Zaměstnavatelé se nechtějí vzdát papírových poukázek, říká šéf Sodexo Daniel Čapek
Firmy podnikající ve stravenkovém byznysu jsou v ohrožení kvůli změnám, které navrhuje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). V případě zavedení možnosti výběru mezi stravenkami a peněžním paušálem bude podle generálního ředitele společnosti Sodexo Daniela Čapka ve větší míře využívána druhá varianta. Ani v takovém případě by se ale jeho firma, která je českou stravenkářskou jedničkou, z tuzemského trhu nestáhla.
Váš konkurent Edenred se chce do dvou tří let stát jedničkou českého trhu. Věříte, že si udržíte vedoucí postavení?
Určitě. Sodexo má obrovskou výhodu v tom, že sice zaměstnává dohromady kolem 470 tisíc lidí, ale je to rodinná firma. Majoritně ji vlastní rodina zakladatele Pierra Bellona, který když předával kontrolní balík akcií svým dětem, vymínil si, že ho po dobu padesáti let nemohou prodat. Kontinuita podnikání je tak zajištěna.
To je jediná konkurenční výhoda?
Přispěje k tomu také několik technických a obchodních rozhodnutí. Náš produkt jsme vystavěli na zelené louce a tím je daleko flexibilnější než produkty všech ostatních, kteří je mají založené na schématu MasterCard nebo Visa. To znamená, že můžeme na jednu plastovou kartu umístit více produktů. Digitalizaci vnímáme jako výzvu už několik let a investovali jsme v tom smyslu i do našich zaměstnanců. Část ještě skutečně fyzicky zpracovává papírové poukázky, ale v budoucnu u nás takový systém nebude, zato bude spousta jiné práce.
Kdy tedy nastane konec papírových stravenek?
Myslím, že je skutečně potřeba nahradit papír digitálním řešením. Poměr bezkontaktních terminálů v České republice je jeden z nejvyšších v Evropě. Úplný konec papíru, pokud by to šlo organicky, bude podle mě do tří čtyř let. Ale překvapuje nás, že někteří zaměstnavatelé jsou tradiční a nechtějí se vzdát toho procesu fyzicky předávat zaměstnanci něco mimo mzdu. Říkají: Já chci, aby ode mě v peněžence něco měl. Když to budou jen peníze na kartě, nemusí si uvědomit, že mu dávám nějaký benefit.
V jakém poměru máte karty a papírové poukázky?
Téměř polovinu současných zákazníků máme převedenou na digitální produkty, na karty nebo mobil.
Kolik máte partnerů?
Naším hlavním produktem jsou stravenky a stravenkové karty, u kterých máme přes třicet tisíc akceptačních míst. Pak máme další produkty jako volnočasové benefity FlexiPass, tam máme přes deset tisíc partnerů. U dárkových poukázek dalších dvanáct tisíc a u nejnovějšího produktu ActivePass, který umožňuje denně jeden vstup k některému ze smluvních partnerů, jich je téměř 1300. Partneři se do určité míry překrývají, unikátních jich máme kolem padesáti tisíc.
Jaký nejbizarnější benefit nabízíte?
Byla to poukázka na čištění pracovních oděvů. Nakonec jsme ji zrušili, protože byla poplatná minulosti. Nebyla u našich klientů populární.
Kolik z nich ji využívalo?
Zájem hraničil s jedním dvěma zákazníky.
Prozradíte výši marží?
Naše marže jsou hluboko pod deseti procenty. Partnerské se pohybují na úrovni nula až šest procent. U klientů záleží na tom, jaké služby od nás čerpají, jestli jim musíme vyrábět karty pro nové zaměstnance a ty třeba dodávat na soukromé adresy.
Mnoho byznysmenů z jiných oborů má dvouciferné marže. Ale když se podíváte na ziskovost firem, jednociferné marže jsou podle mě něco, co je tomu adekvátní. Navíc partneři vidí, že se spotřebitelé pak chovají jinak. Z průzkumu Asociace malých a středních podniků vyplývá, že zaměstnanci bez stravenek chodí třikrát méně na obědy.
Sice se mluví o tom, jak jsou zaměstnanci dnes emancipovaní, co se týče zdravého stravování, ale průměrná cena oběda je podle celorepublikových průzkumů 125 korun. To dělá na obědech zhruba třicet tisíc ročně, což je průměrně jeden mediánový hrubý plat. Ne že by zaměstnanci nebyli sami soudní, ale je tu ekonomická otázka, jestli si to mohou dovolit.
Družstvo CBA přesto mluví v souvislosti se stravenkami o lichvě. Jak si to vysvětlujete?
Bylo by dobré zeptat se Družstva CBA. Část je naším partnerem a rozhodně si vybírá takové marže, které odpovídají jejím potřebám. Myslím si, že je to nástroj nějakého ekonomického tlaku, aby dosáhli lepších podmínek. Mohou se rozhodnout, že naše produkty nebudou akceptovat, a znovu bych zopakoval, že marže podle nás odpovídají službě, kterou dodáváme.
Reaguje na to ale i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která chce zavést vedle stravenek paušál na stravování.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!