Byznysmen Luděk Kostka z Velimi na Kolínsku vyrostl z regionálního podnikatele v jednu z nejvýraznějších postav českého stavebnictví. V byznysu je sice už čtvrt století, rozhovor však poskytl poprvé až deníku E15. Mimo jiné o obviněních z manipulací se zakázkami. „Dnes je ve stavební branži obviněna spousta lidí i firem. Nemyslím si ale, že by byl obor na tom skutečně až tak, že by si měl zasloužit tolik pozornosti od vyšetřujících a dozorujících orgánů,“ říká majitel Geosan Group.
Jak se za čtvrt století vašeho působení na trhu stavebnictví proměnilo?
Stavebnictví mělo na začátku devadesátých let ještě socialistický charakter. Zakázky se tehdy získávaly úplně jiným způsobem, nesoutěžilo se. Zákony se vyvíjely až postupně. Ze začátku bylo mnohem jednodušší dosahovat zisku a získávat zakázky, když jste měl informace, jaké kontrakty budou vypsány. Postupně se situace přitvrzuje, až tu máme evropský standard. A je to velmi tvrdé.
Stavebnictví tedy zažívá drsné časy?
Za celé odvětví se to nedá tvrdit. Máte tu pozemní stavitelství, pak silnice a železnice, máte průmyslové nebo ekologické stavby. Dá se říci, že každý z těchto segmentů měl období, kdy to měl jednodušší a kdy složitější. Záleží také na množství zakázek, které na trhu jsou.
Kde se bijete s konkurencí nejvíce?
Pokud se bavíme o silničním stavitelství, měla by to být priorita, ale dneska je tam paradoxně největší boj o získávání zakázek. Je tu historicky dost firem, které se tím zabývaly, a zakázek není tolik. Takže firmy hodně bojují a zuří cenová válka. Dnes se zakázky v silniční výstavbě vyhrávají za padesát až šedesát procent předpokládané ceny.
Mým osobním názorem je, že firmy, které jdou takto pod náklady, budou mít nakonec s těmito stavbami velké potíže. Ceny lidské práce a materiálů jdou nahoru, takže není důvod, proč by se situace těchto firem měla zlepšit. Projekty jsou navíc nadlouho, většinou dva tři roky.
Z rozpoutání cenové války na silnicích se viní také nástup zahraničních společností do českých infrastrukturních zakázek. S Geosanem jste díky ceně vyhráli opravu jednoho úseku D1 v konsorciu s italskou a kazašskou firmou. Nemáte tedy i vy podíl na cenové válce?
To si nemyslím. Neřekl bych, že v celé věci hraje spojování se zahraničními firmami významnou roli. Byla podstřelena řada tendrů, kde vůbec žádné zahraniční společnosti nebyly. Myslím tím Řeky, Turky nebo Italy, kteří jsou s námi na D1.
Co sem zahraniční stavební podniky najednou přivedlo?
Byl to balík zakázek za padesát miliard korun, který byl dán na trh. To přitáhlo pozornost většího počtu subjektů.
Jaký byl váš motiv pro spojení s Italy a Kazachy na D1?
Chtěli jsme v této zakázce podat nabídku, ale nedisponujeme potřebnými referencemi a určitými kapacitami, jako je například pokládka betonového krytu. Jelikož jsme nenašli partnera v České republice, museli jsme se podívat do zahraničí. Co se týče našich italských partnerů, máme s nimi uzavřenou dlouhodobou smlouvu o spolupráci.
Takže s nimi budete podávat nabídky také v dalších soutěžích?
Určitě to není naše poslední zakázka. Kvalifikovali jsme se do několika soutěží, co se týče balíku infrastrukturních staveb. Nabízeli jsme jich několik, ale bohužel jsme neuspěli. Nebyli jsme schopni dát tak nízké ceny, abychom zvítězili.
Znamená to, že Geosan hodlá být aktivnější v infrastrukturních stavbách?
Naším dlouhodobým záměrem je práce na všech segmentech stavebnictví. V pozemním stavitelství, silnicích, kanalizacích, ekologii. Snažíme se nestát jen na jedné noze.
Slibujete si ještě něco od likvidace ekologických zátěží?
Je známo, že ekologických škod v rámci podniků je ještě spousta. Dnes se v této oblasti řeší dva typy zakázek. Jedny vyhlašuje ministerstvo financí, ve druhé oblasti přes evropské fondy vyhlašuje ministerstvo životního prostředí projekty na likvidaci starých ekologických zátěží.
Geosan byl dlouho probírán kvůli pochybnostem o vašem způsobu likvidace ropných lagun v Ostravě. Udělali jste nějakou chybu?
Tento projekt jsme ukončili a dál v něm nefigurujeme. Je to největší a nejsložitější likvidace ekologických škod v České republice. Jestli tato zakázka něčím utrpěla, tak politickými vlivy. Vměšovali se do toho lidé, kteří o tom odborně nevěděli vůbec nic. To této zakázce velmi uškodilo.
Námi nastavené řešení likvidace kalů bylo nejekonomičtější a nejekologičtější. Jsem o tom na 99,99 procenta přesvědčený. Řešili jsme to tak, že jsme kaly smíchali s vápnem, produkty se pak pálily v cementárně. Z odborného hlediska je tento postup nejekologičtější. I spalovna nebezpečných odpadů je na tom hůře. Bylo to nejlepší řešení. Vše se navíc neustále měřilo a monitorovalo. Kvůli medializaci nebyla nikdy žádná zakázka v ekologických zátěžích pod větším dohledem.
Čí politické zájmy se střetávaly kolem ostravských lagun?
Vždy přišla nová politická garnitura a myslela si, že je to nějaký obrovský byznys. Aktuálně likvidaci kalů v Ostravě dělá firma Ave. Je to odborná společnost a věřím tomu, že tam uspěje. My jsme tenkrát dojeli na to, že jsme nabídli nízkou cenu, protože jsme nevěděli, jak se bude trh vyvíjet.
Než jsme vyvinuli řešení, tak se upravily zákony takovým způsobem, že šlo ekonomicky všechno proti nám. Proto jsme s tím měli potíže. Tunu kalu jsme likvidovali asi za 2600 korun. Dneska to likviduje Ave za 4500 korun za tunu. Takže náš hlavní problém tam byla cena. Všechno ostatní kolem byla jen nepodstatná omáčka.
Byla to pro vás nakonec zisková zakázka?
Ne. Prodělali jsme asi sto milionů. Přitom to bylo prezentováno tak, že pro naši firmu to je obrovský byznys.
Kam Geosan strategicky směřuje? Znamená příchod nových manažerů od konkurence ofenzivu?
Je nás více vidět. Obměnili jsme personál, přišli k nám klíčoví lidé se zkušenostmi z nadnárodních korporací. Chceme společnost přetvořit na moderní evropskou firmu, která má zpracované všechny systémy tak, abychom byli schopni podnik efektivně řídit a být úspěšní na trhu.
Máme zavedený solidní řídicí systém, dosáhli jsme prověrky Národního bezpečnostního úřadu na stupeň důvěrné, zavedli jsme criminal compliance program s etickým kodexem. Rádi bychom se vrátili na obrat kolem pěti miliard ze současných 2,5 miliardy. To je náš střednědobý cíl.
Trh hodně překvapil vstup Geosanu do tendru na společnou firmu s pražským dopravním podnikem, jejímž cílem bude vykupování pozemků a zástavba kolem stanic metra D. Znamená to, že máte větší ambice i jako developer?
Další společností, kterou ovládám, je Geosan Development. A protože tato zakázka má znaky developerské činnosti, tak jsme se rozhodli podat nabídku. Uvidíme, jak se celý tento tendr bude vyvíjet.
Jak daleko tendr je?
Jsme ve finální části podání nabídek. Co vím, jsme tam tři uchazeči.
Máte šanci?
Penta a Karlín Group jsou sice velcí hráči a zadavatel hledá strategického partnera, my však umíme nabídnout významné zkušenosti s výkupem pozemků i s rozvojem stanic. Proto si myslím, že šanci máme.
Bez ohledu na to, jak tento tendr dopadne, budete posilovat developerskou větev?
Geosan Development funguje nezávisle na Geosan Group. Má své projekty, žije si vlastním životem. Stále však pracujeme na nových akvizicích, i když doba nákupům pozemků příliš nepřeje. Představy vlastníků jsou velké. Souvisí to se situací na trhu s byty.
Vaše jméno se často objevovalo v souvislosti s různými kauzami zmanipulovaných veřejných zakázek. Jaké to pro vás mělo důsledky?
Co se týče Tender Group, tak to je uzavřená kapitola. Před pěti šesti lety jsme s kolegou dostali osvobozující rozsudek. Co se týče Národního hřebčína Kladruby, kauza stále probíhá. Nás jako Geosan Group se ale netýká. Byla tam sice obviněna právnická osoba, ale je to někdo jiný než Geosan Group.
Proč je stavebnictví tolik v hledáčku vyšetřovatelů a státních zástupců?
Dnes je ve stavební branži obviněna spousta lidí i firem. Nemyslím si ale, že by byl obor na tom skutečně až tak, že by si měl zasloužit tolik pozornosti od vyšetřujících a dozorujících orgánů. Spíš to patří k současnému období. Každý si myslí, že ve stavebnictví vyděláváme neuvěřitelné peníze, všechno je zkorumpované. Stavebnictví je významný obor v rámci ekonomiky, ale trpí tím, že nemá váhu jako jiné obory.
Nevyděláváte snad pěkné peníze?
Mě takový pohled na stavebnictví netěší. Že je to banda korupčníků, která získávala zakázky podvodem. Ale ono to tak není. Když se podíváte na výsledky jednotlivých společností, tak při srovnání s jinými obory jsou na tom výrazně hůře. Pokud si například vezmu, že plzeňská Škodovka má deset procent zisku, tak stavební firmy této míry zisku rozhodně nedosahují. Bavíme se o dvou třech procentech. Co je na tom korupčního? Že máme dvě tři procenta? Oblasti typu měkkých technologií nebo IT zakázky mají určitě větší zisky.
Chcete říci, že zakázky se nikdy nemanipulovaly?
Celá společnost prochází vývojem a musí si jím projít. Víme všichni, že tu byli lidé, kteří byli schopni ovlivňovat zakázky. S pravidly, která tu byla, jsem nikdy nesouhlasil, protože si myslím, že by to takto probíhat nemělo. Snaha ovlivňovat zakázky je asi na celém světě. Představy těch lidí byly neúměrné možnostem. Celkem je to ve stavebnictví pohyb ode zdi ke zdi.
Kdy to za čtvrt století Geosanu bylo nejdivočejší?
Do toho se moc pouštět nechci. V roce 2002 na mě někdo vystřílel celý zásobník ze samopalu. Pak mi taky někdo hodil přede dveře plastový granát. Kolegovi zapálili auto. Nebylo to hezké období. Se stavebnictvím to však nemělo vůbec nic společného.
Kdo na vás střílel?
Policie to řešila a nedošla úspěšně do cíle. Když to zjednoduším, někdo měl pocit, že máme peníze, a že bychom se o ně měli podělit. Byli jsme vydíráni, nechtěli jsme přijmout určité nabídky, ale víc bych se k tomu nechtěl vyjadřovat. Je to pro mě historie.
| Před rokem 1989 působil v podniku Geoindustria. Do podnikání se pustil hned po sametové revoluci, kdy se společníky založil společnost Geosan. Aktuálně je jejím jediným majitelem. Geosan má v současnosti stavební kontrakty například s developerskými divizemi skupin J&T a KKCG, staví ve Fakultní nemocnici Plzeň nebo v nemocnici v Uherském Hradišti. Vedle byznysu je dlouhé roky také komunálním politikem ve Velimi na Kolínsku. |
