Po letech by se v Česku měly zvýšit poplatky za veřejnoprávní média. Počítá s tím takzvaná velká mediální novela, vládní návrh změn v zákonech o České televizi a Českém rozhlasu, který v úterý představil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Měsíční poplatek za Českou televizi se má zvýšit o 25 korun na 160 korun, poplatek za Český rozhlas o 10 korun na 55 korun. Poplatky budou nově platit i vlastníci mobilních telefonů, tabletů a počítačů. Princip jedné platby za domácnost zůstává. Poplatky se naposledy zvyšovaly před 15 lety.
Celý rozhovor si můžete poslechnout ve formě podcastu:
Podle čeho jste určili konkrétní částku, o kterou se poplatky zvýší?
Zvažovali jsme varianty, které mají obdobu i jinde v Evropě. První byla zachování koncesionářských poplatků, druhou variantou byla úplná změna financování a třetí možností bylo nedělat nic. Třetí variantu jsme vyloučili, protože pro Českou televizi (ČT) začne od roku 2025 platit nový režim placení DPH. Přijde o výjimku, kterou dosud měla. Kdybychom nedělali nic, tak pro ČT veřejný příjem velmi výrazně klesne. Nový způsob financování jsme nakonec zavrhli a přistoupili jsme ke kombinaci zvýšení poplatků, rozšíření okruhu poplatníků a změny placení pro právnické osoby.
Ta poslední změna spočívá v čem?
Celý princip vychází z toho, že se mění definice přístroje. Dosud to byly televizor a rádio. My tu definici rozšiřujeme na jakékoli zařízení, přes které je možné sledovat a poslouchat vysílání. Tím pádem, pokud bychom zůstali u toho dosavadního modelu, že se platí u právnických osob za počet přístrojů, tak by to v mnoha případech úplně raketově vystoupalo. Místo toho jsme vytvořili intervaly. Firmy budou platit určitý počet poplatků měsíčně podle počtu zaměstnanců, přičemž živnostníci a firmy, které mají do pěti zaměstnanců, budou od poplatku osvobozeny.
Co na to říkají zaměstnavatelé?
Už se ke mně donesly první rozhorlené reakce. Já jsem připraven návrh hájit, protože jiné řešení nedává v současné době smysl. Pokud bychom tedy nechtěli přistoupit na to, že právnické osoby se služebními mobily budou platit obrovské sumy.
Tedy i firmy, které nemají jakoukoli obrazovku, například továrny, budou odteď platit koncesionářské poplatky?
Ano, to si myslím, že bude jádro té debaty. My ale měníme samotný princip toho, z čeho se poplatky platí. A když opouštíme logiku, že základem je klasický televizní přístroj, tak se na tom musejí solidárně podílet všichni.
O kolik se počet koncesionářů zvýší?
Chci zdůraznit, že bude nadále platit systém jedna domácnost, jeden rozhlasový a jeden televizní poplatek. Odhadujeme, že počet nových poplatníků se bude blížit čtvrt milionu. Jedná se o ty domácnosti, které dosud deklarovaly, že televizní přístroj nevlastní. Psala mi rozhořčená seniorka, že má tlačítkový telefon a nemá doma televizi a že prostě odmítá z toho svého tlačítkového telefonu platit poplatek. Tak třeba té se to i nadále týkat nebude.
Kolik peněz navíc to do rozpočtu veřejnoprávních médií přinese?
U ČT by to mělo být po odečtení dopadů souvisejících s platbou DPH zhruba 1,4 miliardy korun. U rozhlasu je to 0,6 miliardy.
Dohromady tedy dvě miliardy. Kolik procent z toho zaplatí noví poplatníci a kolik ti stávající v rámci zvýšení poplatku? Kolik připadne na právnické osoby?
U fyzických osob přinese navýšení pro současné plátce necelých 800 milionů, noví plátci přinesou 400 milionů, a u firem je to necelých 800 milionů. To je náš odhad, ale čeká nás velmi nejednoduché projednávání ve sněmovně a uvidíme, jaký bude výsledek.
Hospodaří podle vás veřejnoprávní média se stávajícími rozpočty dobře?
Sám jsem v loňském roce říkal, že jsem velmi zdrženlivý ke zvyšování koncesionářských poplatků. Byl jsem často konfrontován s tvrzením, že ČT je černá díra na peníze. Myslím si ale, že veřejnoprávní média hospodaří dobře. To spektrum služeb, které poskytují, se dramaticky rozšířilo. Ta televize prostě dnes stojí hodně peněz.
Já si ale myslím, že je správné, aby takto fungovala, a i diváci jsou s takto koncipovanou veřejnoprávní televizí spokojeni. A chceme-li, aby zůstal do budoucna takový standard zachovaný nebo se rozšiřoval o nové formáty, tak prostě bylo zapotřebí přijmout opatření, které je nepopulární, ale které je podle mě správné.
Na co ty peníze konkrétně půjdou?
Například ČT v letošním roce významně snížila objem peněz, který dává na podporu kinematografie. Zvýšení koncesionářských poplatků i v kontextu současné inflace vlastně jakoby zajistí dlouhodobější udržitelnost toho, co nyní poskytuje, a případně nějaké rozšíření. Já znovu zdůrazňuji, že vlastně za dlouhé roky reálná hodnota peněz plynoucích do veřejnoprávních médií klesala, přesto ta veřejnoprávní média svou službu plnila.
Takže toto je částečně zalepování pomyslných děr v trupu a potom samozřejmě i do budoucna nějaký rozmach. Ale určitě to není tak, že najednou přibudou obrovské peníze, které umožní zdvojnásobení toho, co ta veřejnoprávní média poskytují.
Na webu ministerstva je výčet věcí, které budou pozitivně ovlivněny zvýšením koncesionářských poplatků. Spadají dle vás všechny do veřejné služby, o které mluvíte? Například zapojení do velkých koprodukčních projektů typu Marie Terezie?
Ano.
Je to, že bude Česká televize vlastnit práva na vysílání první fotbalové ligy, veřejná služba?
Ano, protože ČT v oblasti sportu nabízí mix věcí. Vy zmiňujete první ligu, ale vedle toho nabízí přenosy například z paralympiády, což je možné jenom díky tomu, že je veřejně podporována prostřednictvím koncesionářských poplatků. A ptáte-li se takto přímo, já říkám, ano, myslím si, že to je správné a že to do toho mixu patří.
Dále uvádíte, že zvýšení poplatku pozitivně ovlivní rozšíření nabídky podcastů Českého rozhlasu. Ten už ale teď dělá podcastů desítky, ne-li stovky. Potřebuje česká veřejnost další?
Otázka může znít jinak. Když se některý z těch podcastů zruší nebo se nenatočí, jestli nebude chybět.
Ale vy tam máte „rozšíření“.
Určitě. Myslím, že je to prostě správné, zvyšuje se pluralita názorů.
To znamená, že veřejnoprávní média budou dále růst?
Ano, ale to navýšení poplatků, které navrhujeme, neumožňuje žádný obří růst. My pouze z nějaké, a ne úplně malé míry splácíme ty obrovské dluhy, které tady vznikly, prostě žádná politická reprezentace si netroufla řešit problematiku poplatků.
Neměla ale přece jenom zvýšení poplatků předcházet právě debata o tom, co je vlastně dnes tou veřejnou službou, kterou mají veřejnoprávní média plnit?
To byl jeden z důvodů, proč jsem před rokem říkal, že jsem k tomu zdrženlivý, že nejdřív tu diskuzi musíme vést. Politický čas je ale neúprosný. A i tak nám trvalo rok v rámci té pracovní skupiny, než jsme se dohodli na nějakém návrhu. Já bych byl velice rád, aby se taková diskuze vedla v budoucnu.
Už zaznívají hlasy, že tato novela je pouze krátkodobé řešení. Nestálo by tedy za to nastavit nějaký valorizační mechanismus?
Valorizační mechanismus byl též v úvaze, ale takové věci jsou ještě obtížnější na jakékoli projednávání a schvalování. My jsme nakonec přistoupili k modelu, který je velkorysejší, mohli jsme zvolit i nějakou jednodušší cestu. Vytváříme prostor a nevíme, kam se budou chtít vydat další vlády. Je to spíš otázka na moje budoucí nástupce v ministerské funkci.
Komerční televize už v červnu vyjádřily obavy, že je zvýšení poplatků pro ČT a Český rozhlas znevýhodní na trhu a že to přinese inflaci cen ve výrobě seriálů a filmů. Podařilo se vám ty obavy rozptýlit?
Samozřejmě s nimi hovoříme. Komerční televize jsou závislé na reklamě a my nezvyšujeme množství povolené reklamy pro ČT. Nezasahujeme tedy do toho porcování reklamního koláče. Myslím, že námi navržené zvýšení poplatků je udržitelné v rámci celého trhu. S komerčními televizemi hovoříme i o podpoře jejich vlastní tvorby. Obě velké televize v Česku provozují svoje platformy obsahu na vyžádání. A ty by do budoucna mohly získat nějakou podporu na tvorbu svého obsahu v rámci zákona o audiovizi.
Podle vás to tedy nevytvoří disbalanci na trhu, kdy budou komerční televize muset v rámci konkurenceschopnosti navýšit podíl reklamy a tím omezit komfort pro diváky?
Já si myslím, že tento návrh není disbalanční. Neříkám ale, že z něj komerční televize jásají.
