Pražské Vršovice po více než sto letech opouští společnost Koh-i-noor, kterou vystřídá bytový projekt developera PSN. Majitel areálu, společnost Koh-i-noor Waldes, koupil továrnu Massag ve slezském Bílovci a výrobu patentek, špendlíků a dalšího sortimentu textilní galanterie tam bude postupně přesouvat. „Zatím se jedná o dva samostatné výrobní podniky Koh-i-noor a Massag. Nejdříve letos postupně přesuneme stroje a technologie do Bílovce, poté je v plánu fúze společností a případná změně názvu,“ představil program pro další měsíce ředitel společnosti Petr Bohumínský. Nejdůležitější je teď podle něho připravit v Bílovci prostory pro přesun pražské výroby, využít synergických efektů a poté se věnovat ekonomickému rozvoji nově vzniklé společnosti.
Vložíte peníze získané za vršovický areál do rozvoje v Bílovci?
Ano, počítáme s tím. Část prostředků byla použita na nákup akcií společnosti Massag, další část poslouží k přípravě prostor v Bílovci, transferu výroby a k dalšímu rozvoji.
Jak budete rozvíjet podnik v Bílovci?
Společnost Massag má několik výrobních divizí, do nichž bude výroba z Prahy postupně začleněna. Největší část výroby bude v Bílovci implementována do výrobní divize klasiky. Postupně se chytáme připravit investice rovnoměrně mezi divizemi, které tam již nyní fungují. Jak společnost Massag, tak Koh-i-noor již nevyrábějí jen pro textilní, oděvní nebo pro kožedělný průmysl, ale i pro jiná průmyslová odvětví, jako jsou automobilový nebo papírenský průmysl. Záleží na tom, jak se bude průmyslová výroba, a především automobilový průmysl v Evropě v následujících letech rozvíjet.
Co bude hlavní výrobní náplní spojených společností?
Na straně Koh-i-nooru se bude jednat o tradiční výrobu kovové textilní galanterie, v níž společnost pokračuje od dob Jindřicha Waldese, jejímž hlavním představitelem je tradiční stiskací přišívací knoflík, řečeno „patentka“. Na straně Massagu se jedná o tradiční kalhotové háčky, botové přezky a očka a o mnoho dalších drobných kovových výrobků.
Jaké komponenty vyrábíte pro automobilový průmysl?
Drobné lisované výrobky pro oblast elektrotechniky nebo zámkových systémů.
Kam a co podnik vyváží, jaké trhy si se svým sortimentem udržel?
Společnost Koh-i-noor exportuje své produkty do mnoha zemí, máme zákazníky nejen v téměř celé Evropě, na Středním i Dálném východě, USA, v Kanadě, ale i v Rusku nebo v Africe. Mezi hlavní vývozní artikly patří mosazné a plastové přišívací patentky, náprstky, napichovací a spínací špendlíky, nýtovací a jeansové knoflíky, kalhotová spínadla, vlasové spony, háčky a očka.
Máte již pro spojené podniky Massag a Koh-inoor investiční rozvahu do příštích let?
Konkrétní rozvaha zatím není detailně rozpracovaná. Aktuálně probíhá výběr využití současných prostor a technologií, které již v Massagu jsou. Plán investic a dalšího rozvoje se bude tvořit až po dokončení přesunu výroby z Vršovic do Bílovce.
A to již má nějaký konkrétní termín?
Přesun výroby je předběžně stanoven na letošní rok, ale přesné datum s ohledem na velikost stěhování nelze stanovit.
Jaký je loňský hospodářský výsledek podniku?
Jsme lehce ve ztrátě s ohledem na tvorbu rezervních fondů na přesun a omezování některé části výroby. Také se nás dotkly dopady koronakrize, protože jak Koh-i-nooor, tak Massag vyrábějí pro automobilový průmysl, který značně zpomalil. Nicméně věříme, že po fúzi a s využitím synergií a větší produktivity práce budou společnosti tvořit solidní kladný výsledek.
Jak vás covidová situace a zdražování zasáhly konkrétně?
Samozřejmě nejdříve přišla koronakrize, proti níž jsme stejně jako další museli udělat opatření. Nicméně vzhledem k poměrně široké diverzifikaci portfolia, které Koh-i-noor má, ty dopady byly postupné, a ne tak dramatické. Nebyli jsme nuceni razantně snižovat počet zaměstnanců.
Co se týká růstu cen materiálů, byl opravdu nečekaný a dramatický a ještě vážnější byl jejich nedostatek, který zasáhl jak nás, tak zákazníky. Nicméně jsme se s tím vyrovnali a dodávky pro naše strategické zákazníky nebyly výrazně ohroženy. Materiál jsme dokázali včas zajistit.
Nyní, když se stěhujete, nastanou zřejmě personální škrty…
K nějakému omezení samozřejmě dojde, ale část činností společnosti Koh-i-noor zůstane i nadále v Praze. Ponecháme si určité skladovací prostory, údržbu a vývojovou dílnu, konstrukci a technologii, obchodní nebo finanční oddělení, ale bude to v jiných prostorách, než je současný Koh-i-noor.
Jak ve výrobě hodnotíte letošní situaci?
Největší problém vidím v prudkém růstu cen energie na rok 2022 a další v určité nejasnosti dalšího vývoje. Bude záležet na tom, zda výrobní a obchodní řetězec zdražování unese a zákazník to bude ochoten zaplatit. Otázkou je, jestli zelená energie nebude znamenat další ukončení průmyslové výroby v Evropě.
Zmínil jste pana Waldese, zakladatele a původního majitele firmy. Předlohu pro logo podniku namaloval Waldesem podporovaný František Kupka. Pokračuje Koh-i-noor v rozvoji jeho umělecké sbírky či v podpoře výtvarníků?
Ve tvorbách sbírek nepokračujeme. Co se týká umělců, v minulosti jsme se věnovali podpoře módních návrhářů. Podporovali jsme i menší galerii, ale všechno v možnostech současné společnosti.
V roce 1907, když továrna zahájila provoz, byla nejmodernější výrobou v Praze. Nechyběla knihovna, lázně či tělocvična. Navážete na tuto tradici v Bílovci?
To je těžká otázka, protože některé budovy v bíloveckém areálu jsou ještě staršího data vzniku než tady ve Vršovicích. My ty budovy chceme zachovat a pokračovat v jejich údržbě a využití. Samozřejmě je tam i několik budov, jejichž využití již pozbylo smyslu. Místo nich plánujeme výstavbu modernějších hal, ale všechno bude záležet na ekonomické situaci.
Letos slaví Koh-i-noor 120 let od zahájení automatizované výroby patentek. V čem je ten rok jinak zajímavý?
Pro nás bude letošní rok výjimečný tím, že bez nějakého zásadně negativního dopadu na zákazníky musíme zvládnout transfer do Bílovce a následně tam zahájit výrobu. Doufáme, že se nám tím podaří zachovat výrobu ve společnosti Koh-i-noor, byť už to nebude ve Vršovicích.
Jak se historicky stalo, že v Česku působí dva nezávislé Koh-i-noory, jeden v Českých Budějovicích a druhý ve Vršovicích?
Dva úspěšní podnikatelé, pan Jindřich Waldes a rodina Hartmundů, využili název diamantu Koh-i-noor pro propagaci svých produktů. A již před druhou světovou válkou o to probíhaly soudní spory ve věci užívání názvu, ale vše bylo prakticky ukončeno druhou světovou válkou a následným znárodněním. Do privatizace v devadesátých letech šly oba podniky samostatně.
Po kuponové privatizaci se o svůj původní majetek přihlásili dědicové Jindřicha Waldese. Je tato problematika vyřešená?
Spory již byly ukončeny a soud rozhodl ve prospěch akcionářů.
Ve výrobě používáte i stroje staré sto a více let, jaký je čeká osud po přestěhování?
Část strojů je unikátních a byly vyrobeny speciálně pro výrobu našich produktů. My je udržujeme, provádíme na nich jak drobné, tak generální opravy a plánujeme si je ponechat. Jejich náhrada by totiž byla ekonomicky neefektivní, ne-li nemožná. V oblasti, kde nejsou unikátní stroje, je postupně obměňujeme a modernizujeme výrobu.
Petr Bohumínský
- V Koh-i-nooru pracuje spolu s otcem Pavlem Bohumínským již téměř 25 let.
- Nastoupil v roce 1998 do oddělení tuzemského prodeje, po několika letech se přesunul na pozici obchodního ředitele.
- V roce 2013 vystřídal otce na pozici generálního ředitele.
