Za pět let můžeme být ve světové špičce, říká Hanák. Chce znovu kandidovat do čela Svazu průmyslu | E15.cz

Za pět let můžeme být ve světové špičce, říká Hanák. Chce znovu kandidovat do čela Svazu průmyslu

Ondřej Souček

Ondřej Souček

Česká republika může patřit mezi 20 nejvyspělejších zemí světa, věří prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. „Domnívám se, že v horizontu tří až pěti let je to reálné,“ říká Hanák, který se teprve nedávno rozhodl, že v květnu bude už potřetí kandidovat do čela svazu.

V květnu proběhnou volby do prezidia svazu. Už víte, zda budete usilovat o znovuzvolení?

Ano, rozhodl jsem se, že nakonec znovu kandidovat budu. Ale víc k tomu říkat nebudu.

Víte, jaké budete mít protikandidáty?

Kandidatury se uzavírají 12. února, takže v tuto chvíli k tomu skutečně nemohu víc říci.

Dobře, přejděme tedy k činnosti svazu. Jak z pohledu podnikatelů hodnotíte loňský rok?

Rozhodně pozitivně. Přestože jsou osmičkové roky až na výjimky spíše chmurné, hodnotím loňský rok jako úspěšný. Svaz stejně jako republika oslavil stoleté výročí, a co je také důležité – dařilo se i ekonomice. V životní úrovni se díky tomu nadále přibližujeme Západu. Samozřejmě tu máme stále několik úkolů, které je potřeba udělat, abychom na tom byli ještě lépe.

Můžete být konkrétní?

Už před dvěma lety jsem za svaz vyhlásil, že chceme, aby se Česko dostalo do dvaceti nejvyspělejších zemí na světě. K tomu je ale potřeba zlepšit dopravní infrastrukturu, zrychlit digitalizaci a schválit nový stavební zákon, který by urychlil proces stavebního povolení. Nutností pak je samozřejmě i stabilní vláda.

100 let průmyslu: Český kapitál je už velký, jeho váha v průmyslu poroste

Česko je nyní podle různých statistik kolem 35. příčky. Kdy chcete cíle dosáhnout?

Domnívám se, že v horizontu tří až pěti let je to reálné.

Za ty uplynulé dva roky se toho ale v té oblasti, o které mluvíte, mnoho nezlepšilo. Například počet nově otevřených kilometrů dálnic byl loni na minimu.

Já na rozdíl od pana premiéra Andreje Babiše a pana ministra dopravy Dana Ťoka mám rád, když se říká pravda, a nelíbí se mi, když někdo zpochybňuje oficiální čísla nezávislých státních institucí, jako jsou Nejvyšší kontrolní úřad a Bezpečnostní informační služba. Takže bohužel s vámi musím souhlasit, že za loňský rok se otevřely jenom čtyři kilometry.

Podobně problematicky se jeví i nový stavební zákon, který se slibuje už několik let.

Tady ovšem vnímám určitý pokrok. Materiál návrhu už je připravený a 22. ledna máme poslední poradu, kde budeme řešit vnitřní připomínky. Poté se už návrh zveřejní k mezirezortnímu připomínkovému řízení.

Znamená to, že na stavební povolení bude konečně potřeba jen jedno razítko, jak se slibuje?

Ano, součástí novely bude vytvoření centrálního stavebního úřadu. Takže v praxi to bude tak, že žadatel si celé povolení vyřídí na jednom místě. Samozřejmě uvnitř úřadu bude ten administrativní proces složitější.

Od kdy by měla být novela účinná?

Když vše půjde, jak má, tak přání předsedy vlády je, že od prvního ledna 2021. Odborná komise odhaduje o rok později.

To ovšem nevypadá, že bychom cíl dostat se mezi 20 nejvyspělejších zemí světa mohli splnit ve zmíněném termínu…

Já tomu věřím. Za pět let se dá udělat obrovský kus práce, ale platí i podmínka, že si vláda udrží důvěru do konce volebního období.

Vláda ale zároveň schvaluje i zákony, které jdou proti zájmu podnikatelů. Jak vnímáte například zrušení karenční doby, které neschválil Senát a vrací se zpět na plénum Poslanecké sněmovny?

Nám se návrh samozřejmě nelíbí. Vládě i odborům jsme vysvětlovali, proč firmy karenční dobu chtějí, předávali jsme jim tvrdá data opřená o výpočty nákladů, zkušenosti při zavádění, přehled zemí, které běžně karenční dobu využívají. Zrušení karenční doby se ale diskutovalo čistě politicky, byl to klíčový požadavek sociálních demokratů ke vstupu do vlády, takže se ukázalo, že s tím za zaměstnavatele nemůžeme mnoho dělat. Zákon se téměř jistě schválí. Firmy tento krok bude stát podle MPSV zhruba 5,1 miliardy korun ročně. Pro velkou část úspěšných firem je zrušení karenční doby velká ztráta a pokud ho vykompenzují zrušením sick days, prodělají na tom i poctiví zaměstnanci.

Češi si z průmyslových ikon nejvíce cení značky Baťa

Zákon by měl být účinný už od července tohoto roku. Věříte, že se do té doby stihne zavést elektronická neschopenka?

Zavedení elektronické neschopenky je pro nás klíčové, obávám se ale, že ji ministerstvo práce a sociálních věcí nestihne dříve než v lednu příštího roku. Takový termín by byl pro nás ještě přijatelný, pakliže by se ale spuštění posunulo dál, jednoznačně bychom to vnímali jako prohru vlády.

Jak se díváte na návrh novely zákona o investičních pobídkách, kterou má projednávat Poslanecká sněmovna?

Nikdo už naštěstí nechce, aby se vyplácely investiční pobídky v takové míře jak v době krize, kdy bylo cílem podpořit projekty, které by zaměstnaly co nejvíce lidí. Dnes už tato politika nedává smysl. Druhým aspektem ale je, že si státy v investičních pobídkách konkurují, aby přilákaly investory, takže tady nějaká podpora zkrátka být musí. Nově by tak pobídky měly dostat už jen ti, kteří dokážou vyrábět produkt s extrémně vysokou přidanou hodnotu, například nanotechnologie. Zároveň si ale nemyslíme, že by vláda měla projekty vyhodnocovat případ od případu, ale měli by to dělat odborníci, například různé svazy, vysoké školy a podobně, což v materiálu není.

Přejděme k ekonomice. Množí se názory, že se tentokrát už skutečně blíží recese. Jaké jsou vaše odhady vývoje ekonomiky?

Odhadujeme, že růst bude letos pomalejší, zhruba tři procenta. Nejsme tedy tak skeptičtí jako OECD, která nedávno zveřejnila prognózu, podle níž tuzemská ekonomika poroste jen o 2,2 procenta. Zároveň si ale uvědomujeme, že především menší a střední podniky budou čím dál víc čelit rostoucím nákladům, ať už energetickým nebo mzdovým. K tomu je potřeba přičíst, že se začínají zvedat úroky, které firmám zdražují investice. Ty jsou dnes přitom potřeba víc než kdy jindy, protože musíme urychlit proces digitalizace a robotizace, aby nám neujel vlak.

Jak si v této oblasti české firmy zatím vedou?

Nedávno jsem si přečetl článek s daty OECD, podle kterých jsme nad světovým průměrem. Zatímco průměrná země má zhruba 74 robotů na deset tisíc zaměstnanců, v České republice to je 101. Nutno ale dodat, že Jižní Korea má robotů na stejný počet zaměstnanců 631. Když si navíc uvědomíme, že naše ekonomika patří k vůbec nejprůmyslovějším, tak to zas takový úspěch není. Mám ale i zprávy o tom, že v praxi firmy kolikrát nemohou toho správného robota sehnat, protože nejsou dostatečné výrobní kapacity firem, které je vyrábějí.

Jak se digitalizace dotkne běžného občana?

Nejpozději do 15 let bude spolupráce s umělou inteligencí extrémně pokročilá. Očekávám, že následující změny budou ještě mnohem dramatičtější a rychlejší než ty, které přinesly například osobní telefony. Jsem přesvědčený, že do roku 2030 budou bez problémů jezdit metra i tramvaje bez řidičů a ve skladech nebudou potřeba téměř žádní pracovníci. Změny na pracovním trhu se dotknou každého, ale věřím, že práce se pro člověka najde zase jinde.

Firmy si stěžují na nedostatek lidí, přesto bychom měli příští rok růst o 3 procenta

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!