Šéf Fortuny: Vyšší daně nikoho ze závislostí na hazardu nevyléčí. Tratit bude i stát | E15.cz

Šéf Fortuny: Vyšší daně nikoho ze závislostí na hazardu nevyléčí. Tratit bude i stát

Michal Nosek

Přerušené sportovní soutěže, zrušené turnaje a zavřené pobočky. To vše se letos podepsalo na hospodaření sázkových kanceláří. Politici teď navíc projednávají návrhy na daňové změny. „Ať už se přijme jakýkoli z nich, zasáhne nás negativně. Každý návrh na zvýšení daní je totiž špatný v případě, že mu nepředchází důkladná analýza,“ říká David Vaněk, generální ředitel sázkové kanceláře Fortuna.

V poslanecké sněmovně jsou ve hře tři pozměňovací návrhy, které se týkají zdanění hazardu. Jak je současný daňový systém nastavený?

V poslední době je situace pro firmy v oboru naprosto nepřehledná, což je pro každého podnikatele šílené. Stalo se tady normou, že každý rok na podzim čekáme, s čím politici přijdou v daňové oblasti. Za posledních pět let se daň pro firmy v našem oboru mění již po sedmé, což je asi nejlépe vypovídající. S návrhy na zvyšování daní se přichází překotně. Vezměte si, v jaké jsme právě situaci, že se pár týdnů před koncem roku objeví ve druhém sněmovním čtení tři pozměňovací návrhy. Ať už se přijme jakýkoli, zasáhne nás negativně. Každý návrh na zvýšení daní je totiž špatný v případě, že mu nepředchází důkladná analýza. V České republice se ale v našem případě daň zvedá tak často, že ani není čas nějakou analýzu udělat.

Co by taková odborná analýza měla obsahovat a co by v důsledku přinesla?

Kdyby analýzu někdo opravdu důsledně udělal, tak by v první řadě došel k názoru, že u kursových sázek není prostor ke zvýšení daně tak, aby to v důsledku nebylo kontraproduktivní. Ministerští úředníci a politici by měli při plánech na zvýšení jakýchkoli daní zvažovat více faktorů. Nejde, aby se někdo ráno probudil a nahodile změnil sazbu daně.

Říkáte, že je daňová politika nekoncepční. Můžete tedy nějak popsat konkrétní faktory, které by měly být brány v potaz?

První je srovnání aktuálních daňových sazeb v České republice se sazbami běžnými v ostatních zemích Evropské unie. V Česku jsou již nyní kurzové sázky zdaněny o třicet procent nad evropský průměr. Ten činí 17 procent, my máme 23 procent. Druhou věcí je ekonomický kontext. Například první vlna covidu kurzové sázení zasáhla výrazně. To se dotklo i výběru daní, stát jich od sázkových kanceláří v tu dobu vybral meziročně o 37 procent méně. Poté jsme se sice ve třetím čtvrtletí vzpamatovali ale dnes ve druhé vlně covidu máme znovu zavřené pobočky. Proto si kladu otázku, zda si stát opravdu myslí, že vybere více na daních. Růstem daně by stát fakticky dál rdousil krizí zasažený obor. Třetí důvod, který by měl být před návrhem na zvýšení daně brán v potaz, je podnikatelský. Neustálé zvyšování daní nahrává neoficiálnímu podnikání z daňových rájů. Proto se ani do Česka oficiálně nehrnou žádné zahraniční sázkové kanceláře, pro některé prostě může být lepší působit nelegálně.

Je český trh dostatečně chráněn před ilegálními zahraničními sázkovými kancelářemi?

Pro regulátora, tedy ministerstvo financí, je snazší zaměřit se na domácí firmy, o nichž ví, že nikam neutečou. Místo řešení a pokutování malicherností by ale měla být cílem hlavně ochrana vlastního trhu. Pro příklad, celkový počet blokovaných internetových stránek umístěných na blacklistu v sedmnácti evropských zemích k letošnímu červnu činil 93 623. Meziročně tam přibylo 27 tisíc nově zablokovaných stránek. K tomuto nárůstu ale Česká republika nijak nepřispěla, protože za rok na tuto listinu nelegálních webových domén nepřidala jedinou stránku. Ministerstvo tomu na rozdíl například od Polska, kde Fortuna také působí, nedává prioritu. K minulému pátku tam mají blokováno 12 300 stránek, v Česku bylo zatím zablokováno pouze 121 stránek. Česko je z hlediska aktivního vymáhání a blokace ilegálních stránek na samém chvostu sledované skupiny. Stát by se měl více zaměřit na blokování nelegálních sázkovek, kde daně utíkají ve velkém, než znovu a znovu zdaňovat ty domácí.

V návrhu nového zdanění hazardu se hovoří o daňovém přínosu tří set milionů korun. Vnímáte tuto částku jako reálnou?

Ne, jakékoli zvýšení zdaňování v posledních letech pro státní rozpočet znamenalo pokles výběru daní. Ten i přes opakované zvyšování daňové zátěže stále klesá. Navíc celý sektor, stejně jako řadu dalších, zasáhl covid. Za první pololetí je meziroční pokles daňových odvodů osmnáct procent.  V neposlední řadě se musí vzít v potaz i registr vyloučených osob, který se spouští v prosinci.

Kolik korun letos stát vybral na hazardní dani od sázkových kanceláří a jaký je meziroční pokles?

Určující pro nás a celý sektor je v letošním roce covid, který se fatálně projevil zejména ve druhém čtvrtletí, což se logicky odrazilo právě v odvodu daně. Trh v tomto období odvedl na dani dvě miliardy, zatímco před rokem to bylo 2,5 miliardy, což představuje dvacetiprocentní pokles. A konkrétně kurzové sázky zaznamenaly pokles o celých 37 procent. Navzdory tomu sázkové kanceláře v celém prvním pololetí odvedly státu jen na hazardní dani 800 milionů korun.

Od prosince startuje takzvaný registr vyloučených osob. Podepíše se to nějak na tržbách sázkových kanceláří?

V první řadě je důležité říci, že je zcela správné, aby takový registr fungoval. Podporujeme každou aktivitu, která povede k zodpovědnějšímu hraní. Konkrétní dopad na tržby zatím neznáme, protože registr se spouští až na konci roku. Pokud ale vycházíme z odhadu ministerstva financí, očekává se zhruba desetiprocentní pokles celého trhu, na to naváže i negativní dopad na výběr daně.

Co bude pro člověka uvedení v registru vyloučených osob znamenat?

Rejstřík má sloužit hlavně k ochraně vybraných rizikových skupin, mezi které patří například příjemci některých sociálních dávek, lidé v insolvenci nebo ti, kdo sami o zápis do rejstříku požádají. Jedná se o neveřejný, anonymní informační systém, který zajistí preventivní zamezení přístupu těmto osobám k hraní. Trochu se ale obávám, že řešením pro některé z nich bude přechod na ilegální servery.

To ale bude další ranou pro daňový výběr. Souvisí nějak výše daní s prevencí proti gamblerství?

Pokud se bavíme o prevenci, daních a jejich výši, existuje názor, že daněním lze regulovat negativní dopady hraní. To je ale úplný nesmysl. Důležitý je v tomto směru právě registr vyloučených osob, který pomáhá problémy závislosti řešit mnohem více, než daňová sazba, která otázku závislosti vůbec neřeší. Příliš vysoké daně naopak pomohou jen k tomu, že se firmy stáhnou do ilegality, kde už žádný registr osob, ani ochrana hráčů ze zákona neexistují. V důsledku tak zapláčou všichni. Řada ohrožených hráčů bude hrát dál a ještě si svou situaci zhoršovat, legální sázkové firmy ztratí trh a stát vybere na daních méně.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!