Umělá inteligence, kryptoměny i metaverzum. Nvidia míří do elitního klubu

Zakladatel a CEO společnosti Nvidia Jensen Huang

Zakladatel a CEO společnosti Nvidia Jensen Huang Zdroj: Profimedia.cz

TECHNOVERSE NEWSLETTER – Jen málokterá společnost těžila ze všech technologických trendů posledních let tak přirozeně jako americká Nvidia. Americký obr dokázal využít pobláznění světa umělou inteligencí, metaverzem i kryptoměnami, díky čemuž míří mezi firmy, jejichž hodnota přesahuje jeden bilion dolarů, přes 22 bilionů korun.  

Celkem 10 614 procent. O tolik vzrostla hodnota akcií Nvidie od března 2013. Tempo růstu vynikne o to víc, když se srovná s dalšími technologickými giganty: Tesla za stejné období +2884 procent, Apple +1003 procent nebo Microsoft +871 procent. Ačkoliv se o společnosti, kterou v roce 1993 založil Jensen Huang, tolik nemluví, málokterá ze zmíněných firem by bez ní mohla fungovat. 

A právě v tom tkví hlavní hodnota Nvidie, která dokonale naplňuje známé pravidlo, že na zlaté horečce ve výsledku nejvíce vydělají výrobci krumpáčů. Přesně to v přeneseném smyslu Nvidia dělá, technologickým firmám dodává nástroje, díky kterým mohou přetavit své plány ve skutečnost. 

Chcete na obsah newsletteru reagovat? Máte tip, o čem by měl být další newsletter? Napište mi na e-mail: filip.zelenka@cncenter.cz

Odběr Technoverse Newsletteru, který do e-mailových schránek chodí každé úterý dopoledne, si můžete nastavit zde. Součástí plné verze Newsletteru je také jeden odemčený článek z PREMIUM+ a tipy na trendy ze zahraničních webů.

Americká firma je totiž známá zejména jako výrobce a vývojář grafických procesorů (GPU), tedy mikroprocesorů, které zajišťují na různých zařízeních rychlé grafické výpočty. Původně Nvidia působila v oblasti herního průmyslu, GPU byly potřeba zejména v náročných videohrách, následně se nicméně její působnost rozrostla i do dalších oblastí, jako je metaverzum, těžba kryptoměn nebo umělá inteligence, a herní segment postupně ustupuje do pozadí. 

Nvidia v současné době vydělává zejména na dodávání potřebných zařízení pro zmíněná odvětví, která mají jedno společné: potřebují velké množství výpočetního výkonu. Za poslední uplynulý kvartál Nvidia celkově utržila 7,2 miliardy dolarů, z toho 4,3 miliardy připadlo na tržby z datacenter. 

Potenciál růstu poptávky po výpočetním výkonu z důvodu boomu kolem umělé inteligence posiluje důvěru v to, že Nvidii čekají dobré časy. Sama společnost předpokládá, že ve druhém letošním čtvrtletí dosáhne tržeb kolem 11 miliard dolarů, tedy o 50 procent více než v předešlém období, a zároveň nejvíce v historii. Díky optimistickým odhadům vzrostla hodnota společnosti o 184 miliard dolarů, což je například více, než je hodnota firem PayPal, Robinhood, Spotify, Uber a Coinbase dohromady. Brzy by tak Nvidia mohla dosáhnout bilionového tržního ohodnocení. 

Psal jsem v minulých newsletterech:

„Dosáhli jsme zlomového bodu nové výpočetní éry,“ řekl Huang během představení nových vylepšení a produktů, které se výrazně orientují právě na AI. Nvidia nabízí firmám jak možné pronajmutí výpočetního výkonu na jejích serverech, tak potřebný hardware pro postavení datacenter. Zkrátka kdo bude chtít vytrénovat či postavit libovolný AI systém, pravděpodobně u toho bude využívat něco z dílny Nvidie. 

Zároveň chce technologická společnost přivést AI i do herního světa, konkrétně k postavám ve videohrách, které dosud měly naučeno jen pár základních frází, což často mohlo zhoršovat herní zážitek. Nvidia proto chce vývojářům dát do ruky nástroj, díky kterému si uživatelé budou moci reálně povídat s libovolnou postavou ve hře. Software převede řeč do textu a postavy za pomoci jazykového modelu budou schopny vést plynulou konverzaci. 

Nvidia tak zkrátka má veškeré předpoklady k tomu, aby se zařadila mezi technologické hegemony, jako jsou Microsoft a Apple. Nadšení kolem umělé inteligence zatím neopadá a zdá se, že v blízké době ani neopadne. Nvidia se zároveň drží mimo pozornost politiků a regulátorů, její pozice je tak výrazně lepší než v případě ostřelovaného Facebooku nebo Googlu. 

 

Pegasus ve válce. S vývojem technologií se mění i způsob vedení války. Nyní se to ukazuje na příkladu z Arménie. Organizace AccesNow ve spolupráci s dalšími subjekty popsala, jak bylo pomocí špionážního softwaru sledováno několik postav tamní občanské společnosti, a to ve chvíli, kdy se rozhořel spor s Ázerbájdžánem o území Náhorního Karabachu. 

Předplatitelé YouTube. Příjmy největšího serveru na sdílení videí už dávno nejsou závislé na inzerci. Nyní se ukazuje, že tržby, které má YouTube od předplatitelů, vyrostly na deset miliard dolarů. Zdá se tak, že strategie firmy vsadit na předplatné se vyplácí.

AI – zachránce střední třídy? O umělé inteligenci se často mluví o jako o zhoubě lidstva, která připraví stamiliony lidí o práci. Některé studie ovšem napovídají, že oproti předešlým technologickým inovacím by AI měla naopak více pomoci méně schopným zaměstnancům než těm více kvalifikovaným. V praxi by tak AI mohla zrovnoprávnit pracovníky napříč odvětvími, a tím pádem i oživit střední třídu, která upadá. 

Potvrzení pro Neuralink. Projekt Elona Muska, který usiluje o implantaci mikročipů do lidských mozků, dostal od amerického regulátora zelenou pro testy na lidech. Neuralink by měl v budoucnu lidi propojit s jejich chytrými zařízeními pomocí detekce aktivit v mozku a následného odeslaní pokynu skrze Bluetooth.