostatních aspektech je německý trh ve srovnání se zbytkem Evropy tvrdší, tržní podmínky dané strukturálními faktory více zatěžují výnosnost. A nedokážeme se vyhnout ani politice nulových úrokových sazeb Evropské centrální banky. Větších zisků tak budeme moci dosáhnout pouze v dlouhodobém horizontu.
Jak velkou výzvou je pro vás fintechová revoluce, jaký model spolupráce s těmito hráči volíte?
Bankovní trh nyní prochází zásadní proměnou. Požadavky zákazníků se velmi rychle mění. Digitalizace pro nás představuje dvojnásobnou výzvu: musíme digitalizovat nejen zákaznické, ale i naše interní pracovní procesy. Do roku 2020 chceme mít 80 procent všech procesů v bance digitalizovaných.
Naším cílem je stát se digitální technologickou společností. Souběžně s tím aktivně spolupracujeme s fintechovou scénou. Prostřednictvím našich dceřiných společností, jako jsou Main Incubator a CommerzVentures, v Německu jsme v kontaktu s mnoha startupovými firmami fintechové scény.
Bude mít digitalizace vliv na zaměstnanost v bance?
S přibývající digitalizací poroste efektivita. Nakonec to povede i k zásadnímu odbourání manuálních činností. Společnost, která bude do značné míry automatizovaná, bude zaměstnávat méně lidí. Proto jsme v Německu nuceni snižovat stavy zaměstnanců. Zároveň však vytváříme i nová pracovní místa, abychom byli v digitalizaci úspěšní.
Od příštího roku se kvůli nové evropské legislativě otevřou brány bank fintechovým firmám. Co konkrétně třeba Commerzbank chystá jako speciální produkt pro spolupráci banky s fintechovými partnery?
V Německu jsme již navázali strategická partnerství s fintechovými firmami. Vlastníme například od loňského roku podíly ve start-upu Bilendo, který optimalizuje likviditu společností a automatizuje celou oblast upomínkování.
Investujeme do mladých společností, které vyvíjejí inovativní bankovní produkty a služby. Naší výhodou oproti fintechovým společnostem je to, že v bankovnictví máme více než 160 let zkušeností.
Nakolik pro vás bude fintech konkurencí?
Fintechové firmy mohou být pro nás konkurencí, nicméně jsme zvyklí na to, že na trh někdo přichází a ovšem také odchází. Vnímáme ale i další konkurenty, například asijské banky. V zásadě jsou fintechové firmy pro nás především partnery, se kterými spolupracujeme, kteří pro naše podnikání a naše zákazníky mohou přinést smysluplné nápady a inovace. A právě toho využíváme.
Přesto třeba pro mladé klienty nemusí být historie tak podstatná, chtějí uživatelsky přívětivé produkty, které budou schopny zabezpečit právě nové fintechové firmy.
Jak pocítí klient fintechovou revoluci od příštího roku?
Fintechové společnosti vyvíjejí standardizovaná řešení. Nicméně pakliže jde o individuální, na míru střižené produkty, potřebujete lidi a osobní servis. Jedná se přitom o důvěru a zde vstupují do hry opět tradiční firmy. Našim hlavním mottem je osobní a digitální přístup.
Pokud jde o Prahu, hodláte posílit roli České republiky ve skupině Commerzbank?
Jednoznačně ano. V Praze působíme jako banka pro firemní klientelu, zároveň je Praha však i místem, kde sídlí naše dvě centra, v nichž provádíme důležité operace finanční i ty, které se týkají části našeho evropského obchodu. Během příštích dvou let plánujeme z České republiky začít kompletně spravovat oblast řízení lidských zdrojů pro naše evropské aktivity, které máme mimo území Německa.
Nakolik trápí bankovní aktivity Commerzbank nízké úrokové sazby, respektive dokázaly nízké sazby bankovnictví nějak proměnit?
Nízké úrokové míry zatěžují rentabilitu celého odvětví, především na tak konkurenčním trhu, jako je Německo. Má to velký negativní dopad na ziskovost celého odvětví. Na druhou stranu však s sebou přinášejí i příležitosti, protože z dlouhodobého pohledu přispívají ke konkurenceschopnosti hráčů na trhu. Prostě se musíte více otáčet.
Kdy očekáváte, že skončí období nízkých sazeb?
Z mého pohledu dojde ke zvýšení ve střednědobém horizontu. V České republice jsme zvýšení už zažili. Politika nízkých sazeb ECB byla po krizi logickým a nezbytným krokem. Vyšší míry by dnes například pro německou a českou ekonomiku nepředstavovaly žádný problém a peníze by opět získávaly na hodnotě.
Jsou pro tuzemský byznys vaší banky vyšší české sazby jednoznačně výhodné?
Neočekáváme žádné negativní dopady. Jestliže ČNB úroky zvedne, pak je to v první řadě předzvěst přicházející změny. Financování podniků se výrazně neprodraží. Z dlouhodobého hlediska zatěžuje plná zaměstnanost tuzemské podniky podstatně více než úroky. České hospodářství je zdravé a velmi stabilní. Je důležité, aby to tak i zůstalo.
Nemyslíte si, že obecně v evropském měřítku mohlo období nízkých sazeb položit určité základy pro příští finanční krizi?
Celkově vzato je prostředí nízkých úrokových sazeb v Evropě výsledkem dřívějšího slabého hospodářského růstu v převážné části Evropské unie. V rámci eurozóny máme celou řadu národních ekonomik, které se rozvíjejí různou rychlostí.
Zatímco v Německu byl hospodářský růst v posledních letech slušný, v Itálii nebo ve Francii jsme byli svědky podprůměrného růstu. Bylo by však nyní předčasné z toho vyvozovat konkrétní závěry.
Není evropský hospodářský růst i s ohledem na nízké sazby příliš pomalý? Jako by Evropa měla nějaký problém vůbec silnější růst nastartovat?
Pro některé země to platí. Nikoli však pro Českou republiku, protože tady prakticky nezaměstnanost není. Mnohá odvětví v Německu jsou v podobné situaci.
Na jihu Itálie nebo v některých částech Francie je ale růst velmi pomalý. Zde by bylo nutné provést strukturální změny. Kupříkladu ve Španělsku se to podařilo. Přestože eurozóna a Evropa nebyly v posledních letech motorem světového hospodářského růstu, rostly přece jen rychleji než zbývající část světa.
Když pomineme nedostatek pracovních sil, s nímž se Česko v podobné míře potýká – bojujete v Německu s nějakým specifickým problémem, který brzdí růst ekonomiky?
Německé hospodářství je zdravé a roste. Jsme však svědky globálního vývoje, který musíme bedlivě sledovat. Ve světovém hospodářství existují zřetelné tendence k protekcionismu, které z pohledu německého exportu sledujeme s obavami.
Když jsem se před více než čtvrtstoletím po pádu železné opony vrátil z Kanady do Evropy, zažili jsme celosvětový rozmach, kterému v dějinách není rovno a který mnoha zemím přinesl blahobyt a bohatství. Byla by škoda, kdyby se tento vývoj obrátil. Podle mého názoru představuje protekcionismus vedle populismu v současné době největší hrozbu.
Od počátku finanční krize uplynula zhruba jedna dekáda. Máte pocit, že bankovnictví je připravenější, odolnější a více rezistentní vůči případné další krizi?
Jednoznačně ano. Náš podíl základního kapitálu činí třináct procent, takže jsme na tom podstatně lépe než dříve. Většina bank přizpůsobila své obchodní modely. V zásadě je bankovní systém podstatně stabilnější než před finanční krizí.
Commerzbank byla v roce 2009 součástí programu státní sanace, kdy německý stát získal v bance významný podíl. Jak hodnotíte státní účast v bance?
V současné chvíli vlastní stát 15,6 procenta akcií. Již v roce 2013 jsme splatili všechny částky ze státní pomoci poskytnuté v rámci finanční krize, které se nám podařilo uhradit vlastními silami. O tom, jak akcionáři naloží se svými podíly, nemůžeme rozhodovat my.
Takže případná jednání nebo plán exitu státu z Commerzbank není v současné chvíli téma?
Stát jako každý akcionář sám rozhoduje o tom, kdy a za jaký kurz své podíly prodá. My se soustředíme na naše obchodní aktivity.
Kdybychom si představili bankovnictví za deset let, jaké tři nejzásadnější proměny odvětví z pohledu klienta nastanou?
Domnívám se, že digitalizace, a především rychlost aplikací ještě více porostou. Rovněž stoupne poptávka po osobním poradenství, protože situace na trhu bude pořád složitější, i kvůli stále silnějším zásahům politiky do finančních procesů a do hospodářství. A v neposlední řadě bude pokračovat trend směrem k rozsáhlejší regulaci.
| Je zodpovědný za obchod s mezinárodními firemními klienty a za síť mezinárodních poboček a dceřiných společností Commerzbank. Před spojením Commerzbank a Dresdner Bank v roce 2009 byl zodpovědný za syndikované úvěry v Dresdner Kleinwort pro Evropu a rozvíjející se trhy. Od roku 2012 do roku 2017 byl předsedou Asociace úvěrových trhů. Narodil se v Německu, vyrůstal v Austrálii a Kanadě, v roce 1990 se vrátil zpět do Evropy. |
