Zelená revoluce je šance, jak nebýt jen přípravnou polotovarů | E15.cz

Zelená revoluce je šance, jak nebýt jen přípravnou polotovarů, říká Miroslav Svítek z ČVUT

Profesor Miroslav Svítek, ČVUT
Profesor Miroslav Svítek, ČVUT
• 
ZDROJ: ČVUT

Lukáš Vojáček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Jedním z klíčových aspektů udržitelné Evropy mají být chytrá města, která budou využívat moderní technologie s ohledem na životní prostředí. „Pokud však zavládne sociální napětí či nedostatek pracovních příležitostí, i velmi zelené město se přestane rozvíjet a začne postupně upadat,“ říká profesor z ČVUT a bývalý prezident sdružení Czech Smart City Cluster Miroslav Svítek.

Jak by mělo vypadat ideální chytré město v roce 2030?

Mělo by využívat moderních technologií, jakými jsou například digitální dvojčata, ke zlepšení funkčnosti zastavěného prostoru. Nové technologie mohou také místním podnikům, obyvatelům či návštěvníkům ušetřit prostřednictvím různých mobilních aplikací čas a energii – třeba když jim umožní vyhnout se koloně či nějakému místu se zdravotním rizikem.

Život v chytrém městě se určitě v mnohém promění. Ubude zřejmě fyzické mobility tradičními dopravními prostředky, zejména osobními automobily. Více se bude využívat virtuální nakupování, uliční prostor se uvolní pro jiné aktivity. Přibude zeleň. Ale to jsou jen příležitosti. Jak je využijeme, bude záležet na vedení měst a jejich osvícenosti.

Green deal pro Evropu. Co to je a jak má pomoci od zhoršování životního prostředí?

Je současné Česko v budování chytrých měst pozadu?

Řada měst, například Praha, Třebíč, Písek, mají velmi dobře zpracované koncepce rozvoje včetně akčních plánů, a dokonce sledují i indikátory chytrosti svého města. V nových myšlenkách, inovačních a výzkumných projektech nebo pilotních ověřeních na tom tedy nejsme ve srovnání se světem špatně.

Velké slabiny však vidím v absenci systémového přístupu. Pokud si každý bude vytvářet chytré město po svém, dílčí systémy a aplikace nepůjde propojit a celý systém dále nebude možné efektivně rozvíjet.

Kde v zahraničí už koncept chytrých měst funguje? U koho by se Češi mohli inspirovat?

Například v Berlíně vznikla živá laboratoř EUREF, kde se vyvíjejí a zkoušejí nová řešení dle strategie Německa po roce 2050. Amsterdam zase vytvořil znalostní centrum, kde je možné sledovat konkrétní výsledky každého chytrého projektu. Ve Vídni mě zaujala propracovaná komunikace vedení města s občany i ambiciózní projekty typu nové chytré čtvrti Aspern. V Londýně se můžeme poučit v chytrém řešením odpadového hospodářství.

Chcete si přečíst celý článek z posledního magazínu?

V zahraničí je možné se inspirovat, ale konkrétní řešení nelze převzít, protože je nutné ho zasadit do národního kulturního a legislativního rámce. Navíc se pohybujeme v zastavěném prostředí, kde jsou infrastrukturální prvky po staletí řešeny naprosto jedinečně. V tom je krása i složitost konceptu chytrých měst.

Mohou se i menší tuzemské firmy nějak zapojit do budování chytrých měst?

Přístup k veškerému digitálnímu obsahu

Předplatit E15 Premium

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video