Sdílet můžeme auta, skútry nebo pracovní stroje, možnosti jsou nepřeberné, říká Jan Charouz z HoppyGo

Jan Charouz a Petr Dörner

Jan Charouz a Petr Dörner Zdroj: HoppyGo

Jan Charouz
2
Fotogalerie

Společnosti SmileCar a HoppyGo se v Česku nezávisle na sobě spustily platformu sdílení automobilů, která se nesoustředila na půjčování nových vozů, ale zaměřily se na stále rostoucí peer to peer trh, kdy může své vozidlo na internetu nabízet kdokoliv. Podobná myšlenka nakonec vedla k tomu, že se služby, které vznikly pod taktovkami železničního dopravce Leo Express a inkubátorem automobilky Škoda DigiLab, spojily v jednu společnost. Ta má nyní v nabídce více než tisíc aut a své působení rozšiřuje také do odvětví B2C. „Pokud lidé najezdí méně než deset tisíc kilometrů ročně, auto se jim nevyplatí vlastnit,“ říká šéf HoppyGo, který má službu na starosti společně s manažerem DigiLabu Petrem Dörnerem.

Jak vnímáte běžné autopůjčovny, jsou pro vás konkurencí?

Petr Dörner – Ano a ne, nic není černobílé. Autopůjčovna má zpravidla nějaký centrální bod, například u letiště, nádraží nebo u dalších bodů, kde lidé přestupují. Zároveň mají autopůjčovny omezenou flotilu vozů. My na rozdíl od toho umíme nabídnout auta různých typů, od levnějších a jednoduchých přes užitková až po prémiové modely. Přitom nabídka je konkurenceschopná i cenově.

Jan Charouz – Autopůjčovny vnímáme jako konkurenci asi víc než B2C carsharing, ten je spíše alternativou k MHD nebo taxíkům. Přes nás si lidé většinou auto půjčují na výlet a jedou s ním mimo město, třeba na víkend nebo celý týden. Konkurencí je pro nás i dálková doprava, nicméně největším soupeřem je koncept vlastnění auta jako takového. Pokud někdo jezdí jednou měsíčně na chatu, jako první ho samozřejmě napadne, že si koupí auto. Pokud ale lidé najezdí méně než deset tisíc kilometrů ročně, tak se jim pravděpodobně nevyplatí auto vlastnit. Protože u vlastního auta musíte počítat s náklady i ve chvíli, kdy s ním neujedete jediný kilometr.

V mnohých městech ale carsharingové a bikesharingové služby způsobily ještě větší dopravní problémy, protože aut ve městech přibylo.

PD – Minimální doba zápůjčky u HoppyGo je jeden den, takže necílíme na to být náhradou MHD. Průměrná doba se pohybuje kolem 3,5 dne, o prázdninách je o něco delší.

Jak je vám v současnosti nakloněná legislativa? Několikrát se již řešila úprava carsharingu například na magistrátní úrovni.

JCH – V tuto chvíli jsme svědky toho, jak se postupně vytváří nová legislativa pro sdílenou ekonomiku a podmínky se postupně zpřesňují na národní i globální úrovni. Věřím, že za pár měsíců bude jasnější legislativní rámec, který jasně stanoví pravidla podnikání v této oblasti. Pokud budu konkrétní, tak v hlavním městě Praze jsou nyní nastaveny podmínky tak, že naše platforma nemůže čerpat z výhod, které město konceptu carsharingu poskytuje. Město udělalo seznam podmínek, na základě kterých je třeba možné carsharingová auta parkovat v modrých zónách. Nás omezuje například to, že provozovatelem auta musí být carsharingová společnost. My ale žádné auto nevlastníme, protože je poskytují přímo jejich majitelé. Další podmínkou je odemykání pomocí aplikace nebo karty, případně účtování za minuty nebo hodiny, tedy v nějakém kratším období. Pro náš projekt to zase není takový problém, protože pokud si půjčíte auto od majitele ze stejné městské části, pravděpodobně už parkovací kartu bude mít. Po dohodě se zástupci města, se kterými aktivně spolupracujeme, jsme se rozhodli, že do budoucna vznikne nová definice peer to peer carsharingu, taková vozidla by pak nemusela platit za parkování v době výpůjčky. Z našeho pohledu se snažíme počet aut ve městech redukovat, myslím proto, že by bylo zvýhodnění aut carsharingu vhodné. V Praze je o 400 tisíc aut víc než obyvatel, není proto důvod, proč tyto vozy nevyužít.

PD – Jsme ale rádi, že se nám s městem daří aktivně komunikovat. Vidíme to i na dobré spolupráci s Operátorem ICT, který integroval naše vozy HoppyGo do mapy carsharingu v mobilní aplikaci MojePraha, která kromě ostatních služeb pro obyvatele města nabízí rovněž možnost vyhledat na míru dopravní spojení pro daného člověka, včetně využití služeb car sharingu či sdílených kol.

Sdílená ekonomika je často pod palbou kritiky kvůli obavám z krácení daní.

JCH - To byl jeden z důvodů, proč byla založena Asociace sdílené ekonomiky, jejíž jsme členem. Problém sdílené ekonomiky totiž není dle členů Asociace úplně dobře upraven v zákonech, zároveň jdou některé zákony i částečně proti sobě. Živnostenský zákon uvádí, že pokud jde o příležitostný příjem, není nutné mít oprávnění, a zákon o daních z příjmů říká, že není potřeba danit příležitostné příjmy do 30 tisíc korun za rok. Zároveň se ale může stát, že po vás stát bude chtít daně zaplatit, protože jste zadali vozidlo do aplikace a tudíž očekáváte pravidelný příjem.

PD – Je zodpovědností každého, kdo má příjem ze sdílené ekonomiky, aby si správně vyřešil svoje povinnosti vůči státu. Nechceme, aby naším prostřednictvím, stát přicházel o své daňové příjmy.

Jednou ze změn po spojení bylo, že majitelé aut nemohou odmítnout, když si někdo auto půjčí. Jak to funguje?

JCH - Některým lidem to hrozně pomohlo. Jsou to tací, kteří vědí, že zítra potřebují auto a potřebují se na něj spolehnout, pro ty jsme spustili tzv. instant booking, který odebírá možnost rezervaci zamítnout. Auto akorát musí být zarezervované minimálně den dopředu. Majitel tedy už nemusí nic potvrzovat.

PD – Z principu aplikace jsou zde lidé, kteří si auto chtějí půjčit, na druhou stranu je zde spousta lidí, jež by auto ráda nějak nabídla veřejnosti, nedělá to přitom z charity, ale za účelem zisku, který jim tak sníží pravidelné měsíční náklady spojené s běžným provozem vozu, který vlastní.

S tím souvisí i to, že plánujete auta odemykat aplikací

PD – Ano, naše vize je, že do budoucna bude možné auta odemykat aplikací. Ale jsme zde závislí na připravenosti technického řešení. Je nutné si uvědomit, že se jedná o potenciální bezpečnostní riziko, proto jsme velmi opatrní při jeho integraci. Bezpečnost všech klientů a vozů je naše prvořadá priorita, proto děláme všechny kroky pro maximální zabezpečení tohoto řešení, včetně kybernetické bezpečnosti. Do budoucna bychom toto řešení chtěli zaintegrovat do naší platformy pro ty, kteří nechtějí být osobně u předávání vozu. Jedná se o externí systém, který je možné do vozu v servisu nainstalovat. Věříme rovněž, že do budoucna vozy příští generace budou mít tuto možnost vzdáleného přístupu již integrovanou. Ale v tuto chvíli si netroufám odhadnout časové hledisko.

JCH – Toto řešení může do budoucna využít například dealer aut, který má plné parkoviště, ale s vozy nikdo o víkendu nejezdí. Takto může vozy půjčovat a u předávání nemusí nikdo být. Stejně tak to mohou využít lidé, kteří jsou například na dovolené a předat fyzicky auto jednoduše nemohou.

Jaké další výhody má carsharing díky tomu, že existuje ve spolupráci s koncernem?

PD – Zatím jsme stále ve fázi ověřování správnosti konceptu platformy pro sdílení privátních vozidel a hledání ideálního obchodního modelu. Od začátku jsme platformu stavěli jako zcela nezávislou na značkách, proto u nás najdete auta všech automobilek. Jde ale především o to oprostit se od myšlenky, že je někdo Škodovka nebo koncern VW, a přesunout se k tomu, že chceme hlavně nabízet mobility službu. Mateřská automobilka Škoda nejspíš nebude do budoucna vyrábět elektro skútry, ale chceme podobné služby nabídnout zákazníkům. A i studie renomovaných společností ukazují, že budoucnost je v nabízení služeb mobility. A my se na tom chceme skrze HoppyGo podílet.

Vidíte tedy nějakou další možnost v diverzifikaci portfolia na základě informací, které už máte?

PD – Práce s daty a jejich vytěžování je jistě zajímavá oblast, my se tím budeme zabývat v budoucnu. Dokážeme tak vylepšit službu pro zákazníky, případně vracet podněty do mateřské automobilky. Můžeme lépe vědět, co si lidé za auta půjčují, o co mají zájem a za jakým účelem si vozy půjčují. To pak znamená přínos pro nás všechny.

JCH - Nyní se ale chceme více zaměřit na vertikální propojení. Tedy že auto podle vašeho kalendáře bude vědět, že jste na dovolené, a nabídne vám možnost jeho pronájmu. Důležité ale je udělat tu hlavní službu perfektní a další věci se už staví vedle. To, čím by se dalo HoppyGo vylepšit, je přidání aut, které se dají otevřít pomocí aplikací, dále pak skútry, motorky nebo třeba pracovní stroje, možností je mnoho. Dále se můžeme zaměřit na širší pokrytí v ostatních městech mimo Prahu a Brno. Naším cílem je pokrytí celé České republiky, aby službu HoppyGo mohli využívat i lidé v regionech, kde je třeba nedostatečné pokrytí standardní dopravní obslužností.

O kolik plánujete navýšit počet aut ve službě, aby měla celorepublikový dosah?

PD - Samozřejmě je to o tom, zda mají být dříve řidiči nebo vozy. My si myslíme, že bychom nejdříve měli rozšířit síť automobilů, protože když bude nabídka, tak lidé za vozy přijdou. Těžko se to kvantifikuje, musíme brát v úvahu, že s auty jezdí i jejich majitelé, kteří sami rozhodují, jak často bude jejich auto k pronájmu. Na to není jednoduchá odpověď a neexistuje ani jednoduchý model, jak to spočítat.

JCH – Myslím si, že reálný počet lidí, kteří jsou nyní ochotni půjčovat auto, je asi pět tisíc. Ale toto číslo se každým rokem může zdvojnásobit díky tomu, jak se lidé o službě dovídají. V loňském roce si třeba myslím, že bylo množství lidí poloviční. Proto se snažíme edukovat trh, naše marketingová komunikace je zaměřena na to, aby vysvětlila uživatelům výhody této služby, aby se ji nebáli vyzkoušet. Je rovněž důležité neustále zdůrazňovat, že služba je pojištěná a zaručuje nejen pohodlí půjčit si jakýkoliv vůz na víkend, ale rovněž zajišťuje pokrytí všech běžných rizik pro majitele vozu. Pro nás je velmi důležité, aby naši zákazníci měli důvěru a stoprocentní pocit bezpečí při využívání HoppyGo.

Kdo je v současnosti typický zákazník služby?

JCH – Máme vlastně dva druhy zákazníků. Těmi prvními jsou majitelé, kterým je do čtyřiceti let, řidiči jsou mladší, shodně pak pocházejí z velkých měst. Typický řidič je někdo, kdo 90 procent své dopravy absolvuje MHD, ale jednou za čas ví, že chce na hory nebo někam na výlet, případně na velký nákup, v tu chvíli si půjčí auto.

Vnímáte vznik druhotného byznysu, tedy že by si lidé pořizovali auta jen proto, aby je sdíleli na platformě?

PD – Ano, někteří majitelé zjistili, že to pro ně může být dobrý byznys, mají tak na platformě víc než jedno auto.

JCH – Mohou to být třeba lidé, kteří vždy toužili po nějakém sportovním autě, ale vědí, že by auto nebyli schopni uživit. Nyní ale dostali příležitost, aby si takové auto koupili, jezdili s ním několik dní do měsíce, a zbytek času ho mohou pronajímat. Tím se jim pokryjí náklady a ještě mohou vydělat. Podle statistik víme, že průměrná doba, po kterou majitel využívá svůj vůz, je pouze pět procent času. Proto se snažíme motivovat majitele, aby si tím, že někomu svůj vůz zapůjčí prostřednictvím naší bezpečné platformy HoppyGo, snížili náklady na provoz. Máme spočítáno, že stačí řádově 9 dní v měsíci půjčit vůz, aby se uhradily běžné provozní náklady.

HoppyGo je platforma, která vám nejen umožní jízdu za víkendovým zážitkem v jiném voze, pomůže vám se stěhováním, ale rovněž vám pomůže snížit náklady na provoz vašeho vozu.