Plyn a ropa z Ruska | Jak země v Evropě zásobuje ruský plyn a ropa | E15.cz

Jak opustit plyn z Ruska? V Evropě se hledá recept na novou energetickou situaci

vaj, psp, swp, jon

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Rusko zastavilo dodávky plynu do Polska a Bulharska. Dodavatel Gazprom to odůvodňuje požadavkem Kremlu, aby odběratelé platili v rublech. Hlavní výzva zůstává pro Evropskou unii stejná: pokusit se obejít bez ruských energetických surovin. Jejich odběrem by jinak nadále přihrávala Rusku zhruba miliardu dolarů denně, čímž by podkopávala účinnost protiruských ekonomických sankcí. Jak ale ukazuje infografika E15.cz na základě dat Eurostatu, řada evropských zemí je na energetických surovinách z Ruska značně závislá. A Česko není výjimkou.

Debatě o snížení závislosti na Rusku dodal impuls masakr civilistů v ukrajinské Buči. Litva se stala první zemí Evropy, která nákup plynu zastavila. Zkapalněný zemní plyn dovážela do terminálu v Klajpedě.

Polský premiér Mateusz Morawiecki už na konci března oznámil, že dovoz ruského plynu omezí ještě v květnu. Ve stejném měsíci plánuje Polsko i konec dovozu uhlí z Ruska. Do konce tohoto pak přestane odebírat i ruskou ropu. Aktuální zastavení dodávek ze strany Ruska by tak pro tuto zemi neměl být nepřekonatelný problém, hůře je na tom Bulharsko, které je na situaci podstatně méně připraveno a z Ruska odebírá mnohem větší podíl svého plynu. Podle Eurostatu pokrývá ruský plyn ze 72 procent energetické potřeby země, NPR uvádí dokonce závislost přesahující 90 procent.

Německo, největší ekonomika v bloku, 26. dubna oznámilo, že ruskou ropu nahradí v řádu dní. Do poloviny roku 2024 by mohlo být nezávislé i na dodávkách ruského plynu. Berlín si ale uvědomuje, že proces nebude snadný. Ruské energetické suroviny pohánějí Německo z 31 procent, v případě plynu je podíl více než dvojnásobný.

Zdražování energií přispěje k růstu inflace. Kdy dojde k jejímu opadnutí? Pusťte si vyjádření guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka:

Video se připravuje ...

Závislost by podle expertů ještě posílilo letos plánované odstavení posledních jaderných bloků, Berlín ovšem nedávno uvedl, že svůj plán v důsledku války na Ukrajině možná přehodnotí.

Kvůli sporům o podobu plateb za plyn se ale Němci již připravují na možné problémy. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. O energetické bezpečnosti Německa bude podle něho jednat krizový štáb. Berlín nevylučuje zhoršení zásobování.

„Je to preventivní opatření,“ řekl Habeck a dodal, že Německo musí počítat s jakýmkoli vývojem. „Musíme být připraveni pro případ, že Rusko situaci vyhrotí,“ prohlásil. Uvedl, že Německo je nyní energeticky zajištěno. „Nejsou ani problémy s dodávkami plynu,“ řekl.

Stupeň včasného varování na odběratele přímý dopad nemá. Pokud se ale situace zhorší, může následovat vyhlášení stavu ohrožení, popřípadě nejvyššího stupně, stavu nouze.

Německo a scénář rizikového vývoje

V takovém případě by Spolková agentura pro sítě (Bundesnetzagentur) rozhodovala, které odběratele plynu upřednostní. „Toto ale zatím nehrozí,“ ujistil Habeck. Německo je podle něho připraveno i na ty nejčernější scénáře, kdy by Rusko zastavilo dodávky plynu i ropy.

Varoval však, že za takové situace není možné vyloučit zdražení a omezení zásobování. Ministr zmínil také existenci solidárního mechanismu, který má Německo se sousedními státy dohodnutý pro případ, kdy energetické zásobování některé země bude ohroženo. Dodal také, že Evropská unie musí postupovat jednotně.

Habeck již krátce po začátku ruské invaze řekl, že Německo je pro tuto zimu energeticky zajištěno, na tu nadcházející se ale musí připravit. Jednou z cest je diverzifikace dodávek a plné zásobníky plynu, které před současnou zimou nebyly naplněny.

Debata o povinných zásobách plynu

„Česká republika strategické zásoby zemního plynu neudržuje. Je jasné, že se všichni shodneme, že plyn je strategickou komoditou a stát by se k tomu měl nějak postavit. Ta debata je i na evropské úrovni, zda by neměl být model podobný jako u ropy. Tam Evropa říká, že státy musejí mít zásobu na devadesát dnů, u plynu nic takového není. Geopolitické změny podle mě urychlí debatu, že by stát měl nějaké zásoby vlastnit. Osobně bych si to představit uměl, je to ale otázka peněz a strategie,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro deník E15 šéf Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. 

Země podle premiéra Petra Fialy hledá alternativní dodavatele plynu, citoval politika deník HN. „Pokud máme nahradit dodávky ruského plynu, má to naději na úspěch jen tehdy, když to bude dělat celá Evropská unie ve spolupráci s USA,“ řekl Fiala. „Všechny myšlenky, že by si nějaký stát typu České republiky sám vyjednal nějaké dodávky za přijatelné ceny, jsou s ohledem na situaci na trhu iluzorní,“ doplnil.

Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) jsou nyní v zásobnících obchodníků zásoby plynu zhruba na 30 dní, v závislosti na počasí. O nákupu větších rezerv se uvažovalo začátkem března, nápad byl však zamítnut kvůli tehdejší vysoké ceně.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) pro ČT zmínil, že v případě zastavení dodávek ruského plynu by vypomohl norský plyn vedený přes plynovod NETRA, který by byl v optimálním případě schopen pokrýt zhruba něco mezi čtvrtinou až třetinou potřeby ČR v zimní topné sezoně. Plyn ze Severního moře přes severoněmecký plynovod NETRA a navazující propojení může do ČR proudit od května 1997.

Kupka tvrdí, že snížení energetické závislosti na Rusku lze v dlouhodobém horizontu docílit zahájením tendru na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Jenže zahájení zkušebního provozu je plánováno až na rok 2036.

Německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Habeck se kvůli snížení energetické závislosti na Rusku vydal do Norska a Kataru, kde jednal o dodávkách surovin. Dalším dodatečným zdrojem suroviny by měly být  Spojené státy.

V zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku dodají do Evropy 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu ještě do konce roku. Cílem pro následující roky bude podle Američanů posílat přes Atlantik přibližně 50 miliard kubíků ročně nejméně do roku 2030. To odpovídá zhruba desetině celkové spotřeby plynu v EU.

Závislost zemí na ruském plynu by mohla vyvolat rozpor v Evropské unii. Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík nejprve připustil možnost, že by jeho země přistoupila na Putinův požadavek a platila za plyn v rublech, po silné kritice ze zahraničí i na domácí scéně však svůj výrok změnil.

Pozornost vzbuzuje i návštěva rakouského kancléře Karla Nehammera, který se 11. dubna v Moskvě setkal s Vladimirem Putinem. Kancléř tehdy oznámil, že mu ruský prezident přislíbil, že po Rakousku nebude chtít za plyn platby v rublech. Co za to Putinovi slíbil, už Nehammer nezmínil. O dva týdny později však rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg na summitu evropských médií v Lechu prohlásil, že by se Ukrajina neměla stát ani kandidátskou zemí Evropské unie. 

Tepelné čerpadlo proti Putinovi

„Pokud to vůbec dokážeme v rámci infrastruktury pojmout, těžko to něco zásadního rychle vyřeší. Na druhé straně ano, alespoň něco,“ uvedl na Twitteru minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr s tím, že zbavit se ruské závislosti na plynu v horizontu roku či dvou bez fatálních následků pro německý a východní region EU je nereálné. Pro řešení chybí infrastruktura.

Vlády, například ta nizozemská, se současně snaží vyzývat občany k úsporám a šetření s plynem. Ta česká omezí dotace na plynové kotle. Naopak o 50 tisíc korun na 180 tisíc korun zvyšuje příspěvek na pořízení tepelného čerpadla. Ministerstvo životního prostředí také předloží vládě návrh novely zákona, která o dva roky odloží zákaz provozu starých kotlů na uhlí. Nově by platil až od září 2024, uvedla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL).

Autor: vaj, psp, swp, jon

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery