Dáme jídlo, Dr. Max či Kaufland prozradily na E-commerce Summitu plány 

Šéfredaktor deníku E15 Nikita Poljakov při debatě s českými investory.

Šéfredaktor deníku E15 Nikita Poljakov při debatě s českými investory. Zdroj: E-commerce Summit

Sklady a logistické služby jsou pro e-commerce klíčové.
2
Fotogalerie

Pandemický rok značně pomohl e-commerce po celém světě, mimo nestály ani české firmy. Dáme jídlo chce se svou službou Dáme market obsadit už příští rok sto českých a slovenských měst, Dr. Max plánuje rozvážet léky v den objednání a Kaufland chce v Česku zopakovat model online tržiště, který mu už funguje v domovském Německu. Nejdůležitější hráči českého online obchodu prozradili své záměry na E-commerce summitu uspořádaném deníkem E15.

Původně rozvážková služba Dáme jídlo postupně rozšiřuje své působení. Letos spustila Dáme market, tedy dovážení jídla, kosmetiky nebo hraček třicet minut od objednání. Už v příštím roce by se služba měla rozšířit do stovky českých a slovenských měst.

„Máme s tím velké plány, pro příští rok je naše ambice vysoká, chceme nabízet sortiment tisícovky obchodů a rozšířit se do dalších segmentů, jako jsou chovatelské potřeby pro zvířata, léčiva nebo malá elektronika,“ upřesnil na konferenci deníku E15 šéf Dáme jídlo Filip Fingl.

Na akci naznačili svůj záměr expandovat také manažeři Kauflandu či provozovatele lékáren Dr. Max. Přestože se Evropa částečně vrací do předpandemického normálu, firmy nepočítají s tím, že by měla obliba internetového nakupování klesat.

„Plánujeme novinku v podobě doručení v tentýž den. Zpočátku bude dostupná v Praze,“ uvedl šéf skupiny Česká lékárna holding Daniel Horák. 

Neméně ambiciózní záměry nastínila manažerka prodejů Kauflandu pro Česko a Slovensko Miroslava Birešová. Německý maloobchodní řetězec by mohl na tuzemský trh uvést koncept, který funguje v domovské zemi: online tržiště.

Takzvané marketplaces patří mezi nejvýraznější trendy e-commerce. Internetoví obchodníci se tak snaží rozšířit nabídku produktů o zboží ostatních prodejců a fungovat jako agregátor, ve kterém zákazník v ideálním případě najde úplně všechno.

„Chceme expandovat co nejdříve, ale nemohu říci přesné datum nebo definitivní stanovisko. Vše je samozřejmě spojeno s technickými výzvami. Česko a Slovensko jsou pro nás nicméně důležité státy,“ dodala Birešová. 

Poměrně specifická je situace prodejce letenek Kiwi.com. Ten se kromě prohlubování zajetého byznysu musí snažit nabízet novou přidanou hodnotu. „Investujeme do nových služeb, které zákazníkům nabízejí větší flexibilitu či různé typy garancí. Ty reflektují postcovidovou dobu a tržní volatilitu, kdy počet rušených letů zůstává stále značný. Zákazníci by měli mít jistotu, že o peníze za letenku nepřijdou,“ popsal šéf firmy Oliver Dlouhý.

Internetoví prodejci obecně musejí podle spoluzakladatelky personální agentury Online People Magdalény Divišové počítat ještě s tím, že na trhu práce chybějí kvalifikovaní pracovníci. Tomu odpovídají i nároky zaměstnanců v e-commerce.

„Odvětví setrvale roste meziročně o patnáct až dvacet procent a tomu se přizpůsobují mzdy. Kde jste dřív sehnali specialistu za třicet tisíc, dnes musíte nabídnout alespoň padesát. A možnost pracovat z domova,“ uvádí Divišová.

Pandemie znamenala komplikaci i pro investory, hlavně kvůli absenci osobního kontaktu, který je podle investorů při rozhodování o investici zřejmě nejdůležitější. Nicméně pokud své finance vložili do e-commerce projektů, rozhodně na covidové době neprodělali.

„Je tady méně investovatelných projektů a více investorů. To posunulo valuace startupů vzhůru nejen v oblasti e-commerce,“ popsal situaci během debaty Ondřej Fryc z Reflex Capital. 

Také crowdfundingová platforma Fingood, která poskytuje malým a středním firmám financování prostřednictvím úvěrů, má pro nadcházející rok ambiciózní plány. „Chceme být tahounem odvětví. V současné době máme 3700 investorů, ale budujeme platformu pro 25 tisíc investorů,“ popsal plány Fingoodu CEO Vít Endler.

Ambice Fingoodu ovšem nekončí u českých hranic, vedení společnosti už teď přemýšlí o expanzi do zahraničí. „Jediné, co k ní v současné době potřebujeme, je schválení od České národní banky, abychom získali licenci a mohli ten proces začít,“ řekl Endler. 

V diskuzi investoři zmínili i jeden nezvyklý segment, který v covidu posílil, a to projekty spojené s duševním zdravím. „Zainvestoval jsem do projektů spojených s duševním zdravím, a to do startupu Hedepy, kde je možné vykonávat terapie online. Segment duševního zdraví obrovsky vyrostl, a přitom vznikl z nuly na základě covidu. Nyní s ním jdeme do zahraničí, protože poptávka je obrovská celosvětově,“ popsal investor Martin Rozhoň. Jeho zkušenost potvrdil Fryc, který finančně podpořil platformu Vos.health. 

Naopak označení ESG, tedy hodnocení udržitelnosti startupů a firem, není pro investory téma. „Zohledňování označení ESG při investicích se bráníme, protože pro mě je to nadbytečná nálepka, ESG elementy má v sobě každý projekt,“ řekl na konferenci Ondřej Bartoš z Credo Ventures.

Martin Rozhoň cíleně vyhledává udržitelné investiční příležitosti, nicméně na českém trhu je jich podle jeho názoru nedostatek. „Za poslední tři roky jsem jich analyzoval hodně, ale jediný, do kterého jsem nakonec zainvestoval, byly Econea a částečně farmářské tržiště Scuk,“ uzavřel investor.