Kdo z těch, kteří mohou, dává nejvíce na výzkum koronaviru, případně na vývoj vakcíny proti nemoci COVID-19 nebo na tlumení společensko-ekonomických následků pandemie? Odpověď většiny lidí by byla Bill Gates. Někteří by možná dodali, že to dělá zištně a odkazovali by na internetové zkazky o tom, že sám celou šlamastyku kolem čínské chřipky vymyslel, aby ji pak sprovodil ze světa a zbohatl na tom.
Nadace Billa Gatese a jeho ženy Melindy je rozhodně jedním z lídrů mezi podnikateli, kteří svými penězi pomáhají – celkem se odhaduje, že jde až o stovky milionů dolarů na různé projekty. Nejde ale pouze o peníze manželů Gatesových. Spíše o agregaci prostředků jiných, byť i Gatesovi dávají značný objem ze svého.
Jedním ze zásadních Gatesových příspěvků je vklad do reakčního fondu Světové zdravotnické organizace při Organizaci spojených národů. Příspěvek 13,6 milionu dolarů činí asi třetinu toho, co do fondu přímo přispěly USA. Fond WHO, který agreguje peníze vlád, korporací a jiných globálních institucí, je nyní zřejmě nejuniverzálnějším finančním „lékem“ na pandemii. Z něho se financuje četný akademický výzkum, vývoj vakcíny i léků proti nemoci COVID-19.
Rekord? Třetina jmění
Ještě o 1,5 milionu dolarů více než nadace Gatesových poskytla WHO na stejný účel Susan Thompson Buffett Foundation spravující prostředky z podnikání Warrena Buffetta určené na charitu.
Pět milionů dolarů pak poskytl méně známý boháč, člen saúdskoarabské královské rodiny Al Valíd Bin Talál, jehož majetek pochází zejména z obchodu s nemovitostmi. Mezi donory programu WHO, kteří přispěli v řádu statisíců dolarů, jsou třeba banka Standard Chartered či majitel licence na obal Tetra Pak. Firem, které věnovaly nižší příspěvky, jsou desítky.
Světoví boháči ovšem kolem covidu vytvářejí i vlastní programy podpor. U nich ale mnohdy není zcela zřejmé, k čemu budou peníze sloužit. V některých případech to zřejmě ukáže až čas a vývoj pandemie. Zdroje ale připraveny jsou.
Například Michael Bloomberg, někdejší starosta New Yorku a zakladatel stejnojmenného mediálního impéria, vyčlenil na boj s covidem celkem 40 milionů dolarů a podporu chce cílit na nejchudší vrstvy obyvatel. Zakladatel sportovní značky Nike Phil Knight zase daroval 10 milionů dolarů dobrovolnickým spolkům v Oregonu – v místě, kde Knight působí a kde má své kořeny samotná firma Nike. Peníze už pomohly provozu Oregonské potravinové banky nebo Oregon University of Health & Sciences.
Zakladatel Twitteru nebo platební aplikace Square Jack Dorsey v polovině roku oznámil, že třetinu svého majetku, který reprezentuje asi miliarda dolarů v akciích firmy Square, vloží do projektu #startsmall, který má pomoci obrodě světa po skončení problémů s koronavirem. Zaměřit se chce především na ženy a dívky v rozvíjejícím se světě, kterým má projekt pomoci s lepší lékařskou péčí, vzděláním, případně podpoří jejich nepodmíněný příjem.
Jiný technologický miliardář Mark Zuckerberg alias Pan Facebook věnoval v rámci charity Chan-Zuckerberg Initiative, kterou provozuje s manželkou Priscillou Chanovou, 25 milionů dolarů na program COVID-19 Therapeutics Accelerator, projekt Gatesovy nadace. Další Zuckerbergovy zdroje šly na studie mapující šíření viru. Celkem tak Zuckerbergova nadace darovala na boj s novým typem koronaviru už asi 60 milionů dolarů.
S jiným Gatesovým projektem s názvem Gavi se spojil spoluzakladatel populární streamovací služby Netflix Reed Hastings a podpořil jej 30 miliony dolarů. Gavi je již déle fungující organizace, která se snaží demokratizovat očkování a vakcíny na nejrůznější nemoci a distribuovat je do ekonomicky nejslabších zemí světa, zejména v Africe.
Ze všech koutů světa
Covidová filantropie kvete i mimo USA. Zakladatel společnosti Alibaba Jack Ma poskytl do vývoje vakcíny v Číně 12 milionů dolarů. Činní jsou i evropští boháči. Giorgio Armani věnoval italským univerzitám na výzkum související s covidem dva miliony dolarů. Nejbohatší Evropan, majitel módního impéria LVMH Bernard Arnault, pak na výzkum léku proti koronaviru, na němž pracuje Pasteurův institut v Lille, daroval šest milionů dolarů. Někdejší italský premiér a mediální magnát Silvio Berlusconi dokonce pomohl financovat vznik polní nemocnice v Miláně částkou 11 milionů dolarů. A Španěl Amancio Ortega a jeho fast fashion impérium Inditex pomohli vybavit španělské nemocnice zdravotnickým materiálem za 70 milionů dolarů.
Zdravotnictví ovšem nezajímá nejbohatší lidi planety jen jako charita. Podle studie Billionaires Report poradenské společnosti PwC a banky UBS jsou prvním oborem zájmu investic top boháčů světa technologie a následně potom zdravotnictví. Tento trend je podle Billionaires Reportu patrný od roku 2013.
Druhý kvartál letošního roku nicméně znamenal nárůst investic do zdravotnictví o 36 procent. A důvod? Podle autorů studie efekt COVID-19. Miliardáři, kterých průzkum zahrnul celkem 209, tak přirozeně v koronavirové době vidí i příležitosti k hodnocení svých investic.
Podstatnou stopu v tlumení dopadů onemocnění COVID-19 za sebou nechávají i čeští a slovenští boháči. Finanční a materiální podpora nemocnic, ohrožených skupin nebo škol v přechodu na distanční výuku byla tématem pro všechny velké investiční skupiny. J&T a Energetický a průmyslový holding věnovaly ochranné pomůcky a další zdravotnický materiál v hodnotě stovek milionů korun. Skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera podobně v první vlně pomohla se zajištěním nedostatkového zdravotnického materiálu, nyní na podzim například nakoupila pro nemocnice ventilátory. Skupina KKCG pomohla především domům s pečovatelskou službou a domovům pro seniory vypsáním grantů pro neziskové organizace v této oblasti. A tak by se dalo pokračovat. V českém prostředí bezprecedentní částku na vypořádání se s pandemií koronaviru pak vyčlenil výrobce antivirového software Avast. Celkem 25 milionů dolarů, v přepočtu přes půl miliardy korun, pošle Avast zčásti do COVID-19 Therapeutics Accelerator Nadace Billa a Melindy Gatesových a do Koalice pro inovace na prevenci epidemií CEPI. |
Zajímají vás další témata kolem nejbohatších lidí světa i Česka? Pro vás je tu Magazín E15 Premium Elita byznysu. Dostupný ZDE.
