Zájem byznysu o Indii rostl, teď se počítá s bankroty, říká šéf kanceláře CzechTrade v Bengalúru

Ivan Kameník, ředitel kanceláře CzechTrade v indickém Bengalúru

Ivan Kameník, ředitel kanceláře CzechTrade v indickém Bengalúru Zdroj: CzechTrade

V Indii má pandemie koronaviru největší dopad na ty nejchudší.
V Indii má pandemie koronaviru největší dopad na ty nejchudší.
V Indii má pandemie koronaviru největší dopad na ty nejchudší.
V Indii má pandemie koronaviru největší dopad na ty nejchudší.
V Indii má pandemie koronaviru největší dopad na ty nejchudší.
14
Fotogalerie

Pandemie koronaviru ničí byznys i ve druhé nejlidnatější zemi světa Indii. To nejhorší ale zřejmě teprve přijde. „Majitelé malých a středních firem bohužel hovoří až o úplném krachu. Nemají jistou finanční podporu, nevědí, zda budou moci dodat rozpracovanou výrobu zákazníkovi a zda či kdy se jim vrátí pracovníci,“ říká v korespondenčním rozhovoru pro deník E15 šéf kanceláře agentury CzechTrade v jihoindickém Bengalúru Ivan Kameník.

V úterý 24. března nařídil indický premiér Naréndra Módí kvůli koronaviru úplný zákaz vycházení na 21 dní. Jak na zákaz Indové reagovali?

Zatímco v Číně, USA nebo v Evropě probíhal urputný boj s tímto onemocněním, Indie si žila jaksi mimo tuto realitu, jako by si možné riziko nikdo nepřipouštěl. Záhy se však situace změnila. Vesměs je toto nařízení respektováno.

Zákaz pro celou Indii zahrnuje i pozastavení veškeré výroby s výjimkou potravin a léčiv a zákaz vycházení s omezenou možností nákupu potravin. I zde došlo k vykupování zboží, k vládním restrikcím cen a k omezení prodávaného množství potravin v maloobchodu, k zastavení mezinárodních i domácích letů i veškeré dopravy mezi svazovými státy i zahraničím. Pochopitelně se nekonají kulturní akce a náboženské obřady.

Jak na takový zásah reagoval byznys?

Tento stav asi nejvíce znepokojuje podniky, jelikož se zatím mluví pouze o jejich možné podpoře, ale podnikatelská komunita žádá více. Centrální vláda se chce dohodnout na výši podpory obyvatel a podniků.

Nejdříve by šla pomoc sto milionům chudých občanů formou připsání určité částky na jejich účty. Indie se dlouhodobě a poměrně úspěšně snaží o zakládání bankovních účtů u velmi chudých skupin obyvatelstva. Dále se diskutuje o stimulačním balíčku vládních výdajů na podporu především menších podniků.

Zatím bylo zdejší centrální bankou oznámeno, že stávající finanční rok bude prodloužen do třicátého června namísto jednatřicátého března. Pracuje se i s verzí osvobození firem od platby daní, respektive prodloužení lhůty pro platbu daně z příjmu.

Vláda připouští, že i pokud se podaří zabránit šíření nákazy a černé scénáře nebudou naplněny, dojde k významnému poklesu výkonu ekonomiky Indie s dlouholetými následky ve všech oblastech hospodářství.

Čelí firmy zásadním výpadkům příjmů?

Mám možnost komunikovat především s firmami ze státu Karnátaka. Většina mně známých firem jsou podniky z kategorie malých a středních. Jejich majitelé nebo manažeři bohužel hovoří až o úplném krachu firmy. Jednak pochopitelně zatím nemají jistou finanční podporu vlády, nevědí, zda budou moci dodat již rozpracovanou výrobu konečnému zákazníkovi a zda či kdy se jim vrátí pracovníci.

Zatím ale stále platí stav, kdy podniky nepracují a všichni čekají na 14. dubna, kdy se rozhodne o případném prodloužení uzavření země. Většinou ale firmy nemají dostatek kapitálu, aby toto období překonaly bez větších problémů.

Jaký je dopad na české firmy?

Zatím je opravdu příliš brzo na komplexní hodnocení. Samy indické firmy se teprve zařizují podle zavedených opatření a očekávají zmíněné stimulující vládní balíčky. Z okruhu mně známých indických firem se dovídáme, že situace je nepřehledná a rozhodně je nutné počítat s hlubokými dopady na firemní život včetně možných bankrotů a zavírání podniků v důsledku nedostatku kapitálu a zakázek.

Na co se zaměřuje vaše kancelář v Karnátace?

Především na nové technologie. Slouží tomu i dnes kapacitně obsazený inkubátor pro začínající české firmy. Vedle tohoto projektu se připravuje i projekt poskytující výrobní a výzkumné prostory pro české firmy v průmyslové zóně blízko Bengalúru. Agentura CzechTrade sídlí v Bengalúru v objektu, který si pronajímá od honorárního konzula České republiky pro stát Karnátaka.

Byly zde zřízeny kancelářské prostory pro české firmy, které teprve na indický trh vstupují a mají možnost zde využít zázemí. Projekt nese název Český podnikatelský inkubátor, je provozován indickou firmou, ale odbornou pomoc firmám poskytuje CzechTrade a Asociace malých a středních podniků ČR. Od roku 2018 služby využilo pět firem, zájem o projekt nadále trvá.

Přibývalo českých firem, které se do Indie vydávaly podnikat, než vypukla pandemie?

Za poslední dva až tři roky je zájem o Indii větší. Příznačné je, že se o trh pokoušejí i menší firmy, které si to vyzkoušely již v jiných částech světa a po Indii pokukují jako po trhu s velkou perspektivou. Výrazný růst zájmu o indický trh je ze strany menších firem z IT, které se sem chtějí dostat se svými aplikacemi.

To však není jednoduché, protože místní trh produkuje ohromné množství vlastních IT produktů. Indie hodně podpořila i startupové firmy. Ty se nyní prosazují na domácím trhu a úspěšně expandují mimo Indii.

Jaká je nejsnazší cesta vstupu na indický trh?

V prostředí vládního programu Make in India minimálně finalizovat českou výrobu na indickém území a využívat tak možnosti účastnit se místních tendrů, které jsou jak na vládní úrovni, tak i v rámci velkých podniků.

Založit zde firmu není složité, celý proces zabare nanejvýš dva měsíce. Indie také snížila v závěru loňského roku daně z příjmu právnických osob ze třiceti na dvacet dva procent. Nově vzniklé subjekty po prvním březnu budou platit daň pouze ve výši patnácti procent.

Chceme v Bengalúru otevřít výrobní a kancelářské prostory pro více českých firem a pomoci jim tak ve fázi zahájení výroby v Indii. Tento projekt byl pojmenován Český průmyslový klastr a participují v něm CzechInvest, Asociace malých a středních podniků ČR a CzechTrade.

Které oblasti podnikání byste českým firmám doporučil?

Rozhodně se jim vyplatí angažovat se v obranném průmyslu, sektoru potravinářských technologií a zcela určitě ve zdravotnictví.

Jaká fáze je pro úspěšnou expanzi do Indie nejtěžší a jaká nejdražší?

Před několika lety platilo, že založení firmy v Indii je komplikovaný byrokratický proces. Toto však již patří minulosti. Založení firmy se musí ujmout místní právní kancelář, její odměna je však většinou vyšší než v ČR, hovoříme o desítkách tisíc korun.

Pokud je česká firma schopna včas dodat veškeré potřebné dokumenty, nechala si vysvětlit proces založení firmy a uvědomí si, že indické právo je v mnohém jiné než naše, pak je doba založení závislá již jen na aktivitě indického právníka, který proces založení vede. Potřebná povolení a zápisy do registru se pak vejdou do již zmíněné doby.

Jako nejtěžší fázi považuji výběr partnera, pokud si česká firma přímo nezakládá vlastní firmu bez účasti indického subjektu. Partner může pomoci se vstupem na trh, ale na druhé straně je nutno počítat s jeho postavením na trhu, kapitálem a zcela určitě je nezbytné si partnera nechat prověřit.

Zklamání právě z partnerova přístupu k podnikání jsou častým důvodem ukončení činnosti firmy. Nejdražší asi bývají náklady na pracovní sílu: pokud využíváte lokálních výkonných obchodních zástupců nebo kvalitních manažerů, pak je běžné, že jsou dražší než v Česku.

Jak byste charakterizoval Bengalúru, kde vaše kancelář začala v roce 2018 fungovat?

Je to nejrychleji se rozvíjející město v Indii, jehož prudký rozvoj započal okolo roku 2000. Město se vypracovalo na centrum leteckého, farmaceutického nebo obranného průmyslu. Dominuje v IT průmyslu, což je obecně známo v celém světě, a to nejenom díky přítomnosti firmy InfoSys. Bengalúru bylo již před desetiletími základnou přesného strojírenství a výroby obráběcích strojů díky své poloze a klimatickým podmínkám. Postupně se zde soustředila i vysoce kvalifikovaná pracovní síla.

Jihoindický stát Karnátaka není jenom Bengalúru, ačkoliv právě toto město ztělesňuje všechny atributy rozvoje Karnátaky a září jako příklad hospodářského rozvoje Indie posledních dvaceti let. Karnátaka je stát, kde se setkáváme s historickými památkami, kulturou moderní i navazující na kulturní tradice regionu, ale především to je synonymum moderního a inovativního průmyslu s ohromnými zdroji kvalifikované pracovní síly.

Čím může Karnátaka lákat zahraniční firmy k tomu, aby do zdejšího relativně hodně specifického prostředí expandovaly?

Karnátaka již není pouze bengalúrské IT centrum označované jako indické Silicon Valley. Ekonomika státu Karnátaka je čtvrtou největší v Indii, roste okolo devíti procent ročně. Region je spojen silničním i železničním koridorem s Bombají na severu a s megacity Čennaí na východě.

V okolí Bengalúru rostou průmyslové zóny jako houby po dešti. Dnes si již Indie uvědomuje dopady průmyslu na životní prostředí a zcela nekompromisně povoluje průmyslovou výrobu pouze mimo občanskou zástavbu, takže i bydlení a trávení volného času je i pro zahraniční pracovníky příjemné.

Bengalúrské letiště Kempegauda je třetím nejvytíženějším v Indii, ačkoliv Bengalúru je až šesté největší indické město. To svědčí o mezinárodním propojení Bengalúru a zájmu zahraničních firem o působení v oblasti.

Jak je to s cenou zdejší pracovní síly?

Je poloviční v porovnání s čínskou a o patnáct procent levnější než v jiných indických rozvinutých průmyslových oblastech. Karnátaka si je vědoma potřeby vysoce kvalifikované pracovní síly nezbytné pro další rozvoj: ve státě působí 44 univerzit především technického a ekonomického zaměření a více než 240 středních škol technického směru poskytuje technicky vzdělané pracovníky.

Kolik průměrně vydělávají pracovníci ve vámi zmiňovaném obranném průmyslu, ve zdravotnictví a v potravinářských technologiích?

Ve státě Karnátaka je aplikován pěti- až šestidenní pracovní týden, státní firmy většinou pracují pět dnů v týdnu. Pracovní doba je maximálně devět hodin denně s tím, že během týdne by neměl být překročen rozsah 48 hodin.

Variabilita mezd je vysoká, záleží na vyjednávání, délce praxe, poptávce a na dalších faktorech pracovního trhu. Pro ilustraci uvedu minimální měsíční mzdu několika profesí: nekvalifikovaný dělník čtyři tisíce korun, pokladní 4500, obráběč kovů osm tisíc, svářeč osm až deset tisíc, obchodní zástupce malé firmy dvanáct tisíc, strojní inženýr patnáct tisíc. Běžně jsou mzdy pětinu nad stanoveným minimem.

Podívejte se také na snímky z indických ulic v době boje s koronavirem: