Šéf Bohemia Sektu Beránek: Za rostoucí oblibou sektů je vidět i vývoj makroekonomiky

Ondřej Beránek, Bohemia Sekt

Ondřej Beránek, Bohemia Sekt Zdroj: Michael Tomeš, E15

Ondřej Beránek, Bohemia Sekt
Ondřej Beránek, Bohemia Sekt
Ondřej Beránek, Bohemia Sekt
Ondřej Beránek, Bohemia Sekt
Ondřej Beránek, Bohemia Sekt
16
Fotogalerie

Růst ekonomiky a lepší nálada teď pomáhají prodejům šumivých vín podobně jako prodeji aut. Proto se Bohemia Sekt nyní soustředí na víno. „Cítíme velký potenciál investovat právě do vína,“ říká šéf největší tuzemské vinařské firmy Ondřej Beránek.

Před týdnem jste prodali divizi lihovin skupině Stock Spirits a dál se chcete věnovat jen vínu. Je to proto, že se vaší vinařské divizi vede lépe než lihovinám?

Za poslední čtyři roky vzrostly naše prodeje všech kategorií vín téměř o 20 procent. V kategorii sektů a šumivých nápojů dokonce o 24 procent. V tichých vínech to bylo necelých čtrnáct procent. Co se týče sektů, měly na pozitivní vývoj efekt dvě skutečnosti. Zaprvé samotný trh sektů v České republice vzrostl za čtyři roky o devět procent. A na tomto rostoucím trhu se nám za stejnou dobu podařilo zvýšit tržní podíl v maloobchodě z necelých 60 procent až na téměř 70 procent v roce loňském.

Sekt je pro nás barometrem spotřebitelské nálady. Jsem přesvědčen, že za rostoucí oblibou sektů je vidět i vývoj makroekonomiky. Roste spotřebitelská důvěra a nálada lidí a to pomáhá prodeji sektů stejně jako třeba prodeji automobilů.

Video placeholde
Ondřej Beránek, Bohemia Sekt • Michael Tomeš, E15

Bohemia Sekt začal už před několika lety nakupovat vlastní vinice, aby se lépe bránil cenovým výkyvům v době neúrody hroznů. Budete v tom pokračovat?

Nyní se výměra našich vinic blíží k 500 hektarům. To je výrazný nárůst proti minulosti způsobený tím, že jsme v roce 2011 převzali jednoho z našich nejvýznamnějších dodavatelů, Zemědělskou společnost Pálava, nynější Vinařství Pavlov, které vlastnilo 150 hektarů. V posledních letech však také vysazujeme několik desítek hektarů vinic ročně. Zároveň ale klučíme staré vinice, jejichž produkce již není ekonomická. Naším cílem je do roku 2020 dosáhnout alespoň na 600 hektarů. Máme vytipované lokality pro výsadbu a věříme, že této výměry do čtyř let dosáhneme. A tímto cílem samozřejmě nechceme končit.

Rozšíření vinic pomocí další akvizice neplánujete?

Průběžně se o případné příležitosti zajímáme. Ale v tuto chvíli není nic, co by bylo na pořadu dne. Zajímá nás každá příležitost, která se objeví, protože vysazovat nové vinice je hlavně po administrativní stránce čím dál komplikovanější. Akvizice by rozhodně byla jednodušší cestou.

V Evropské unii navíc panuje na vysazování nových vinic kvůli dlouholeté nadprodukci stop stav…

Podle nového systému může stát uvolnit ročně jedno procento produkční výměry vinic, což letos znamená 179 hektarů. Ministerstvo muselo ale opakovaně vyzývat vinaře, aby se o možnost vysadit novou vinici přihlásili. To svědčí o tom, že extrémní zájem o nové výsadby mezi vinaři není.

Je to i z ekonomických důvodů?

Pěstitel, který chce rozšiřovat vinice, musí překonat dvě překážky. První je finanční, pořízení hektaru nové vinice stojí minimálně milion korun. A začne se vám vracet až čtvrtým rokem, kdy vinice začne plodit. Nyní lze přitom na novou výsadbu získat dotaci pouze do sta tisíc korun na vybudování opěrné konstrukce. U starších dotačních programů se dotace pohybovala v řádu 300 až 350 tisíc korun na hektar, což bylo ekonomicky zcela někde jinde.

A ten druhý důvod?

Možná ještě větší komplikací je administrativa s tím spojená. Když chce pěstitel požádat o povolení k nové výsadbě, musí doložit užívací práva k pozemkům. V některých lokalitách přitom máme půdní bloky o velikosti jednoho či dvou hektarů, které mají až osm set různých vlastníků. S každým z nich musíte mít uzavřenu nájemní smlouvu.

Mezi těmito osmi stovkami vlastníků je vždy několik desítek takových, kteří jsou neznámí od převratu v roce 1948. Nemáte šanci se k nim dostat. Musel byste pátrat v archivech, v případě úspěchu iniciovat dědické řízení a jednat s dědici. To je problém téměř neřešitelný. Tyto případy řeší Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jenže trvá třeba deset let, než se nějaká taková záležitost vypořádá. To je v současnosti naše největší bariéra.

Je téměř po sklizni. Jaká bude úroda?

Letošní úrodu nejvíce poznamenaly jarní mrazy, které přišly koncem dubna poměrně intenzivně a opakovaně. Poškození vinic se velmi liší lokalitu od lokality. Jsou místa, kde je poškození téměř neznatelné nebo v řádu jednotek procent, jinde dosahuje poškození až padesáti procent.

I v případě firem Bohemia Sektu?

Ano, i v našem případě. Odhadujeme, že na jižní Moravě se jarní mrazy mohou podílet na poklesu celkové produkce zhruba o dvacet až třicet procent. Počasí révě vinné jinak poté přálo. Neopakovala se sucha z loňského roku, naopak byl po celou dobu dostatek vláhy.

Bude tomu odpovídat nárůst ceny vína v obchodech, tedy o dvacet až třicet procent?

O tolik to určitě nestoupne. Do jaké míry se nižší sklizeň promítne do ceny vína, začneme řešit, až budeme mít všechno pod střechou a spočítáno.

Uplynuly čtyři roky od metanolové aféry. Tržby za lihoviny ještě stále nejsou na úrovni před aférou?

Celkové tržby se jí přiblížily, ale té úrovně stále nedosáhly. My jsme ale paradoxně za poslední čtyři roky v lihovinách narostli o necelé dvě procenta.

Nepřemýšleli jste, že byste zkusili získat nějakou zahraniční značku pro distribuci v Česku, abyste dorovnali pokles?

O začlenění zahraniční značky do portfolia jsme přemýšleli ještě před metanolovou aférou. V roce 2010 jsme totiž po deseti letech ztratili distribuci Cinzana a Campari pro Česko. Hledali jsme tehdy značku podobně silnou, kterou bychom tento výpadek nahradili. To se úplně nepodařilo. Proto jsme se rozhodli soustředit na kategorii sektů a tichých vín.

Podle unie výrobců a distributorů lihovin klesl černý trh během čtyř let po aféře z více než třiceti šesti procent na osm. Může černý trh klesnout ještě níže?

Určitě ano. Podíl černého trhu v Česku se nachází zhruba na průměru EU. Potenciálem pro jeho další omezení je postih domácí destilace lihovin. Nemyslím pěstitelské pálenice, ale to, když si někdo pořídí vlastní přístroj a pak pálí pro svou potřebu. To by mělo být trestným činem.

Ondřej Beránek (44)

Je absolventem Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. V Bohemia Sektu pracuje od roku 1998, nejprve jako finanční analytik, později jako manažer controllingu. V listopadu 2003 byl jmenován do funkce finančního ředitele a zvolen za člena představenstva. Od ledna 2012 je jednatelem a předsedou obchodního vedení firmy.