V nejhorším tady všechno necháme a utečeme, říká český podnikatel na Ukrajině

Jan Ottis, jednatel společnosti IPR Aqua

Jan Ottis, jednatel společnosti IPR Aqua Zdroj: Jan Ottis

Ruská invaze na Ukrajinu má obrovské dopady i na tamní životní prostředí. Do jeho obnovy se plánuje zapojit česká firma IPR Aqua, dceřiná společnost Dekonta Holdingu, která se zabývá čištěním vody. Během letošního roku chce nedaleko Lvova zprovoznit vlastní továrnu. Její jednatel Jan Ottis v rozhovoru s e15 mluví o tom, proč se rozhodli podnikat přímo na místě a co vyvažuje rizika, která byznys v zemi zasažené válkou nutně přináší.

Vaše firma měla v plánu otevřít letos na Ukrajině závod na výrobu mobilních úpraven vody. Jak na tom váš projekt je? 

Letos v květnu jsme oficiálně založili naši pobočku ve Stryji poblíž Lvova. Zatím jsme ve fázi, že navazujeme kontakty a hledáme příležitosti na ukrajinském trhu, protože takhle naše obchody fungují. Nejdřív se najde příležitost, udělá se projektová dokumentace a teprve potom se vyrábí. Takže v okamžiku, kdy dostaneme první zakázku, to tam rozjedeme. Kromě mobilních úpraven vody děláme také čistírny vod a chladicí okruhy.

Na jaké klienty se na Ukrajině chcete zaměřit?

Momentálně cílíme hlavně na soukromé subjekty, jako jsou pivovary nebo elektrárny, zkrátka na podniky, které ke svému fungování potřebují upravenou vodu. Očekáváme, že se budeme po skončení války podílet na obnově ukrajinské infrastruktury, proto chceme mít v zemi vlastní výrobní zázemí.

Řada ukrajinských firem se kvůli odvodům do armády potýká s nedostatkem mužských zaměstnanců. Tamní parlament ale v dubnu přijal nový zákon, který měl odchytávání branců na ulicích ukončit. Je už situace v tomto ohledu lepší? Daří se vám shánět pracovní sílu?

Podle mých informací se situace spíš zhoršila. Odvodní komise by například neměla odvádět lidi, kteří jsou důležití pro kritickou infrastrukturu. V praxi to ale prý často chodí jinak. Každopádně nedostatek především technicky vzdělaných lidí, jako jsou třeba stavební projektanti, nesouvisí jen s válečným konfliktem na Ukrajině. Tihle specialisté dlouhodobě chybějí i v Česku, je jedno, jestli sháníte muže nebo ženy.

V posledních dnech chodí z ukrajinské fronty převážně negativní zprávy. Rusové intenzivně bombardují energetickou infrastrukturu po celé zemi. Museli jste kvůli tomu měnit své původní plány?    

Zatím ne, bereme to spíš jako příležitost, protože všechny ty zničené elektrárny budou potřebovat upravenou vodu. Věděli jsme dopředu, do čeho jdeme.

A máte připravený nouzový plán pro případ, že by se válečná situace zhoršila natolik, že byste museli Ukrajinu narychlo opustit?

Ano, to máme, ale výhoda je, že naše výrobní nástroje nejsou příliš drahé. Takže scénář, že tam prostě všechno necháme a utečeme, pro nás není nijak dramatický.

Proč je výhodnější mít továrnu přímo na Ukrajině než tam dovážet zboží z Česka? 

Je to především otázka důvěry. I v Česku, když stavíte úpravnu vody, chcete jako investor vědět, že vaši dodavatelé znají místní normy a zvyklosti. Navíc stále doufám, že to na Ukrajině bude s dostupností zaměstnanců o něco lepší než v Evropské unii.

Vaše mateřská společnost Dekonta se na Ukrajině už dva roky zapojuje do čištění kontaminovaných vodních zdrojů a pozemků. Dokázal byste popsat, jak rozsáhlé jsou ekologické dopady této války? 

Dopady na životní prostředí jsou samozřejmě enormní. Jakákoli munice je plná těžkých kovů a dalších znečišťujících látek. Zároveň tam dochází k velkému organickému znečištění. Od kolegů, kteří působí na hranicích fronty, jsem slyšel, že tam v řekách plavou mrtvoly. Pokud je to pravda, tak je to hrozné. Jiná věc, kterou vím z vlastní zkušenosti, protože jsem na Ukrajinu jezdil už před válkou, je, že i voda, která je na Ukrajině rozváděna ve vodovodech, není z pohledu kvality pitná. Místní obyvatelé to vědí, proto pijí vodu balenou a kohoutkovou využívají jen jako vodu užitkovou. Zkrátka se nedá říct, že by se na Ukrajině běžně dodržovaly předpisy a standardy Světové zdravotnické organizace.

Je tohle něco, co bude muset Ukrajina zlepšit, pokud chce vstoupit do Evropské unie?

Určitě ano. Minimálně v průmyslových zónách to jistě vyžadováno bude. 

Budou nejhůře znečištěné regiony po válce vůbec obyvatelné? 

Vyčistit se dají. Jiná otázka je, zda to bude možné z politických důvodů, na to si netroufám odpovědět. 

Na Ukrajinu v létě pojede už čtvrtá delegace českých podnikatelů. Jsou tuzemské firmy dostatečně aktivní v poválečné rekonstrukci země?

Češi jednoznačně patří k lídrům. Je ale také pravda, že kromě nás, Poláků, Slováků nebo pobaltských zemí se na Ukrajinu moc jiných národů netlačí. Osobně se domnívám, že většina západních firem má strach do toho jít, a nejen kvůli válce. Je to pro ně naprosto nečitelné prostředí.

Jan Ottis

  • Pochází z Jablonce nad Nisou. 
  • Vystudoval obor Teorie a technologie výbušnin na Univerzitě Pardubice, kde získal doktorát. 
  • V minulosti působil například ve společnostech Draslovka Kolín nebo Aquatest. 
  • V současnosti je jednatelem ve firmě IPR Aqua (dceřiná společnost Dekonta Holdingu). 

Jaká je podle vás podpora firem zajímajících se o Ukrajinu ze strany české vlády?

Snaha tady je. Například podnikatelská mise, které jsem se zúčastnil, byla zorganizovaná dobře. Ukrajinci nás opravdu vítali. Takže bych řekl, že vláda vám může pomoci udělat ten důležitý první krok. Pak už je to ale na vás, jak moc se tomu chcete věnovat, to za vás nikdo neudělá.   

Na Ukrajině spolupracujete s další českou společností, výrobcem autodílů Time & Space. Jaké jsou výhody takové spolupráce? Co mají autodíly společného s čištěním vody? 

Hlavní výhoda je, že Time & Space na Ukrajině funguje už několik let a zná dobře místní prostředí. Společnost má kompletní infrastrukturu a sídlí v relativně bezpečné západní části Ukrajiny. Nemuseli jsme tedy hledat místo ani poskytovatele většiny potřebných služeb pro začátek našeho působení v zemi. Poskytli nám výrobní prostory a sdílíme provozní síly, třeba účetní či právní služby. To je pro nás ideální. Spolumajitelka Time & Space Michaela Macharik je navíc ve vedení Ukrajinsko-české obchodní komory, takže když narazíme na nějaký problém, víme hned, kde se zeptat.

Máte v IPR Aqua nějaké další zahraniční plány kromě Ukrajiny?

Snažíme se rozšiřovat naši výrobní základnu. Přemýšlíme, že bychom tak do dvou let otevřeli pobočku v Německu. Jinak působíme převážně v Česku. Teď například děláme projekt pro zoo v Liberci, kde budeme recyklovat vodu ze zvířecích výběhů.