Rozšíření koronaviru v Číně oslabilo tamní podniky i s nimi spolupracující české firmy. „Některé tuzemské společnosti nemohou dostát svým závazkům, z čehož jim plynou vážná rizika. Čínští zástupci navíc občas zneužívají situace, kdy malá česká firma deset tisíc kilometrů daleko neví, co se opravdu děje,“ říká ředitel čínského regionálního centra agentury CzechTrade Aleš Červinka. Telefonický rozhovor poskytl deníku E15 přímo z Číny.
Jak úřady a obyvatelé zvládají nynější potíže?
Na to, jak vážná situace je, ji země zvládá poměrně dobře. Díky centralizovanému vedení i disciplinovanosti lidí, kteří přijímají vládní a bezpečnostní nařízení s respektem, se daří problém kočírovat na úrovni, jež není katastrofická.
Do jaké míry narušuje nynější situace obchod mezi čínskými a českými firmami?
Zpomalení obchodu je znatelné. Jelikož koronavirus přišel v době kolem Nového čínského roku, potíže zaznamenaly hlavně firmy, které nebyly předzásobené a nyní čelí problémům s přerušením dodavatelských řetězců. Největší potíže mají malé a střední firmy, které se orientují na služby nebo mají více úvěrů či potíže s cash flow. Naopak nejmenší problémy mají státní firmy řízené vládou. Ta se postarala, aby většina státních podniků již otevřela. Například v oblasti jižní Číny asi devadesát procent firem požádalo o znovuotevření provozů. V tomto týdnu by se mohla více než polovina těchto firem pomalu rozjet.
Co proto musejí udělat?
Musejí oficiálně požádat místní samosprávy o povolení ke znovuobnovení své činnosti a zavést různá protivirová opatření, například vyhradit izolační místnost pro zaměstnance s horečkou, zabezpečit zaměstnance maskami nebo dezinfekcí na každém pracovišti. Je ale otázka, zda se najde dost pracovníků pro obnovu provozu, řada z nich musí stále pobývat v karanténě. Problémy byly například v přístavech, kvůli povinné dvoutýdenní karanténě chyběli rejdaři, lidé na celní správě či v logistice. Pokud je to jen trochu možné, vláda doporučuje firmám, aby své pracovníky nechaly pracovat z domova, což velká část lidí pracující v kancelářích využívá.
Předpokládám, že pro řadu podniků může delší narušení dodavatelských řetězců znamenat i existenční riziko. Dostává se jim podpory od čínské vlády?
Záleží na jejich ekonomickém zdraví. Vláda má připravené finanční balíčky na podporu firem postižených epidemií. Veškerým státním podnikům, které mají dodavatelské vztahy s malými a středními soukromými firmami, nařídila, aby tyto firmy podpořily například prodloužením splatnosti faktur, nepřerušenými dodávkami materiálu a podobně.
Čínské společnosti mohou požádat o vládní pobídky formou snížení daní, mohou také žádat o snížení úrokové sazby na úvěry u bank. Banky dostaly doporučení od vlády, aby malým a středním firmám prodloužily splátkový kalendář nebo snížily splátky. Koneckonců je v zájmu vlády, aby byla výroba obnovena co možná nejdříve. Firmy postižené epidemií mohou rovněž požádat o vratku zaplaceného sociálního pojištění pro případ nezaměstnanosti. Firmy se ale musejí zavázat k tomu, že nebudou propouštět. Cílem vlády je zamezit hromadnému propouštění, a tím i potenciálním sociálním nepokojům.
Najdete i další příklady podpory?
Pokud jsou firmy v nájmech ve státem vlastněných budovách, je možné požádat za únor a polovinu března o zrušení nájmu. U komerčních nájmů vydala vláda doporučení majitelům objektů, aby nájemné pokud možno snížili.
Snaží se úřady primárně zastavit šíření nákazy, nebo chránit obchod a politickou reputaci?
Jednotlivé samosprávy či místní vlády mají celoročně nastavené ekonomické i environmentální cíle. Do toho jim centrální vláda nařídila přijmout nezbytná bezpečnostní opatření, která například izolovala celá města nebo omezila dopravu. Samosprávy se s tím musejí poprat. Často se tak vlivem složitého byrokratického systému zpožďují informace, a tím i náprava situace.
Zkostnatělost systému je znát. Firmy ale mají jasný pokyn: při splnění bezpečnostních nařízení co možná nejdříve obnovte výrobu. Ta je nejdůležitější, aby se znovu nastartoval ekonomický růst. Pokud by nynější situace trvala příliš dlouho a klesala by ekonomická aktivita nebo se propouštělo, bylo by to nebezpečné pro sociální systém.
Jaké jsou nejvážnější obchodní důsledky koronaviru?
Řada firem zakázala zaměstnancům cestovat do Číny, což znamená, že se čeští podnikatelé nemohou potkávat s obchodními partnery. Když navíc chcete jet z města do města a nejste rezident, musíte pobývat dva týdny v karanténě. Další problém je u stávajících kontraktů čínských firem s českými partnery. České firmy kvůli cestovním restrikcím nemohou dostát svým smluvním závazkům. Obracejí se na nás firmy, které chtějí potvrzení o zásahu cizí moci, jež ovlivnila jejich kontrakt s čínskou stranou. Pro firmy to jsou vážná rizika. Dalším nepříjemným důsledkem pro české firmy jsou i narušené dodavatelské řetězce a zpoždění dodávek.
Využívají čínští podnikatelé této výjimečné situace?
Několik českých firem se na nás obrátilo, abychom jim na místě ověřili informace, které jim místní zástupci poskytují. Ti občas zneužívají situaci, kdy je malá česká firma deset tisíc kilometrů daleko a neví, co se v Číně skutečně děje. Neplatí to ale vždy. Vědí, že situace není dobrá, a snaží se najít řešení.
Kdy se může život v Číně vrátit k normálu?
Je třeba oddělit provincii Chu-pej a zbytek Číny. Ve zbytku země je za poslední týden znát výrazné zpomalování růstu počtu nově nakažených. Peking, Šanghaj, Kanton nebo Šen-čen, města s desítkami milionů obyvatel, mají každé „pouze“ kolem tří set nakažených a nových případů téměř nepřibývá. Je těžké odhadnout, jak se bude situace vyvíjet, nicméně pokud se prokáže, že nově nakažených v oblastech mimo provincii Chu-pej ubývá, a tak se podaří zastavit šíření nákazy mimo Chu-pej, mohla by vláda v některých městech přistoupit ke zmírnění nejpřísnějších opatření.
To by jistě pomohlo obchodu.
Zmíním například mezinárodní veletrhy a výstavy. Připravili jsme řadu akcí, kterých se měly v březnu a dubnu zúčastnit české firmy. Čekáme na informaci, že se původní termíny posunou. Organizátoři veletrhů nyní jednají s místními vládami o povolení k pořádání takových akcí s vysokou koncentrací lidí. Musejí také s výstavními centry vyjednat nejbližší volný termín pro konání veletrhu, což vzhledem k naplněnosti center není vůbec snadné. Pokud dojde na posun do letních měsíců, české firmy budou mít problém, neboť v létě do Číny vzhledem k letním prázdninám a dovoleným příliš lidí nelétá. Lidé se navíc možná budou trochu bát masových akcí.
Věříte statistikám o nakažených a nemocných, které úřady zveřejňují?
Nic jiného nám nezbývá, jiná čísla k dispozici nemáme.
Pozoroval jste vliv ochlazení česko-čínských vztahů z poslední doby na obchod?
Když to začalo, tak jsme se s dotazy z čínské strany na tuto otázku setkávali na obchodních jednáních. Museli jsme vysvětlovat. Nicméně po vysvětlení situace se začalo normálně jednat, velký vliv to na malé a střední firmy nemělo. Jiné to však může být u velkých státních projektů.
Daří se prohlubovat obchodní spolupráci s Čínou?
Je znát, že Čína začíná hrát stále důležitější roli v globálním byznysu. I malé a střední české firmy, které mají světově konkurenceschopnou technologii a kvalitní produkty, mají na čínském trhu při správně zvolené obchodní strategii šanci uspět. Zájem je setrvalý, byť ne drasticky rostoucí. Na čínský trh jsme pomohli zprostředkovat vstup společnostem z oblasti sklářství, hudebních nástrojů nebo letectví. Větší námi zprostředkované zakázky se pohybují v řádu statisíců eur.
Aleš Červinka V jihovýchodní Číně působí jako regionální ředitel agentury CzechTrade, a to v Šanghaji a v Kantonu. Dříve také vedl zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu v Číně. Vystudoval finance a obchod na brněnském VUT. |
