AI nás nezachrání, ekonomiku sama nepostaví. Na Trumpa si trhy teprve zvykají, říká Mašát z Partners
- Dubnový výprodej, nervozita kolem cel a v posledních týdnech i pochybnosti, zda se obří sázky na umělou inteligenci skutečně promítnou do zisků.
- Rok na trzích byl připomínkou, že investor má vyhrávat dlouhým horizontem a diverzifikací – ne reflexem na každou politickou větu.
- Hlavní portfolio manažer Partners Martin Mašát v rozhovoru pro e15 Cast také popisuje, co lze čekat v roce 2026.
Největší letošní otřes spojuje Martin Mašát s jarním „Liberation Day“, kdy americký prezident Donald Trump přišel s tvrdou celní rétorikou. „V tu chvíli se hodně investorů vyplašilo a začalo akcie prodávat, ty poklesy byly o 20, 25, některé firmy i o 30 procent. Hrozilo tam, že by Trump naboural celý světový obchod,“ říká Mašát v e15 Castu.
Investory podle něj vyděsila představa cel na úrovni desítek procent: „Cla na úrovni 40, 50 procent vám tak zdraží svoje vývozy do Ameriky, že vlastně přestanete prodávat v celé jedné části světa.“ Dopad by navíc mohl být dvojí – část čínského zboží by se mohla přelít do Evropy a dál tlačit na marže evropských firem.
Znamená to, že jsou trhy citlivější na politické dění než dřív? „Já si myslím, že citlivější nejsou, pouze Trump dokáže tak překvapit, že vyplaší investory,“ míní Mašát. A dodává, že podobné výkyvy se opakovat mohou – třeba když americký prezident „manipuluje trhem s léky“ a tlačí na výrazné zlevnění.
AI táhne, ale účty zatím nevycházejí
Po jarním propadu se akcie rychle vrátily a posunuly na nová maxima. Hlavní motor? Umělá inteligence. Jenže právě u ní se objevují otázky, zda trh nepředbíhá realitu. „Ocenění těch firem, které poskytují služby umělé inteligence, jsou už tak vysoké, že někteří investoři začíná být znejištěni,“ popisuje Mašát.
Jako příklad uvádí, že obří investice se někdy „točí jenom v kruhu“: „NVIDIA potřebuje prodat své čipy, OpenAI to od ní koupí… Na druhou stranu ty konečné zisky musí přijít z těch firem, které poskytují umělou inteligenci – a tam ty zisky zatím nikde nejsou.“ Zda jde o bublinu, nechává otevřené: „To si každý musí přebrat sám.“
Sám Mašát umělou inteligenci nevidí jako magické řešení ekonomiky. „Umělá inteligence nás nezachrání. Zlepší se nějaké procesy, ale za nikoho nevykope reálnou ekonomiku, nepostaví baráky,“ říká.
Evropa bez technologických gigantů
Rozdíly mezi USA a Evropou podle něj zůstávají, i když se výkonnost letos nakonec tolik nerozešla. Ameriku táhne technologický sektor, v Evropě podobní lídři chybějí. Mašát přidává i kritiku nákladů a regulace: „Aplikují se tady pravidla Green Dealu, která zdražují firmám produkci energie. Konkurenceschopnost Evropy nadále klesá.“
Argument, že Evropa může těžit z investic do obrany a fiskálních stimulů, bere s rezervou. „Evropa neporoste od toho, že je konkurenceschopná, ale že si prostě natiskne peníze,“ říká a varuje, že takový růst může znamenat vyšší inflační tlak.
Mašát také vysvětluje, proč část nejviditelnějších technologických firem zůstává neveřejná. „Jakmile jdete na veřejné trhy, musíte se odkrýt, jestli ta firma opravdu vydělává,“ říká. Retailový investor se k těmto neveřejným firmám podle něj může dostat spíš nepřímo, například přes penzijní fondy, které už mohou investovat do private equity.
Dluhopisy jsou zpátky ve hře
Za jednu z nejpraktičtějších letošních lekcí považuje Mašát návrat dluhopisů jako „konzervativní složky“. „Český státní dluhopis nese přes čtyři, 4,5, skoro 5 procent. A to je už velice solidní,“ říká. Podle něj dlouho chybělo reálné zhodnocení, ale při inflaci kolem dvou procent se situace změnila: „Po dlouhé době se dluhopisy staly opravdu alternativou a solidním aktivem.“
Zajímavé je, že výnosy dluhopisů podle něj rostly i v době klesající inflace a sazeb – mimo jiné kvůli očekávaným vyšším výdajům státu a evropským plánům na obranu. „V současnosti nesou skoro 5 procent, což je bezrizikový výnos,“ shrnuje, ale zároveň varuje před nezajištěnými firemními dluhopisy, které se v Česku „prodávají podloudně“.
Zlato, dolar a investorova psychologie
Když v dubnu padaly trhy, investoři utíkali téměř ze všeho. „Jediné, co letos vydělávalo, bylo vlastně zlato,“ říká Mašát. Důležitou roli podle něj hrál i oslabující dolar. Znehodnotil se letos asi o 15 procent vůči české koruně. Mašát proto připomíná měnové riziko u amerických akcií.
A co dál? Křišťálovou kouli Martin Mašát nemá, ale vrací se k základům: diverzifikovat a nenechat se strhnout „fomo“ efektem a pákou. Portfolia se podle něj nemají měnit podle toho, co se zrovna stalo na trhu, i když jsou dnes trhy mnohem více citlivé na geopolitiku a vyjádření politiků než dříve.
