Britská neobanka Revolut překročila už před časem práh financí a vydala se směrem, který ji přiblížil k naplnění ambice stát se superaplikací. Nyní přidává další funkce cílící na uživatele, kteří služby Revolutu využívají zejména při cestování. Do asijských všeaplikací má sice britský fintech daleko, zároveň však má všechny předpoklady, které k jejich napodobení potřebuje. Musí na to ovšem jít trochu jinak než doposud.
Nejznámějším příkladem superaplikace je čínský WeChat od technologického giganta Tencent. Původně vznikl jako komunikační platforma, která fungovala velmi podobně jako WhatsApp a poté se rozrostla do sociální sítě typu Instagramu založené na příspěvcích od uživatelů. Postupně se ovšem funkce WeChat rozšířily a v Číně nabízí v rámci jedné aplikace platby a další finanční nástroje, alternativní taxislužbu, letenky, lístky do kina nebo hry na telefon.
V dalších asijských zemích fungují obdobné aplikace, které mají stovky milionů uživatelů, nikdy se ovšem tento koncept nepodařilo rozšířit na Západ – navzdory tomu, že aplikace se stovkami milionů až miliardami uživatelů typu Facebooku či Twitteru by pro to měly předpoklady. Je to ovšem dobře, představa, že by společnost Meta či kontroverzní, Muskem ovládaný Twitter pronikly do dalších oborů, je poměrně děsivá.
V případě Revolutu je to ovšem poměrně zajímavá možnost dalšího vývoje. Služba má celosvětově kolem 30 milionů uživatelů, kteří moderní bance důvěřují co se týká peněz, což je výborný vstupní předpoklad.
Právě v oblasti peněz mají lidé sklony k nejvyšší opatrnosti, takže tuto vstupní bariéru Revolut z povahy svého podnikání od počátku překonal. To je pro další rozšíření typu prodeje různých zážitkových akcí pro turisty či bookování ubytování dobrý základ.
Otázkou samozřejmě je, zda na Západě vůbec existuje poptávka po vše umožňující superaplikaci. Pověstná dělba práce, při které se každý věnuje úzké výseči, v níž se zdokonaluje, platí i pro aplikace. Revolut nabízí některé užitečné služby, které nemají na trhu konkurenci, a právě proto je populární. Pokud ale vstoupí například do segmentu ubytování v zahraničí, pravděpodobně tam nenabídne vyšší přidanou hodnotu než třeba Airbnb nebo Booking.com.
Leckdy se totiž stává, že se firmy pustí do populárních oblastí, ale nevěnují jim takovou péči, která by byla pro úspěch potřeba. Výsledkem bývá spuštění nějaké služby, která je už v podstatě jen horší kopií konkurence. Takový přístup může fungovat, pokud jej zvolí například Instagram, který při své velikosti dokáže i přes horší provedení přesvědčit jistou část uživatelů, že má lepší nabídku. To se ukázalo u funkce Reels, méně funkční kopie TikToku.
Podobně to na první pohled vypadá i v případě Revolutu při prodeji zážitků a ubytování v hotelech. Ani po bližším zkoumání uživatel nepřijde na to, jak se přístup liší od zavedených služeb a co má být onou přidanou hodnotou.
Možná by tak britský fintech udělal lépe, kdyby se soustředil výhradně na finanční služby, u kterých zůstává spousta prostoru pro zavádění dalších funkcí, což zákazníci očekávají. Druhou možností by bylo věnovat více času novým funkcím a stavět je konkurenceschopně, protože nynější rozkročení se zatím nejeví jako vhodná cesta dalšího směřování.
Strategie EU pro metaverse. Evropská unie se v posledních letech silně orientuje na technologické výzvy nadcházejících let, a proto přichází s ne-legislativní strategií pro virtuální světy. Z ní vyplývají čtyři priority: posílení postavení lidí, podpora evropského ekosystému pro Web 4.0, podpora virtuálních veřejných služeb a utváření globálních norem tohoto odvětví.
Nadšení opadlo. Sociální síť Threads se po spuštění dočkala vřelého přijetí od veřejnosti, po několika dnech se ovšem výrazně propadl počet denních aktivních uživatelů z 49 milionů na 26 milionů. Nicméně i tak jde v případě nové sociální sítě o slušný start.
Oppenheimer moment. Do kin právě přichází film Oppenheimer o americkém teoretickém fyzikovi považovaném za „otce atomové zbraně“. Režisér filmu Christopher Nolan přirovnal vývoj umělé inteligence k vývoji nejničivější zbraně v historii lidstva. Je podle něj nezbytné, aby za vývoj technologií odpovídali konkrétní lidé, a doufá, že se výzkumníci z příběhu Roberta Oppenheimera poučí.
Čínská AI. Oproti konceptu čínské regulace umělé inteligence, který se na veřejnosti objevil letos v dubnu, je konečná podoba mnohem měkčí. Zdůvodnit to lze snahou, aby stanovená omezení AI nezpomalila celkový rozvoj oboru, ve kterém Čína výrazně zaostává za USA. Zmizela například pokuta za nedodržování pravidel nebo časová lhůta nezbytná ke zjednání nápravy.
